CNN Prima News ■ Zprávy Zahraničí Rusko

Rusové válku schvalují. Rádi by vtrhli i do jiných zemí včetně Česka, ukazuje průzkum

Téma: Rusko
Tomáš Kačmár
24. dubna 2022 05:11

360°, Patrik Kaizr, Jiří Šedivý, Jiří Just - 19.4. v 21:29

Foltýn: Nikoho jsem neurazil. Pokud se v mých vyjádřeních někdo našel, není to můj problém

Češi nereklamují potraviny, řetězce na tom vydělávají miliardy. Experti poradili, jak na to

Sochor: Češi mají o budoucím prezidentovi USA jasno. Na favorita vsadili už desítky milionů

Policie našla auto vraždícího myslivce: Stálo u hranic s Českem, pachatel stále uniká

Volby v USA na CNN Prima NEWS: Sledujte vysílání plné analýz i exkluzivní obsah webu

Tragédie na severu Anglie: 10letou dívku pokousal rodinný pes, útok nepřežila

Smrt krále masa. Na motorce tragicky zahynul oblíbený velkouzenář, loučily se s ním stovky lidí

Značka, kterou řidiči vidí denně, ale většina nezná její význam. Co žluté „M“ znamená?

Ruští občané ve velkém podporují válku na Ukrajině. Navíc si přejí, aby jejich prezident Vladimir Putin poslal své vojáky i do jiných zemí. Uvádí to průzkum ukrajinské agentury Active Group, která se v nynější době zabývá zejména invazí. Podle něj by řada Rusů chtěla, aby Kreml rozpoutal válku s některými státy bývalého Sovětského svazu, ale i se zeměmi někdejší Varšavské smlouvy, mezi něž patří i Česko se Slovenskem.

Průzkum se zabývá zejména údajnou propagací nacismu na Ukrajině. Tu totiž Rusko uvádí jako jeden z hlavních důvodů své invaze. Hned v úvodu dotazníku padne otázka, která nacismus na Ukrajině bere jako hotovou věc: „Které státy jsou zodpovědné za podporu nacismu na Ukrajině?“ Rusové měli na výběr z různých možností a takřka polovina uvedla, že hlavními viníky jsou všechny státy NATO, popřípadě Evropské unie.

Třetina respondentů uvedla, že viníkem jsou Spojené státy americké, a čtvrtina obvinila Polsko. Jednou z možností bylo paradoxně i samotné Rusko. Tuto odpověď zvolily zhruba dvě procenta dotázaných.

Další otázkou bylo, zda by „Rusko mělo vojensky donutit jiné státy, aby ukončily podporu nacismu na Ukrajině?“ Celkem 40,6 procenta dotázaných uvedlo, že ano, naopak proti bylo jen 13,4 procenta Rusů.

Zbylých 46 procent respondentů tvrdí, že si nejsou jistí. Active Group tuto skupinu ovšem ve svém shrnutí přidává k té, která by takové rozhodnutí podpořilo. Agentura zároveň uvádí, že těchto dohromady 86,6 procenta ruských respondentů tedy de facto podporuje invazi na Ukrajinu.

Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku

Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku

Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024.

Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února.

21 Zobrazit galerii

Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé.

Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024.

21 Zobrazit galerii

Cílem Rusů může být Česko i celý svět

Podle odpovědí na další z otázek je patrné, že drtivá většina Rusů považuje za nutné, aby Moskva vojensky napadla další státy, aby si zvýšila svůj vliv. Proti se postavila sotva dvě procenta lidí, téměř 18 procent nedokázalo odpovědět.

Válka na Ukrajině

Na dotaz „kam by Rusko mělo poslat svá vojska“ se odpovědi různí. Největší část respondentů má za to, že by se mělo vojensky angažovat ve státech, které byly součástí bývalého Sovětského svazu a dnes jsou samostatné. Přímo takto odpovědělo necelých 50 procent dotázaných.

Zhruba 40 procent Rusů má za to, že lepším cílem by měly být státy bývalé Varšavské smlouvy. Mezi ně patří kromě Česka a Slovenska také Bulharsko či Maďarsko. Podobné množství Rusů si pak myslí, že Rusko by mělo provést invazi do Polska.

Čtvrtina Rusů napřímo uvedla, že dalším cílem Kremlu by měly být i některé další země Evropské unie. Kolem 15 procent Rusů si myslí, že Vladimir Putin by měl vyslat svá vojska dobýt dokonce „celý svět“.

Kam dál? Na Polsko

Dotazník se pak poměrně zvláštně ptá, kterou z těchto zemí či uskupení států by Ruská federace měla napadnout hned po skončení „ speciální vojenské operace kvůli denacifikaci Ukrajiny“. Většina Rusů odpověděla, že příštím cílem musí být Polsko. Pro tuto variantu je 75,5 procenta dotázaných.

Následují státy Pobaltí, pro které by bylo kolem 40 procent Rusů, a s minimálním odstupem následují země bývalé Varšavské smlouvy, včetně Česka a Slovenska. Jako další cíle jsou zmiňované i Gruzie s Moldavskem.

Na závěr se pracovníci agentury Rusů zeptali, zda by jejich země měla sáhnout k užití jaderných zbraní. Před nimi varoval už před začátkem války na Ukrajině prezident Vladimir Putin a jeho okolí. Dotaz je nicméně formulován tak, zda by „Rusko mělo použít jaderné zbraně k ochraně svých legitimních cílů a pokud by Putin věděl o podobné hrozbě proti Rusku“.

Na tento dotaz odpovědělo kladně 40,3 procenta dotázaných, dalších 34,3 procenta odpovědět nedokázalo. Proti bylo 25,5 procenta Rusů. Active Group z toho podobně jako u podpory války na Ukrajině vyvozuje závěr, že pro užití jaderných zbraní by byly až tři čtvrtiny dotázaných, když spojila ty, kteří odpověděli jasně ano s nerozhodnými respondenty.

Agentura Active Group vznikla v roce 2011 na Ukrajině. Její představitelé dnes uvádí, že struktura zůstala kompletně ukrajinská. Podle své nabídky využívá osvědčené metody výzkumu CATI či CAPI, tedy telefonního dotazovaní, respektive osobního dotazování. Aktuální průzkumy agentury se týkají právě války na Ukrajině.

Just: Rusové si přejí třetí světovou válku

Spolupracovník CNN Prima NEWS žijící v Moskvě Jiří Just popsal, že atmosféra v hlavním městě Ruska se aktuálně zhoršuje. Šok podle něj vyvolalo potopení křižníku Moskva – vlajkové lodi invazní flotily. Podle jeho poznatků se navíc v Rusku nehovoří o tom, že by bojovali s Ukrajinci, nýbrž válčí přímo s NATO. „Takto si Rusové vysvětlují neúspěch a přidávají k tomu rozměr třetí světové války, o které dokonce i sní,“ upozorňuje Just.

Ruský prezident Vladimir Putin podle něj aktuálně potřebuje svému národu prezentovat aspoň nějaký úspěch v současné invazi. Blíží se totiž Den vítězství, který Rusové slaví 9. května. Konec 2. světové války v Evropě je v Rusku vnímán jako jedna z nejdůležitějších událostí roku. „Proto bych neřekl, že jsou Rusové optimističtí. Hmatatelný výsledek, že by se Ukrajina vzdala, nevidí,“ uvedl Just v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

Ruský politolog žijící v Česku Ivan Preobraženskij před časem pro CNN Prima NEWS řekl, že podle jeho odhadu si realitu války na Ukrajině uvědomuje maximálně 15 procent Rusů. „Většina, asi 70 procent Rusů, dodnes používá nejvíce televizi, kde je prokremelská propaganda, takže neví, co se ve válce doopravdy děje,“ zmínil politolog.

Běžní Rusové si podle něj ale časem začnou uvědomovat, že realita války je značně odlišná od té, kterou jim vykreslují ruská média. Preobraženskij má za to, že k tomu dojde v okamžiku, kdy se z Ukrajiny začnou vracet zranění či doživotně invalidní ruští vojáci. To však ještě bude podle něj nějakou dobu trvat.

Tagy:

válka Vladimir Putin Slovensko invaze nacismus jaderné zbraně Varšavská smlouva Ukrajina Sovětský svaz Česko USA Rusko ruská invaze na Ukrajinu