Vytvoření bojového uskupení na Slovensku je součástí snahy Severoatlantické aliance posílit své východní křídlo po útoku Ruska na Ukrajinu. (Ilustrační foto) Zdroj: Facebook.com
Vláda ve středu schválila vyslání až 650 vojáků na Slovensko. V zemi bude většina z nich působit v mnohonárodní jednotce NATO, česká armáda jí bude velet. Menší část bude Slovensku pomáhat se zvládáním migrace z Ukrajiny napadené Ruskem. Misi musí ještě odsouhlasit Parlament. Mandát bude platný do 30. června 2023, náklady obrana odhaduje asi na 540 milionů korun.
Návrh vládě předložila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Již dříve uvedla, že do alianční jednotky odjede asi 400 vojáků, s migrací bude pomáhat další dvacítka. Zbytek mandátu je určen jako rezerva například pro střídání vojáků. Vláda navíc rozhodla o dalším daru nespecifikovaného vojenského materiálu za 24 milionů Kč Ukrajině. Dosud ČR darovalo materiál za více než 650 milionů Kč.
Válka na Ukrajině
Vytvoření bojového uskupení na Slovensku je součástí snahy Severoatlantické aliance posílit své východní křídlo po útoku Ruska na Ukrajinu. Zapojit by se do něj mělo také Polsko, Slovinsko a USA, Německo s Nizozemskem slíbily zajištění protivzdušné obrany včetně vyslání systému Patriot. Podobné jednotky by měly vzniknout i v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku.
Kromě Česka vojáky na Slovensko v programu takzvané předsunuté přítomnosti NATO vyšlou také Německo, Spojené státy, Nizozemsko, Polsko a Slovinsko. Slovenské ministerstvo obrany k tomu uvedlo, že spojenci přivezou na Slovensko například systém protivzdušné obrany Patriot, možné je i nasazení radarové techniky Sentinel.
Slovenská armáda disponuje zastaralou technikou v oblasti protivzdušné obrany. Loni Slovensko podepsalo s Izraelem smlouvu o nákupu 17 vojenských radarů, první přístroje by Bratislava měla dostat v příštím roce.
Mnohonárodní bojové skupiny v rámci předsunuté přítomnosti NATO vznikly v reakci na ruskou ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014. Umístěny byly v Polsku a v pobaltských zemích.
