360°, Patrik Kaizr, Jiří Šedivý, Jiří Just - 19.4. v 21:29
Ruští občané ve velkém podporují válku na Ukrajině. Navíc si přejí, aby jejich prezident Vladimir Putin poslal své vojáky i do jiných zemí. Uvádí to průzkum ukrajinské agentury Active Group, která se v nynější době zabývá zejména invazí. Podle něj by řada Rusů chtěla, aby Kreml rozpoutal válku s některými státy bývalého Sovětského svazu, ale i se zeměmi někdejší Varšavské smlouvy, mezi něž patří i Česko se Slovenskem.
Průzkum se zabývá zejména údajnou propagací nacismu na Ukrajině. Tu totiž Rusko uvádí jako jeden z hlavních důvodů své invaze. Hned v úvodu dotazníku padne otázka, která nacismus na Ukrajině bere jako hotovou věc: „Které státy jsou zodpovědné za podporu nacismu na Ukrajině?“ Rusové měli na výběr z různých možností a takřka polovina uvedla, že hlavními viníky jsou všechny státy NATO, popřípadě Evropské unie.
Mariupol padl, tvrdí Rusové. O město se ale dál bojuje, Azovstal je ostřelován
Mariupol je pod kontrolou ozbrojených sil Ruska, Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky, řekl podle agentury TASS ruský ministr obrany Sergej Šojgu prezidentu Putinovi. Zbývající ukrajinští obránci jsou prý zablokováni v místních železárnách a ocelárnách Azovstal. Šojgu navrhl Putinovi neútočit, nechce ohrozit ruské vojáky. Poradce starosty ale večer uvedl, že ruské síly dál bombardují a ostřelují Azovstal. Ve městě se také bojuje o tramvajové depo.
Třetina respondentů uvedla, že viníkem jsou Spojené státy americké, a čtvrtina obvinila Polsko. Jednou z možností bylo paradoxně i samotné Rusko. Tuto odpověď zvolily zhruba dvě procenta dotázaných.
Další otázkou bylo, zda by „Rusko mělo vojensky donutit jiné státy, aby ukončily podporu nacismu na Ukrajině?“ Celkem 40,6 procenta dotázaných uvedlo, že ano, naopak proti bylo jen 13,4 procenta Rusů.
Zbylých 46 procent respondentů tvrdí, že si nejsou jistí. Active Group tuto skupinu ovšem ve svém shrnutí přidává k té, která by takové rozhodnutí podpořilo. Agentura zároveň uvádí, že těchto dohromady 86,6 procenta ruských respondentů tedy de facto podporuje invazi na Ukrajinu.
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Cílem Rusů může být Česko i celý svět
Podle odpovědí na další z otázek je patrné, že drtivá většina Rusů považuje za nutné, aby Moskva vojensky napadla další státy, aby si zvýšila svůj vliv. Proti se postavila sotva dvě procenta lidí, téměř 18 procent nedokázalo odpovědět.
Válka na Ukrajině
Na dotaz „kam by Rusko mělo poslat svá vojska“ se odpovědi různí. Největší část respondentů má za to, že by se mělo vojensky angažovat ve státech, které byly součástí bývalého Sovětského svazu a dnes jsou samostatné. Přímo takto odpovědělo necelých 50 procent dotázaných.
Zhruba 40 procent Rusů má za to, že lepším cílem by měly být státy bývalé Varšavské smlouvy. Mezi ně patří kromě Česka a Slovenska také Bulharsko či Maďarsko. Podobné množství Rusů si pak myslí, že Rusko by mělo provést invazi do Polska.
Čtvrtina Rusů napřímo uvedla, že dalším cílem Kremlu by měly být i některé další země Evropské unie. Kolem 15 procent Rusů si myslí, že Vladimir Putin by měl vyslat svá vojska dobýt dokonce „celý svět“.
Kam dál? Na Polsko
Dotazník se pak poměrně zvláštně ptá, kterou z těchto zemí či uskupení států by Ruská federace měla napadnout hned po skončení „ speciální vojenské operace kvůli denacifikaci Ukrajiny“. Většina Rusů odpověděla, že příštím cílem musí být Polsko. Pro tuto variantu je 75,5 procenta dotázaných.
Proč jsou Mariupol a Azovstal pro Rusy tak důležité? Moskva by si splnila taktický sen
Vedle Kyjeva se stalo z Mariupolu nejskloňovanější město války na Ukrajině. Rusové podnikají na přístavní baštu tvrdé útoky už od začátku své invaze. Proč je pro ně potenciální zabrání Mariupolu tolik důležité? Roli v tom hraje průmysl, moře a taktika.
Následují státy Pobaltí, pro které by bylo kolem 40 procent Rusů, a s minimálním odstupem následují země bývalé Varšavské smlouvy, včetně Česka a Slovenska. Jako další cíle jsou zmiňované i Gruzie s Moldavskem.
Na závěr se pracovníci agentury Rusů zeptali, zda by jejich země měla sáhnout k užití jaderných zbraní. Před nimi varoval už před začátkem války na Ukrajině prezident Vladimir Putin a jeho okolí. Dotaz je nicméně formulován tak, zda by „Rusko mělo použít jaderné zbraně k ochraně svých legitimních cílů a pokud by Putin věděl o podobné hrozbě proti Rusku“.
Na tento dotaz odpovědělo kladně 40,3 procenta dotázaných, dalších 34,3 procenta odpovědět nedokázalo. Proti bylo 25,5 procenta Rusů. Active Group z toho podobně jako u podpory války na Ukrajině vyvozuje závěr, že pro užití jaderných zbraní by byly až tři čtvrtiny dotázaných, když spojila ty, kteří odpověděli jasně ano s nerozhodnými respondenty.
Agentura Active Group vznikla v roce 2011 na Ukrajině. Její představitelé dnes uvádí, že struktura zůstala kompletně ukrajinská. Podle své nabídky využívá osvědčené metody výzkumu CATI či CAPI, tedy telefonního dotazovaní, respektive osobního dotazování. Aktuální průzkumy agentury se týkají právě války na Ukrajině.
Just: Rusové si přejí třetí světovou válku
Spolupracovník CNN Prima NEWS žijící v Moskvě Jiří Just popsal, že atmosféra v hlavním městě Ruska se aktuálně zhoršuje. Šok podle něj vyvolalo potopení křižníku Moskva – vlajkové lodi invazní flotily. Podle jeho poznatků se navíc v Rusku nehovoří o tom, že by bojovali s Ukrajinci, nýbrž válčí přímo s NATO. „Takto si Rusové vysvětlují neúspěch a přidávají k tomu rozměr třetí světové války, o které dokonce i sní,“ upozorňuje Just.
Ruský prezident Vladimir Putin podle něj aktuálně potřebuje svému národu prezentovat aspoň nějaký úspěch v současné invazi. Blíží se totiž Den vítězství, který Rusové slaví 9. května. Konec 2. světové války v Evropě je v Rusku vnímán jako jedna z nejdůležitějších událostí roku. „Proto bych neřekl, že jsou Rusové optimističtí. Hmatatelný výsledek, že by se Ukrajina vzdala, nevidí,“ uvedl Just v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.
Ruský politolog žijící v Česku Ivan Preobraženskij před časem pro CNN Prima NEWS řekl, že podle jeho odhadu si realitu války na Ukrajině uvědomuje maximálně 15 procent Rusů. „Většina, asi 70 procent Rusů, dodnes používá nejvíce televizi, kde je prokremelská propaganda, takže neví, co se ve válce doopravdy děje,“ zmínil politolog.
Běžní Rusové si podle něj ale časem začnou uvědomovat, že realita války je značně odlišná od té, kterou jim vykreslují ruská média. Preobraženskij má za to, že k tomu dojde v okamžiku, kdy se z Ukrajiny začnou vracet zranění či doživotně invalidní ruští vojáci. To však ještě bude podle něj nějakou dobu trvat.
