Devastující požáry zachvátily během roku 2020 například ruskou Sibiř, jihoamerickou Amazonii a v posledních dnech zejména Kalifornii v USA. S ohnivým peklem tam každý den bojuje patnáct tisíc hasičů. Práci jim komplikují rekordně vysoké teploty, které šplhají až k padesáti stupňům Celsia. Podle přírodovědce Jakuba Hrušky jsou ale požáry v Kalifornii přirozené a nutné. Řekl to v pořadu 360° Pavlíny Wolfové televize CNN Prima NEWS.
„V Kalifornii hoří přirozeně. Tam je požár přirozenou součástí vývoje lesů a například dobře známým sekvojím by nevyklíčila semena, kdyby neprošla žárem lesního požáru,“ popsal Hruška s tím, že v Kalifornii hoří každý rok.
V poslední době se tam ale mluví o rekordních škodách, zasaženy jsou dva miliony akrů půdy. Přitom nejnebezpečnější období pro požáry tam je tradičně září i říjen. „Frekvence a rozsah požáru se zřejmě zvětšuje s tím, jak se zvyšuje vysychání krajiny, navíc jsou čím dál vyšší teploty. Kalifornie měla v posledních dnech tzv. heatwave, tedy období, kdy se drží vysoké teploty. A pak prostě hoří,“ shrnul Hruška s tím, že co se do Kalifornie přistěhovali lidé, je trochu jiná než dříve.
Příklad uvedl na období před druhou světovou válkou, kdy se podle něj všechny požáry v Kalifornii usilovně hasily. „Posléze se to ukázalo jako kontraproduktivní, protože v lesích se nahromadilo příliš mnoho organické hmoty, opadů ze stromů, jehličí, větví, a když to vzplanulo, tak byl požár mnohem větší, než by byl, kdyby jednou za pár let proběhl menší přirozený požár,“ vysvětlil Hruška a upozornil, že ten by zároveň dovolil sekvojím, aby začaly klíčit.
Bude hůř, tvrdí meteorologové i Huška
Od 15. srpna letošního roku napočítali hasiči v Kalifornii kolem devíti set požárů, většinu způsobily blesky. Meteorologové tvrdí, že bude hůř. S tím přírodovědec souhlasí. „To je velmi pravděpodobné, před tím se nelze schovávat. Máme klimatickou změnu, velké vlny veder, to znamená, že materiál je připraven k hoření, obvykle v místech, kde lidé žijí. Začíná se tam tak vyskytovat větší množství stromů a tím pádem i větší množství paliva,“ vysvětlil Hruška.
Takovým požárům se dle jeho slov dá předcházet jen uměle založenými malými požáry, které jsou zcela kontrolované. Tím vyhoří palivo, jako jsou větve, šišky nebo opad ze stromů. „Potom ten následující požár nebude tak devastující. Myslím, že to je jediná cesta,“ uvedl Hruška.
Požáry v Kalifornii se nedají s Českými srovnávat
Ředitel pražských hasičů Luděk Prudil v pořadu 360° Pavlíny Wolfové však upozornil, že v České republice nemají lidé ani hasiči s takovými požáry zkušenost. „V moderních dějinách byl v České republice největší požár 180 hektarů, to se nedá srovnávat s tím, co vidíme v Kalifornii. Průměrný počet lesních požárů v Česku se pohybuje okolo tisíce za rok, ale rozptyl činí v závislosti na počasí od pěti set do dvou tisíc,“ popsal Prudil.
„Loňský rok bylo v tuzemsku dva tisíce požárů v lesích a celková sečtená plocha požárů za celý rok dosahuje v Česku asi 300 hektarů, což se s Kalifornií nedá srovnávat,“ upozornil Prudil.
Riziko požáru se bude v Česku zvyšovat
I když byl letošní rok v České republice víc deštivý než předchozí, riziko požárů se podle přírodovědce Hrušky bude zvyšovat s tím, jak se budou prodlužovat období sucha a budou vyšší teploty. „Jsem docela překvapený, že u nás v posledních letech hořelo velmi málo, protože máme kůrovcovou kalamitu, po které zbylo v lesích spoustu suchého dřeva. Myslel jsem si, že dojde k nějakému pořádnému požáru, ale zrovna na těchto místech v pokůrovcových souších se to k mému překvapení dosud nestalo,“ uvedl Hruška.
V České republice stojí nejčastěji za požárem podle Prudila nedbalost. „V USA to mohou být zpravidla přírodní vlivy, kdy například les zapálí blesk,“ vysvětlil ředitel pražských hasičů.
