Už několik let platí, že některé vrcholné atletky nemohou závodit v kategoriích, které přitom ještě před lety naprosto ovládaly. Příkladem za všechny budiž jihoafrická běžkyně Caster Semenyaová. Ta je držitelkou dvou zlatých olympijských medailí z běhu na 800 metrů, ale další již nejspíš nepřidá. Kvůli vysoké hladině testosteronu v krvi má totiž zákaz v této disciplíně startovat. Její osud sdílí i další ženy.
Před šesti lety se na olympijských hrách v brazilském Rio de Janeiru na stupních vítězů mimo jiné objevila i slavná jihoafrická běžkyně Caster Semenyaová. Vyhrála zde své již druhé zlato v běhu na 800 metrů. Stříbro tehdy brala Francine Niyonsabaová z Burundi a bronz pro změnu Margaret Wambuiová z Keni. Africká dominance, chcete-li.
Po oslavách se atletky těšily, že svůj um předvedou i na následujících hrách v japonském Tokiu. Přišla ovšem rána. Nikoliv pouze ta covidová, která celý sportovní svátek posunula o rok. Zmíněné trio běžkyň dostalo zákaz na olympijských hrách závodit. Důvodem měly být zvýšené hladiny testosteronu v jejich krvi.
Olympijské brány se závodnicím zcela nezavřely. Zákaz platil pro trasy mezi 400 metry a jednou mílí. Světová atletika totiž ve svém nařízení uvedla, že dle vědců mají sportovkyně s vyšší mírou testosteronu lepší šance uspět v těchto závodech. Po Semenyaové a dalších tak organizace požadovala, aby podstoupily hormonální léčbu, pokud chtějí na zmiňovaných trasách závodit. Semenyaová odmítla a obrátila se dokonce na soudy. Neúspěšně.
„Jsme naprosto normální. Nedopujeme, jsme prostě normální,“ vztekala se v roce 2019 Wambuiová v rozhovoru pro agenturu AFP. Naštvání neskrývala ani Semeyanová. „Už to není o sportu. Je to o lidské důstojnosti a pýše,“ komentovala pro média jihoafrická šampionka.
Buď taková, jaká jsi, radila atletce matka
Tyto veleúspěšné běžkyně ovšem nejsou jedinými ženami, kterých se kontroverzní nařízení dotklo. „Když jsem se dozvěděla, že Caster prohrála u soudu, tak jsem věděla, že testovat budou i mě, nebo mě rovnou vyhodí z týmu,“ řekla pro CNN sprinterka z Keni Maximila Imaliová. A přesně to se stalo. Následné testy u ní odhalily zakázanou hladinu testosteronu. Sportovní svaz Keni ji tak nemohl pustit závodit na 800 metrů, kde reprezentovala.
Po smutném rozhodnutí se Imaliová dostala do stadia, kdy pochybovala, zda je vůbec ženou. Kromě toho ovšem reálně zvažovala, že by na specifický lékařský zákrok, který by měl za následek snížení hladiny testosteronu v její krvi, skutečně šla. Její matka jí však měla přesvědčit, aby to nedělala. „Max, na žádnou operaci nechoď. Buď taková, jaká jsi,“ citovala Imaliová svoji matku, která podle jejích slov musela být kvůli dění kolem atletky hospitalizována.
Nečekaná operace a útěk
Ještě horší příběh prožívá Annet Negesaová z Ugandy. Ta měla svoji zemi reprezentovat už v roce 2012 na olympijských hrách v Londýně. Tam se nakonec ani nedostala. CNN dnes už bývalá sportovkyně řekla, že už ve francouzském Nice se místo cesty do Londýna musela vydat do nemocnice. Zde jí měli dělat krevní testy a dokonce jí přeměřovat části těla. Tak vysoké u ní panovaly pochyby.
Jedinou cestou ke sportu pro ni bylo podstoupit zákrok ke snížení hladiny testosteronu v krvi. Zamířila tak do jedné z ugandských nemocnic, kde jí bylo řečeno, že jí nadbytečný testosteronu vysají jehlou. To se ovšem nekonalo. „Následující den ráno jsem se probudila se stehy na podbřišku a ptala jsem se: ‚Co se mi stalo? Co mi to udělali?,‘“ vypráví pro CNN Negesaová. Lékaři jí podle jejích slov vyňali varlata, která měla uvnitř v těle. Následně měla ugandská běžkyně natolik zeslábnout, že pro ni byly závody pasé. A to navždy.
„Měla jsem kvůli tomu deprese. Díky sportu a účasti na závodech jsem mohla finančně podporovat svoji rodinu i sama sebe. Ale poté už jsem se o svoji rodinu nemohla postarat,“ popisuje v rozhovoru pro CNN Negesaová. Podle svých slov dokonce chtěla spáchat sebevraždu. O svém problému později veřejně promluvila, ale v rodné Ugandě se setkala s absolutním nepochopením. Čelila vlně nenávisti a kvůli tomu svůj domov raději opustila. Zamířila do Německa, kde žije dodnes.
