Z Prahy na Ukrajinu a zpět. Češi popsali, jak s autobusem zachraňují stovky uprchlíků

Sotva desítka dobrovolníků, jeden autobus a více než 300 zachráněných ukrajinských uprchlíků. Skupina Čechů jezdí co týden na Ukrajinu a převáží do bezpečí civilisty z válkou sužované země. Cestou zpět do Česka jim pomáhají s vyplňováním formulářů i hledáním ubytování a práce. Těsně před začátkem druhé ofenzivy zamířili Češi na Ukrajinu s velkým „záchranným konvojem“, širokou veřejnost žádají o finanční pomoc v rámci soukromé sbírky. Redakci CNN Prima NEWS popsali, jak vypadají jejich záchranné výpravy.

„Žádné vazby na Ukrajině nemám, ale mí nejlepší kamarádi na univerzitě byli Ukrajinci. Někteří z nich tam mají své rodiny. Když jsem viděla, že řada lidí vyjíždí na hranice, aby pomohla válečným uprchlíkům, prohodila jsem, jestli bychom nejeli taky,“ popsala začátky „záchranných misí“ Denisa Boháčková.

Původně chtěli vyrazit k ukrajinským hranicím autem, nakonec se ale dobrovolníkům podařilo sehnat celý autobus. „Oslovil jsem několik dopravců. Nakonec jsme našli jednoho, který je ochotný jet s námi až na Ukrajinu. Jeho řidiči jsou navíc automechanici. Kdyby se s vozem něco stalo během naší mise, jsou schopni vše opravit, jako se již při cestě párkrát stalo. V opačném případě by naše výprava rychle skončila,“ řekl redakci Marek Wiesner.

MISE ZÁPAD UKRAJINY - ACCOMPLISHED, ČAS VYDAT SE VÝCHODNĚJI! - PROSÍM O SDÍLENÍ Zdravím všechny přátele Evropských...

Posted by Marek Wiesner on Friday, April 22, 2022

Podle dobrovolníků šlo o dobrou volbu – kapacita autobusu jim dovolila přepravit nejen velké množství humanitární pomoci a techniky (včetně 3D tiskáren a natáčecích dronů), ale také zachránit hned několik rodin civilistů naráz.

„Přirozeně chtějí jezdit pospolu, na tak početné skupiny šestimístné auto nestačí. Jsou také o něco klidnější, když ví, že se nemusí rozdělovat do různých vozů. Působí to důvěryhodněji,“ upřesnil pro CNN Prima NEWS.

Organizace Mise Ukrajina

Prakticky od začátku války se čeští dobrovolníci z Mise Ukrajina snaží zapojit do dobročinných aktivit. Náklady na převoz ukrajinských uprchlíků a potřebného humanitárního i vojenského materiálu Češi financují skrze vlastní sbírky. Více informací o projektu, podrobnosti o dosavadních aktivitách a číslo transparentního účtu najdete na webu miseukrajina.cz či na Facebooku, Instagramu a Twitteru organizace.

První záchrannou cestu si hradili ze své kapsy, nyní už na své výjezdy pořádají soukromou sbírku na transparentním účtu. Prvotní plán zorganizovat cestu k ukrajinským hranicím pod hlavičkou neziskových organizací se ovšem nesetkal s úspěchem.

„Chtěli jsme s nimi spolupracovat, nevěděli jsme, jak na to. Říkali nám, ať nejezdíme na vlastní pěst. Některým organizacím se ani nešlo dovolat, jiné měly jediný kontakt na hranicích, který se jim prý navíc neozýval. Další neziskovky řešily pouze lékaře a humanitární pomoc, nikoliv záchranu a převoz uprchlíků do bezpečí,“ přiblížil Wiesner úvodní problémy české výpravy.

Když se pomalu zdálo, že se nakonec žádný výjezd neuskuteční, zničehonic se jim ozval pan Kolja – Ukrajinec, který žil nějakou dobu v České republice, a společně se svou manželkou pomáhal na polsko-ukrajinských hranicích s uprchlíky, kteří se potřebovali dostat ze země do bezpečí.

„On pomáhal na polské straně, jeho žena pak na té ukrajinské. Přes vysílačky si posílali lidi, kteří prchali pryč. Zavolal nám, jestli bychom pro některé z nich nemohli přijet. Kdybychom poslechli pokyny neziskovek, ať nejezdíme na hranice, mnozí z nich by na hranicích nejspíše stáli několik dní, v zimě a s minimální pomocí,“ doplnila Boháčková.

Prvním výjezdem ale české záchranné mise neskončily. Dobrovolníci začali každý týden jezdit s autobusem nejen k hranicím, ale také přímo na Ukrajinu. V týmu, který tvoří asi 10 lidí, se točí několik řidičů a tlumočnic. Nepočetné skupině se doposud podařilo převézt přes 300 uprchlíků.

„Překladatelky musí být ženy. Mezi lidmi se šíří zvěsti, že někteří uprchlíci končí v otroctví, chlapům proto nevěří ani za mák. Ženy jim dokážou vysvětlit, že je s autobusem dostaneme do bezpečí, že je nechceme zabít. Většinou jde o matky s dětmi – jsou vyčerpané a vystrašené, během krátké chvíle se musí rozhodnout, kde začnou alespoň dočasně svůj nový život. Cestou zpět do ČR o ně tlumočnice pečují a odpovídají na otázky. Vyjet pouze s bandou chlapů není nejlepší nápad,“ vysvětlila redakci Boháčková.

Nechápou, proč by jim někdo pomáhal, bojí se sem jet

K dobrovolníkům se připojil i soukromý pilot vrtulníků, který lítá pro těžce nemocné uprchlíky. „Nyní lítá z Uherského Hradiště do Vyšného Nemeckého u Užhorodu. Těžce nemocného naložíme do vrtulníku, ten je pak hned převezen na specializované zařízení. Všechno si hradí sám, jedna taková cesta mu vyjde na statisíce korun,“ podotkl Wiesner.

Příjezdem na Ukrajinu ale komplikace mnohdy zdaleka nekončí. „Na cestě zpět teprve začíná opravdová šichta. Ukrajinky se nás ptají na všechno možné, jsou rozrušené. Nejčastěji se zajímají o Prahu, kde už ale oficiálně nejsou ubytovací kapacity. Musíme jim vysvětlovat, že v Ostravě a Brně je situace s ubytováním lepší, ale ty nevyspalé matky slyšely jen o Praze. Nechápou, proč by jim někdo pomáhal, bojí se sem jet,“ uvedla jako příklad Boháčková.

Došlo rovněž na vypjatější situace mezi jednotlivými skupinami uprchlíků, které vyústily v hádku a rvačku. „Jedna rodina označila někoho za ruského kolaboranta, tak se chytli. Jeden kluk ve věku branné povinnosti měl povolení odjet ze země, některé ženy pro to neměly ale pochopení. Na Ukrajině musely nechat své otce, bratry a syny. Zastavili jsme autobus, vyhnali všechny ven, aby se vydýchali, a pak se vrátili všichni dovnitř, avšak s jiným zasedacím pořádkem,“ převyprávěl incident Wiesner.

Ještě v autobuse se čeští dobrovolníci snaží vyřešit ubytování i zaměstnání pro ukrajinské uprchlíky – zjišťují, jaké mají vzdělání, čím se živili před válkou, zda mají kontakty v Česku či jestli nepotřebují domluvit školku či školu pro své děti. V českých asistenčních centrech jim posléze pomáhají s registračními formuláři.

Paní Irina Šokun, uprchlice z Ukrajinského Černigivu. 20 dní se ukrývala spolu s rodinou v bunkru, dokud nebylo aspoň na...

Posted by Denisa Boháčková on Tuesday, April 5, 2022

„Když dáte na sociální sítě poptávku po volných bytech, zpravidla se nikdo neozve. Když ale připojíte příběh, fotku a informace, čím se například živili, tak se lidi sami nabídnou – ať už se střechou nad hlavou či prací. Máme vytištěné dotazníky v češtině a ukrajinštině, které vyplňujeme ještě na cestě. Rozhodně to není tak, že by uprchlíci jeli do Česka na sociální dávky, chtějí pracovat,“ zdůraznila Boháčková.

Se všemi je dobrovolnice v kontaktu od prvního výjezdu. Do toho chodí do normální práce na radnici, kde se rovněž věnuje pomoci uprchlíkům.

„Není to tak, že bychom Ukrajince pouze přivezli do ČR a nechali je napospas osudu. Chceme, aby měli vše zajištěné – ideálně dopředu. Svědomí by mi to nedovolilo jim nepomáhat. Vložili do nás důvěru v momentě, kdy nastoupili do našeho autobusu,“ svěřila se redakci CNN Prima NEWS.

Ptají se nás, kdy skončí válka a zda je odvezeme domů

Před Velikonoci – tedy těsně před očekávanou druhou ruskou ofenzivou – vyrazila česká skupina hlouběji do vnitrozemí Ukrajiny s velkým „záchranným konvojem“. Konvoj dvou autobusů a několika dalších aut tentokrát nezastavil pouze ve Lvově, kde při posledních cestách evakuovali uprchlíky z přeplněného nádraží či dětských domovů.

Nyní dobrovolníci zamířili i k městům Chmelnyckyj a Kamjanec-Podilskyj, kde se jim podařilo evakuovat velké množství civilistů. Další podobné výpravy jsou již v plánu. V souvislosti s přeskupováním ruských vojsk se české skupině zkrátka nabízelo okno pro převoz lidí z oblastí, odkud to dříve nebylo možné.

„Viděli jsme auta z východu Ukrajiny, která měly nápis ‚děti‘ a zároveň stopy po kulkách. Občas se nás uprchlice ptají, jestli si myslíme, že válka brzy skončí a jestli je případně vezmeme domů. Nechceme jim brát naděje, zároveň musíme být realističtí,“ konstatovala Boháčková.

Čeští dobrovolníci navíc narážejí na limity svých soukromých sbírek. Mnozí samaritáni přispívají pravidelně, jiní už nemají další zdroje nazbyt. „Jakákoliv jiná pomoc než finanční nám už nepomůže. Všechno ostatní dokážeme zařídit, od kontaktů přes logistiku po psychology a tlumočníky. Výjezdy je ale potřeba ufinancovat. Doposud se nám dařilo, ale okruh lidí, který oslovujeme, už začíná být finančně vyčerpaný,“ přiznal Wiesner redakci.

🇺🇦🇺🇦Zdravíme všechny! Akutní info z Ukrajiny a hranic! - Prosíme o sdílení Dle informací od naši koordinátorky Klára...

Posted by Denisa Boháčková on Thursday, March 24, 2022

Veškeré pomoci ze strany známých i široké veřejnosti si ale dle svých slov nesmírně váží. Proto se na sociálních sítích snaží společně s dalšími dobrovolníky sdílet snímky i videa z cest, aby podporovatelé viděli, co se s jejich prostředky reálně děje.

„Ukazujeme, koho jsme přivezli, a předáváme jejich příběhy jako důkaz, že jsme někoho opravdu zachránili. Politiku ani válku ze svých pozic nevyřešíme. Můžeme ale pomoct těm, na které konflikt dopadá nejvíce a nejtvrději,“ vzkázal na závěr.

Tagy:

Hlavní zprávy

Trauma z tragédie zůstalo. Dva fanoušci si vzpomněli na Hillsborough a spáchali sebevraždu
Fotbal

Trauma z tragédie zůstalo. Dva fanoušci si vzpomněli na Hillsborough a spáchali sebevraždu

Letošní finále Ligy mistrů mezi Realem Madrid a Liverpoolem začalo s více než půlhodinovým zpožděním. Někteří příznivci totiž bez lístků přelezli ploty pařížského Stade de France, takže zavládl chaos. V útrobách stadionu se mačkali lidé, ve vzduchu visel velký průšvih. Leckomu se vybavila událost z roku 1989 na Hillsborough, kde tlačenice vyústila v 97 obětí. Vzpomněli si i dva přeživší tragédie, které navrácené trauma dovedlo k sebevraždě.

Druhé kolo senátních voleb začalo, místnosti se otevřely. Jak dopadnou vyhrocené souboje?
Senátní volby

Druhé kolo senátních voleb začalo, místnosti se otevřely. Jak dopadnou vyhrocené souboje?

V Česku začalo v pátek ve 14:00 druhé kolo letošních senátních voleb. Lidé v nich rozhodnou nejen o 24 budoucích senátorech, ale také o míře posílení hnutí ANO v horní komoře. Voliči na Jihlavsku navíc určí, zda mandát obhájí Miloš Vystrčil (ODS) a bude tak moci zůstat v čele Senátu. Bez ohledu na výsledek voleb zůstane klubu ODS a TOP 09 jako nejpočetnějšímu právo nominovat šéfa horní komory a budou mít většinu v Senátu vládní frakce.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
17:13

Britský ministr obrany navštívil Kyjev, mluvil o další podpoře Ukrajině

17:06

Zelenskyj podepsal žádost o vstup do NATO

17:02

Evropští lídři jednoznačně odsuzují ruské vyhlášení anexe části Ukrajiny

16:51

USA reagují na ruskou anexi ukrajinských oblastí. Uvalily sankce na ruské firmy

Vysáváte rozpočet jak pijavice a lidé nemají na energie, řekl Okamura. Lžete, reagoval Kupka

Předseda SPD Tomio Okamura se v pátek v Poslanecké sněmovně tvrdě pustil do vlády v souvislosti s navrhovanou novelou služebního zákona. Vyčítá, že zatímco lidé nemají na energie, chystá se kabinet zřídit neomezený počet politických náměstků na ministerstvech, což považuje za trafiky pro vládní spolustraníky. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) jeho slova označil za lži.

Krizový plán EU: Snížíme spotřebu a zdaníme mimořádné zisky, schválili ministři

Členské země Evropské unie se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření. Dosažení politické dohody oznámilo české předsednictví v Radě EU.

Sledujte Partii s Kupkou a Havlíčkem: Jak výsledky voleb ovlivnila energetická krize?

Česko po volbách. Kdo s kým a proč? V nedělní Partii Terezie Tománkové budou diskutovat ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka a místopředseda Sněmovny za hnutí ANO Karel Havlíček. Ve druhé části přijde na řadu velká politická diskuse, jejími aktéry budou: místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková, senátor Zdeněk Hraba a poslanci Aleš Juchelka z ANO a Radim Fiala z SPD.

Rusko i Ukrajina se připravují na dlouhý konflikt. Expert popsal, jaký vliv bude mít zima

Příměří mezi Ukrajinou a Ruskem je aktuálně utopií. Oba státy se i nadále snaží posilovat své řady, pokračují v ostřelování a bojích, a k tomu zahájily přípravy na válku v příštím roce. Vyplývá to z kroků, ke kterým Moskva i Kyjev přistupují. Ukrajinci se však zároveň snaží využít převzaté iniciativy v konfliktu a tlačit na Rusy, co nejvíce to jde.

Ruská raketa u Záporoží zasáhla humanitární konvoj. Zabila nejméně 25 lidí, čekali na příbuzné

Aktualizováno

Nejméně 25 lidí v pátek zahynulo a další desítky byly zraněny při ruském raketovém útoku na civilní humanitární konvoj u jihoukrajinského města Záporoží. Oznámily to ukrajinské úřady, podle kterých útočili Rusové. Okupační správa Záporožské oblasti naopak uvedla, že za útokem stojí Kyjev. Zasažení civilisté podle gubernátora čekali ve frontě, aby z Ruskem okupovaného území odvezli své příbuzné. Okupační správa této oblasti následně uvedla, že za útokem stojí Kyjev.

Domácí zpravodajství

„Zeman nepracuje“. Poslanci chtějí Hradu sebrat 30 milionů a podpořit protialkoholní prevenci

Seberte prezidentské kanceláři 30 milionů korun a dejte je na protidrogovou politiku. S takovým návrhem přišla skupina koaličních poslanců v čele s lidovcem Šimonem Hellerem. Konkrétně jde o sumu určenou na lesní hospodářství. Lánské lesní správě šéfuje Miloš Balák, který ovšem byl pravomocně odsouzen v souvislosti s ovlivňováním jedné ze zakázek. Zmíněných 30 milionů korun by zamířilo na protidrogovou politiku a prevenci závislosti na alkoholu.