Varšavská smlouva

Výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy v roce 1968 je podle premiéra Petra Fialy (ODS) připomínkou toho, jak je svoboda křehká. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu nebyla tato připomínka nikdy aktuálnější než dnes, řekl v neděli předseda vlády při pietním aktu před budovou Českého rozhlasu v Praze. Události srpna 1968 přirovnávali k válce na Ukrajině i další řečníci.

U budovy Českého rozhlasu v Praze si pamětníci, politici a další občané připomněli 54. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. Zúčastnili se mj. premiér Petr Fiala (ODS), první místopředseda Senátu Jiří Růžička (za TOP 09 a STAN), místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová (STAN) či pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Ruští občané ve velkém podporují válku na Ukrajině. Navíc si přejí, aby jejich prezident Vladimir Putin poslal své vojáky i do jiných zemí. Uvádí to průzkum ukrajinské agentury Active Group, která se v nynější době zabývá zejména invazí. Podle něj by řada Rusů chtěla, aby Kreml rozpoutal válku s některými státy bývalého Sovětského svazu, ale i se zeměmi někdejší Varšavské smlouvy, mezi něž patří i Česko se Slovenskem.

Jeden za všechny, všichni za jednoho. Tak by se dal jednoduše vystihnout princip vojenského uskupení známého pod zkratkou NATO. Jeho historie sahá do druhé poloviny 40. let minulého století. Aliance vznikla za účelem ubránit se Sovětskému svazu, později státům Varšavské smlouvy. O smyslu NATO po konci studené války mezi Východem a Západem se vedlo mnoho diskusí. Napadení Ukrajiny Ruskem ale naznačuje, že Severoatlantický pakt se nejspíše ještě zdaleka nepřežil. Může se cítit Česko v NATO bezpečně?

Odkaz činu Jana Palacha upozorňuje, že hájit svobodu a nezávislost je velmi důležité. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) to v neděli dopoledne řekl na pietním aktu k uctění památky studenta, který se před 53 lety upálil na Václavském náměstí v Praze. Vystrčil také zdůraznil, že je třeba se o demokracii starat. Palach se v lednu 1969 zapálil, aby vyburcoval společnost z letargie, do níž upadala po zděšení z okupace země vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Těžce popálený mladík zemřel 19. ledna 1969.

Ve věku 77 let zemřel slovenský novinář a publicista Eugen Gindl. Za normalizace byl režimem považován za nepohodlného, během sametové revoluce se zapojil do veřejného dění jakožto koordinátor protikomunistického hnutí Veřejnost proti násilí. Po převratu až do svého skonu publikoval. Byl také filmovým a divadelním scénáristou.

Ještě před rokem, když slavila devadesátiny, vypadala spokojeně, překypovala dobrou náladou a energií. „Věk je pouze číslo, neohlížím se na něj,“ tvrdila. Život přitom neměla jednoduchý. Minulý režim jí zničil kariéru, dlouho to vypadalo, že se nedočká ani vytoužených dětí. Co nakonec bylo příčinou jejího rychlého konce?

Česko si tradičně 21. srpna připomíná výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa. Letos je to 53 let. Na vzpomínkový ceremoniál na pražskou Vinohradskou třídu dorazili tradičně i významní čeští politici. Nezúčastnil se ho ale pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), což namíchlo poslankyni ODS Janu Černochovou. Hřib se hájil dovolenou a dětmi na táboře.

Předvolební akci premiéra Andreje Babiše (ANO) ve Zlínském kraji překazili na chvíli jeho odpůrci. S transparenty vyrazili ke stánku, kde předseda vlády podepisoval svou předvolební knížku a točil zmrzlinu. Mnohým z nich vadilo, že si Babiš dělá kampaň na 53. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy na území Československa, někteří se ho proto ptali, „zda by raději neměl zmizet v kanále“, píše web iDnes.cz.

Na okupanty mířila protitanková děla, z kasáren se potají odnášely zbraně, výsadkáři plánovali osvobození zajatého Dubčeka. Československo se však nakonec v srpnu 1968 proti invazi vojsk Varšavské smlouvy nebránilo. Historik Daniel Povolný v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, jak blízko jsme k tomu před 53 lety byli. Co by ozbrojený odpor znamenal? A jak by na něj zareagoval Západ?

Invaze vojsk Varšavské smlouvy byla pro obyvatele tehdejšího Československa katastrofou. Kromě šoku a vzteku se v lidech mísil i strach z potenciální války. Ivana Šebestová slavila osudného 21. srpna 1968 osmé narozeniny. Místo sfoukávání svíček na narozeninovém dortu ale sledovala letadla a bála se o těhotnou maminku a tatínka, který byl policistou.

Jiřina Batrlová žila v srpnu 1968 v domě přímo na československo-polské hranici v Krnově. „O půlnoci mě vzbudil hrozný hluk a pak velká rána, to polské tanky přerazily ocelové hraniční závory,“ vzpomíná 67letá žena na invazi pěti armád Varšavské smlouvy do Československa. Krnov v tehdejším Severomoravském kraji obsazovali Poláci, celkem polská armáda poskytla pro invazi 28 tisíc vojáků.