Mírová mise neznamená klid zbraní. Analytik představil scénář, kdy očekává pozastavení bojů

Fotografie zachycující středeční ostřelování Kyjeva. (15.3)

Vojenský analytik Lukáš Visingr o možném příměří mezi Ukrajinou a Ruskem

Polsko chce brzy navrhnout, aby na Ukrajině začaly působit mírové síly OSN, tzv. modré přilby. Podle vojenského a bezpečnostního analytika Lukáše Visingra je to ale možné až tehdy, pokud dojde na klid zbraní. „Umím si představit, že až konflikt dospěje k nějakému příměří, což si myslím, že bude v relativně krátké době – možná během týdne či dvou – tak by jeho součástí mohlo být vyslání modrých přileb, které by oddělily znepřátelené strany,“ podotkl. Mírové jednotky však podle něj neznamenají trvalý mír, upozornil ve vysílání CNN Prima NEWS.

Za jakých podmínek by mohly mírové jednotky vyrazit na Ukrajinu? Visingr představil jeden ze scénářů, který by mohl být reálný. „Například v momentě, kdy konflikt dospěje k příměří, což si myslím, že bude v relativně krátké době – možná během týdne či dvou – by součástí mírové dohody mohlo být vyslání modrých přileb, které by znepřátelené strany oddělily,“ uvedl analytik k možnému vyslání mírových sborů OSN.

Stejně se postupovalo například v bývalé Jugoslávii. „Pokud by to bylo součástí dohody, se kterou by Rusko souhlasilo, tak by Rusko něco takového podpořilo i v Radě bezpečnosti OSN. Zatím to však není na stole,“ konstatoval. Horší je však scénář, ve kterém by mírové síly na Ukrajinu vyrazily pod vlajkou NATO.

„Teoreticky by to šlo udělat na základě toho, že si Ukrajina může na své území, coby suverénní země, pozvat, koho chce. Zaručuje jí to mezinárodní právo. Jenže následně by výrazně vzrostlo riziko, kdy by se jednotky NATO dostaly do bojového kontaktu s ruskými jednotkami, což by prakticky znamenalo válku s Ruskem. To nikdo nechce,“ pokračoval.

Mírové mise však mohou použít zbraně jen ve chvíli, kdy se brání před napadením. Na dotaz, zda by právě jejich přítomnost na Ukrajině nemohla znamenat zklidnění bojů, odpověděl skepticky. „Už z minulosti víme, že to není zárukou. Koneckonců je to i případ Sarajeva, kde se bojovalo dál, byť na místě byly jednotky pod vlajkou OSN,“ připomněl.

Visingr k tématu ještě doplnil, že před samotným konfliktem na Ukrajině se jednalo o tom, že by jednotky neposlalo NATO, ale země, která má jak u Ruska, tak u Ukrajiny, důvěru. „Nabízela se Čína, která se snaží zprostředkovat mírová řešení, či Turecko, které je sice členem NATO, ale má dobré vztahy s oběma zeměmi. Scénářů je řada. Pokud má však něco mít reálnou šanci na úspěch, tak s tím musí Rusko souhlasit,“ uzavřel.

Tagy: