Vojenský analytik Lukáš Visingr o možném příměří mezi Ukrajinou a Ruskem
Polsko chce brzy navrhnout, aby na Ukrajině začaly působit mírové síly OSN, tzv. modré přilby. Podle vojenského a bezpečnostního analytika Lukáše Visingra je to ale možné až tehdy, pokud dojde na klid zbraní. „Umím si představit, že až konflikt dospěje k nějakému příměří, což si myslím, že bude v relativně krátké době – možná během týdne či dvou – tak by jeho součástí mohlo být vyslání modrých přileb, které by oddělily znepřátelené strany,“ podotkl. Mírové jednotky však podle něj neznamenají trvalý mír, upozornil ve vysílání CNN Prima NEWS.
Za jakých podmínek by mohly mírové jednotky vyrazit na Ukrajinu? Visingr představil jeden ze scénářů, který by mohl být reálný. „Například v momentě, kdy konflikt dospěje k příměří, což si myslím, že bude v relativně krátké době – možná během týdne či dvou – by součástí mírové dohody mohlo být vyslání modrých přileb, které by znepřátelené strany oddělily,“ uvedl analytik k možnému vyslání mírových sborů OSN.
Válka na Ukrajině
Stejně se postupovalo například v bývalé Jugoslávii. „Pokud by to bylo součástí dohody, se kterou by Rusko souhlasilo, tak by Rusko něco takového podpořilo i v Radě bezpečnosti OSN. Zatím to však není na stole,“ konstatoval. Horší je však scénář, ve kterém by mírové síly na Ukrajinu vyrazily pod vlajkou NATO.
„Teoreticky by to šlo udělat na základě toho, že si Ukrajina může na své území, coby suverénní země, pozvat, koho chce. Zaručuje jí to mezinárodní právo. Jenže následně by výrazně vzrostlo riziko, kdy by se jednotky NATO dostaly do bojového kontaktu s ruskými jednotkami, což by prakticky znamenalo válku s Ruskem. To nikdo nechce,“ pokračoval.
Mírové mise však mohou použít zbraně jen ve chvíli, kdy se brání před napadením. Na dotaz, zda by právě jejich přítomnost na Ukrajině nemohla znamenat zklidnění bojů, odpověděl skepticky. „Už z minulosti víme, že to není zárukou. Koneckonců je to i případ Sarajeva, kde se bojovalo dál, byť na místě byly jednotky pod vlajkou OSN,“ připomněl.
Ukrajinou se ozývají exploze Zdroj: Profimedia.cz
Ruský tank při invazi na Ukrajinu Zdroj: Profimedia.cz
Bytový komplex u ukrajinského Charkova byl zasažen náletem. Zdroj: Profimedia.cz
Kolona vojenské techniky Zdroj: Profimedia.cz
Kouř stoupající ze základny protivzdušné obrany po zjevném ruském úderu v Mariupolu Zdroj: AP
Následky útoku na vesnici nedaleko Charkova Zdroj: CNN Prima NEWS
Ruské střely dopadají na ukrajinská města a minimálně jedna z nich zasáhla i bytový komplex v oblasti ukrajinského města Charkov. Zdroj: Ján Schürger
Obyvatelé Kyjeva prchají z města a snaží se dostat na západ. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci míří na frontu. Zdroj: AP
Obyvatelé Kyjeva se schovávají před bombardováním v metru. Zdroj: Profimedia.cz
Pomozme Ukrajině, zastavme válku a uzavřeme nebe nad Ukrajinou. To jsou jen některé z mnoha hesel, které demonstranti v Londýně měli na transparentech. Zdroj: Profimedia.cz
Hasiči kontrolují škody v budově po raketovém útoku na město Kyjev (sobota 26. února). Zdroj: AP
Žena na Ukrajině během demonstrace Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští hasiči se snaží uhasit požár po náletu na obytný komplex v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Volodymyr Zelenskyj ve vojenské výzbroji Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Reportérka CNN Prima NEWS natáčela přímo v bunkru. Zdroj: CNN Prima NEWS
Exprezident Ukrajiny Petro Porošenko chce bránit Kyjev. Zdroj: CNN
Ukrajinský voják v Charkově, 26. února Zdroj: Se svolením agentury Unian
Sídliště v Kyjevě, 26. únor Zdroj: AP
Ukrajina Zdroj: Illia Ponomarenko
Zničený ruský transportér MT-LB, 26 února, Charkov Zdroj: Getty Images
Pražská demonstrace na podporu Ukrajiny z 27. února Zdroj: Tomáš Kačmár
V Berlíně se na podporu Ukrajiny sešlo přes 100 tisíc lidí. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská armáda svádí na Donbasu válku s Ruskem (24. 2. 2022). Zdroj: Profimedia.cz
Ruský obrněný transportér (APC) hořící vedle těla neidentifikovaného vojáka během bojů s ukrajinskými ozbrojenými silami v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Útok v Ochtyrce (28. února) Zdroj: Dmytro Žyvyckyj
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při úterním projevu k bezpečnostní radě vystupoval před tabulí, která vypadala jako válečný plán Ukrajiny. A to včetně útoku na Moldavsko. Zdroj: Profimedia.cz
Požár univerzity v Charkově, 2. března Zdroj: AP
Obyvatelé na předměstí Kyjeva žijí ve strachu z ruského útoku (2. 3. 2022) Zdroj: AP
Zničené předměstí Kyjeva (2. 3.) Zdroj: AP
Ruské střely dopadají na ukrajinská města a minimálně jedna z nich zasáhla i bytový komplex v oblasti ukrajinského města Charkov. Zdroj: Ján Schürger
Pomozme Ukrajině, zastavme válku a uzavřeme nebe nad Ukrajinou. To jsou jen některé z mnoha hesel, které demonstranti v Londýně měli na transparentech. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští hasiči se snaží uhasit požár po náletu na obytný komplex v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Ruský obrněný transportér (APC) hořící vedle těla neidentifikovaného vojáka během bojů s ukrajinskými ozbrojenými silami v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Visingr k tématu ještě doplnil, že před samotným konfliktem na Ukrajině se jednalo o tom, že by jednotky neposlalo NATO, ale země, která má jak u Ruska, tak u Ukrajiny, důvěru. „Nabízela se Čína, která se snaží zprostředkovat mírová řešení, či Turecko, které je sice členem NATO, ale má dobré vztahy s oběma zeměmi. Scénářů je řada. Pokud má však něco mít reálnou šanci na úspěch, tak s tím musí Rusko souhlasit,“ uzavřel.