V těhotenství „přicházela o dech“. Bez léčby bych tu už nebyla, říká Kateřina o nemoci
Problémy s dýcháním se u Kateřiny objevily před šesti lety, když čekala dceru. Zprvu se lékaři domnívali, že komplikace souvisí s těhotenstvím, později se však ukázalo, že trpí idiopatickou plicní arteriální hypertenzí. U této nemoci se nedá zjistit příčina, ale díky včasnému odhalení jí byla nasazena léčba. Ačkoliv se Kateřina nikdy nevyléčí, je šťastná, že žije.
Když se u Kateřiny z Prahy projevily první komplikace, čekala miminko. „Lékaři to přičítali těhotenství. Potíže s dechem jsem ale měla i po porodu a přetrvávaly také po šestinedělí,“ vzpomínala.
ČTĚTE TAKÉ: Zmasakrovali mě. Matka tří dětí šla na potrat, kvůli chybě lékařů přišla o všechny končetiny
Gynekolog ji proto objednal na plicní vyšetření. „Z pneumologické ambulance mě odeslali do IKEM na další vyšetření. Paní doktorka chtěla mít jistotu, že jsem v pořádku,“ vysvětlila. Lékaři v IKEM však na nic závažného nepřišli, a tak měla Kateřina na další kontrolu přijít za rok.
Vyšetření odhalilo tlak v plicích
Problémy s dýcháním ale neustávaly. „Bylo to jako na houpačce. Někdy mi bylo dobře, jindy jsem nemohla s kočárkem vyjít ani malý kopeček,“ popsala Kateřina. Když byl její dceři necelý rok, dýchalo se Kateřině už tak špatně, že se do IKEM raději objednala na dřívější kontrolu. ECHO vyšetření tehdy odhalilo vysoký krevní tlak v plicích.
Čtěte také
„Normální hodnota systolického tlaku je do 30 mmHg. U mě se vyšplhala na 60 mmHg,“ upřesnila Kateřina, kterou lékaři ihned hospitalizovali. Po několika dalších vyšetřeních se dozvěděla, že má takzvanou idiopatickou plicní arteriální hypertenzi – onemocnění, u kterého dochází k abnormálnímu vzestupu krevního tlaku v plicních cévách. Ten brání správnému okysličování krve.
„Vůbec jsem tuto nemoc neznala a prvotní informace o ní jsem hledala na internetu, kde jsem našla i skupinu pacientů se stejným onemocněním, s nimiž jsem se spojila. Lékaři mi pak vysvětlili, že se u tohoto typu plicní hypertenze nedá zjistit příčina. Uklidňovali mě tím, že se na nemoc přišlo včas, a i když ji nelze vyléčit, existuje terapie, která umí její průběh zmírnit,“ uvedla Kateřina.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Tvrdík otevřeně promluvil o rakovině. Život už není jako dřív, přiznal. Lékaři mu nedávali velkou šanci na přežití
S chorobou se nevyrovnávala snadno – i kvůli tomu, že musela doma nechat dceru, kterou v té době ještě kojila. „Nebylo to vůbec jednoduché. O dcerku se sice staral přítel a maminka, odmítala ale umělé mléko. Kvůli léčbě, již mi v nemocnici nasadili, jsem totiž musela přestat kojit,“ doplňuje maminka dnes šestileté Emy.
Bez pumpy se neobejde
Kateřina dostávala část léků prostřednictvím podkožních infuzí. „Pravidelně mi je dávkovala pumpa, kterou jsem měla stále na rameni,“ popisuje. S pumpičkou odešla po týdnu domů. Na pravidelné kontroly pak dál docházela do IKEM. „Lékaři se o mě pečlivě starali už při mém pobytu v nemocnici. Vysvětlili mi, co plicní hypertenze obnáší. Pochopila jsem, že bez pumpy už se neobejdu,“ zmínila.
Čtěte také
Terapie fungovala a její potíže s dechem se postupně mírnily. Trápily ji ale velké bolesti, zejména po přepichování pumpy na jiná místa. V místech vpichu se jí navíc tvořily záněty. V té době také často nosila malou dceru, a musela dávat pozor, aby se jí pumpa nevytrhla.
Po roce a půl se tak po dohodě s lékařem rozhodla pro implantaci pumpy pod kůži v místě břicha. Z IKEM ji na tento zákrok poslali do Centra pro plicní hypertenzi ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, kde si Kateřinu vzal do péče profesor Pavel Jansa.
Po několika měsících Kateřina podstoupila operaci. Zákrok dopadl dobře a jí se ulevilo. „Tento způsob léčby je pro mě mnohem pohodlnější. Pumpu v břiše sice cítím, ale nijak zvlášť mě neomezuje. Pan Jansa mi do ní jednou za čtyři týdny doplňuje injekcí lék. Terapii upravuje podle potřeby,“ upřesnila.
Dodala, že se díky Jansovi dostala přibližně před dvěma lety v rámci klinické studie k moderním léčivým přípravkům. Od té doby, co přešla na novou terapii, její potíže s dechem ustoupily. „Vyjdu například bez zastavení více pater,“ popsala hrdě Kateřina. Při větší námaze nebo chůzi do kopců se ale zadýchává stále.
„Bez léčby už bych tady nebyla. Jsem vděčná lékařům v IKEM i panu profesoru Jansovi z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze za to, že žiji,“ zdůraznila.
Nemoc postihuje muže i ženy
V současné době Kateřina pracuje jako realitní makléřka a aktivně působí ve Sdružení pacientů s plicní hypertenzí. „Snažím se ostatním nemocným co nejvíce pomáhat. Pravidelně se spolu setkáváme a vzájemně si vyměňujeme informace, často i s lékaři. Mně samotné na začátku nemoci také hodně pomohl kontakt s ostatními pacienty s plicní hypertenzí, hlavně po psychické stránce,“ doplnila Kateřina. O své nemoci píše také blog s názvem Můj dech – můj život.
Čtěte také
Jak popsal Jansa, plicní hypertenze postihuje zhruba jedno procento dospělé populace, ve věku nad 60 let je ještě častější. Většina případů (95 procent) souvisí s onemocněním srdce a plic. Asi procento plicních hypertenzí představuje plicní arteriální hypertenze (PAH).
„Jedná se o onemocnění, které postihuje muže i ženy ve všech věkových skupinách. Je způsobeno zúžením a přestavbou malých plicních cév, které vede k vzestupu tlaku v plicním oběhu a k dlouhodobé zátěži pravé komory srdeční. Právě tímto typem plicní hypertenze Kateřina onemocněla,“ vysvětlil lékař.
Léčba PAH stojí na kombinaci léků, které vedou především k rozšiřování plicních cév. Některé z těchto léků vyžadují podání kontinuálních infuzí z malé pumpy. Důsledkem je pokles krevního tlaku v plicních cévách a snížení zátěže pravé srdeční komory. Aktuální vývoj ve farmakoterapii PAH vede i k možnosti ovlivnit přestavbu malých plicních cév. „To v kombinaci s účinkem stávající terapie představuje zcela zásadní pokrok,“ podotkl Jansa.
Čtěte také
Dodal, že léčba PAH je komplexní a nákladná. „Navíc se jedná o vzácné onemocnění. Proto je péče o tyto nemocné soustředěna do specializovaných center,“ dodal.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Chřipková epidemie v Česku vrcholí. V jakých okresech se nachází nejvíce nakažených?
Věnuje se převážně zdravotnickým tématům. Komunikuje s dárcovskou platformou Znesnáze a zpracovává sociální témata a texty, které pomáhají potřebným. Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Od roku 2025 se stala posilou editorského týmu CNN Prima NEWS. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
