Za vysokou inflaci vláda nemůže, tvrdí Babiš. Nechce konec spalovacích motorů

„Nesouhlasíme, aby došlo k zákazu prodeje aut se spalovacími motory. Například Škoda Auto bude nadále tato auta vyrábět. Fanatici v Evropském parlamentu, kteří to vymysleli, ohrožují náš průmysl a zaměstnanost. Tlačí na automobilky, aby nákup aut se spalovacími motory byl neekonomický. Co to znamená? Že auto bude luxus? Že si ho nebude moct koupit každý?“ řekl Babiš ve svém pořadu.

Neodpustil si další ze série narážek na Piráty. „Je dobré se zamyslet, jak to vlastně je. Tohle je móda a věřím, že to nebude dlouho trvat a lidé zjistí, že podobné nápady Zelených a Pirátů nejsou dobré,“ podotkl.

Evropská komise chce v budoucnu znemožnit výrobu automobilů, které jezdí na naftu či benzin. Podle plánu nazývaného Green Deal k tomu má dojít v roce 2035. Podle premiérových kritiků sice Babiš vystupuje proti zákazu spalovacích motorů, ale sám s plánem souhlasil. „Ty závazky dokonce dvakrát podepsal i náš pan premiér Andrej Babiš, proto se teď všichni smějí tomu, že jako jediný v Evropské radě říká, že bychom měli Green Deal opustit,“ podotkl v rozhovoru pro web Neviditelný pes europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Green Deal ostře kritizuje europoslanec Alexandr Vondra (ODS). „Nikdy pro ten nesmyslný návrh ruku nezvednu. Doplatí na to především střední třída, která si elektromobily nebude moct dovolit. Čína bude přitom emise dál zvyšovat. Greta (Thunbergová, švédská klimatická aktivistka, pozn. red.) zafungovala. V Evropské komisi se zbláznili a koledují si o p*ůser, který se proti EU obrátí. Výsledkem budou sociální nepokoje,“ uvedl Vondra ve vysílání CNN Prima NEWS.

Naopak ekologické organizace Greenpeace a Deutsche Umwelthilfe (DUH) už nyní hodlají podat žalobu na velké německé automobilové koncerny kvůli dopadu jejich produktů na změnu klimatu. Ochránci životního prostředí chtějí dosáhnout toho, aby firmy změnily svůj obchodní model a zavázaly se k omezení emisí skleníkových plynů. Požadují, aby automobilky přestaly vyrábět vozidla se spalovacími motory dokonce už do roku 2030.

Elektromobily jsou zatím dražší než auta se spalovacími motory. Podle ekonoma Lukáše Kovandy navíc nejezdí „zeleně“. Lidé prý nejvíce šetří přírodu, když jezdí veřejnou dopravou, a to především tou železniční. „Ta však není tak atraktivní, nemá totiž ani potenciál snobského efektu,“ upřesnil Kovanda.

Za inflaci může velká poptávka, tvrdí Babiš

Babiš se ve svém videu vyjádřil i ke stále vyšší inflaci. Tempo růstu spotřebitelských cen v Česku totiž zrychluje. V srpnu se meziročně zvýšily o 4,1 procenta, což je nejvíce od listopadu 2008. Oproti červenci ceny stouply o 0,7 procenta. Nejvíce zdražily pohonné hmoty, máslo nebo zelenina, vyplývá z aktuálních údajů Českého statistického úřadu.

Hampl: Vláda šlape na plyn, když by měla brzdit. Schillerová nevidí, do čeho se řítíme

K věci

Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) i nadále „šlape na fiskální plyn“ a rozdává lidem peníze, přestože jsme v takové fázi, kdy bychom už dávno měli brzdit a řešit ekonomické problémy. V pořadu K věci to řekl ekonom a bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Mojmír Hampl. Problém vidí mimo jiné v tom, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) problém nevidí a netuší, co Česko čeká. Kritický je ale i k dalším politickým stranám, které se podle něj bojí provést radikální, ale potřebný krok.

„Celé téma pro opozici je inflace. Jednou jsem komentoval, že nás z ní opozice obviňuje. Je to nesmysl. V USA je 5,4 procenta, v Maďarsku 4,9 a u nás 4,1 procenta. Zdražuje se třeba hliník, med nebo bavlna. A opozice říká, že za to může vláda. Jsou to ekonomičtí diletanti, zase jen říkají, co vláda dělá špatně,“ zkritizoval své politické oponenty.

Když za inflaci nemůže vláda, tak kdo? „Inflace je proto, že během pandemie došlo k přerušení dodavatelský řetězců, a když je situace s covidem lepší, je velká poptávka. Nenechte se strašit. Není pravda, co opoziční politici říkají. Před volbami vás stále někdo straší, jsme na tom velice dobře a budeme stále, pokud bude hnutí ANO ve vládě,“ sdělil Babiš. Dodal, že snížení daní inflaci nezapříčilo, občané podle něj nakupují s rozmyslem a peníze nevyhazují.

Zrušení superhrubé mzdy je chyba

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská ovšem vidí hlavní chybu v takzvaném zrušení superhrubé mzdy, kdy se daň z mezd od počátku letošního roku vypočítává jen z hrubé mzdy, a nikoli ze součtu hrubé mzdy a pojistného odváděného zaměstnavatelem.

Přestaňte rozhazovat a zdražování výrazně zpomalí, apelují na vládu ekonomové

Ekonomika

Mimořádně vysoký růst cen v České republice je důsledkem zdražování klíčových komodit na světovém trhu, ale i příliš uvolněné rozpočtové politiky české vlády. Inflaci se nepodaří zkrotit, pokud stát nepřestane razantněji mírnit růst svých výdajů a nezačne prosazovat rychlejší snižování rozpočtového schodku. Shodla se na tom většina ekonomů oslovených redakcí CNN Prima NEWS.

„Jde o chybně zvolený krok, kdy na zrušení superhrubé mzdy nejvíce vydělali lidé s nejvyššími příjmy. Ti následně své úspory vrhli do spotřeby a výsledkem je zdražování zboží, které jim ale nevadí tolik jako nízkopříjmovým skupinám,“ řekla CNN Prima NEWS. Za další příčinu současné vysoké inflace považuje i příliš uvolněnou rozpočtovou politiku. „Není žádný důvod, aby schodek rozpočtu plánovaný na příští rok dosahoval 390 miliard korun,“ dodala Horská na začátku září.

Podobně to vidí také ekonom a bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. „Rozpočtová politika šlape na plyn ve špatném čase. Každé další zvýšení důchodů nad rámce zákonné valorizace přispívá k inflačnímu růstu cen v ekonomice, která má silné poptávkové tlaky, a není už nabídka, která by ji uspokojila,“ řekl v pondělním vydání pořadu Jak volí vaše peněženka na CNN Prima NEWS. Podle něho má Česko „přehřátý kotel, který je třeba zchladit“.

Dlužníci se radují, věřitelé pláčou

Podle ekonomického experta CNN Prima NEWS Petra Musila někdo na neočekávané a vysoké inflaci tratí, jiný na ní vydělá. Aktuálně se prý mohou radovat zejména dlužníci, kteří platí svým věřitelům fixní úrokovou sazbu ze svých závazků. Reálně se totiž hodnota jejich dluhu snižuje, což jim hraje do karet.

„Věřitelé naopak pláčou. Ideálním příkladem je domácnost, která si stihla zafixovat hypotéku při úrokové sazbě, jež je dnes mírně nad dvěma procenty. Když totiž zohledníme rychlost růstu cen, skutečná (reálná) úroková sazba tedy momentálně činí minus dvě procenta. Jinými slovy, banka vám ještě ‚platí‘ za to, že jste si u ní půjčili peníze na bydlení,“ napsal Musil ve svém komentáři.