CNN Prima News ■ Zprávy Školství

Výuka odpoledne nebo v náhradních prostorech. Jak Gazdík plánuje řešit přeplněné školy?

Téma: Školství
Dáša Šamanová
26. května 2022 05:09

TK ministra školství Petra Gazdíka (23. 5.)

Český ráj v Texasu. V nenápadném městečku nosí moravské kroje, pečou kolache a volí Trumpa

Nečekaný objev na slavném obrazu. Michelangelo zachytil nemoc, která ženy trápí dodnes

„Andělský moment“: Chlapce před útočníky kryla svým tělem. Hrdinský čin zachytilo video

Úřad práce zruší desítky poboček. Přibývá napadení i výhrůžek zaměstnancům, říká ředitel

Stálice Grolich i prvenství pro ANO: V posledních krajích zvolili hejtmany, zbývá jeden region

Tam za zdí je nejnebezpečnější město světa. CNN Prima NEWS na hranici USA a Mexika

Na triumfu Trumpa v roce 2016 jsme prodělali desítky milionů, přiznává Sochor z Tipsportu

Student autoškoly řídil opilý, přišlo se na to díky účasti při banální nehodě

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) připustil, že zejména v Praze a okolí může v září kvůli uprchlické krizi nastat problém s nedostatečnými kapacitami základních škol. Řešením podle jeho slov může být odpolední vyučování, tedy práce učitelů na směny. V úvahu připadá i výuka v náhradních prostorech. Podle odborníků je to ale nereálné. Chybějí učitelé a značná komplikace by to byla i pro rodiče a samotné žáky.

V září musí podle zákona ukrajinské děti v Česku nastoupit k povinné školní docházce. Resort školství chce, aby se integrovaly do stávajících tříd. Na ministerstvu vnitra se k 15. květnu registrovalo 68 983 ukrajinských dětí ve věku 6 až 14 let. Do základních škol ale dosud nastoupilo jen přibližně 26 tisíc z nich. Dvě třetiny dětí z Ukrajiny tedy zatím do škol nechodí.

Romští uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze (31. 5.)

Romští uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze (31. 5.)

Romští uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze (31. 5.)

Romští uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze (31. 5.)

60 Zobrazit galerii

Romští uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze (31. 5.)

Fronta ukrajinských uprchlíků před uprchlickým centrem na náměstí OSN v pražských Vysočanech (13. 6.

60 Zobrazit galerii

Takové výsledky ukázalo šetření České školní inspekce na 70 procentech základních škol (626 škol), kde mají aspoň deset dětí z Ukrajiny. Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala problémy s nedostatkem prostorových kapacit nebo zaměstnanců nahlásila polovina z nich.

Podle dat ministerstva je v České republice kapacit ve školách dost, ještě v dubnu bylo kolem 150 tisíc volných míst. Ta se ale neslučují s lokalitami, kde jsou pracovní příležitosti pro rodiče nebo volné ubytování. V regionech, kde je uprchlíků hodně a míst ve školách málo, proto inspekce očekává potíže s kapacitou při přijímání dalších žáků. Patří k nim například Praha a její okolí.

Podle Gazdíka jsou v těchto místech ale komplikace s kapacitami dlouhodobě a nemají na ně vliv děti z Ukrajiny. „Ano, tam problém je. Dlouhodobě se s ním samosprávy potýkají a ministerstvo ho řeší třeba podporou 3,7 miliardy na výstavbu škol. Ale to v tuto chvíli problém nevyřeší, protože do září asi nikdo novou školu nepostaví,“ podotkl.

Zároveň nicméně ministr uvažuje, co bude jeho resort dělat ve chvíli, kdy v září v některých školách nebude dostatek kapacit. „Pak přejdeme k jiným návrhům řešení, která v poslední době specifikujeme – ať už je to třeba odpolední vyučování nebo vyučování v jiných prostorách nebo v prostorách jiných škol,“ řekl v pondělí na tiskové konferenci.

Část dětí dopoledne, část odpoledne

Že ministerstvo o takových variantách opravdu uvažuje, potvrdil CNN Prima NEWS i prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. „Kdysi dávno tu fungoval systém, kterému se říkalo směnování, tedy část dětí šla do školy dopoledne a část odpoledne. Což je i jedna z možných variant,“ popsal CNN Prima NEWS Zajíc.

Dodal, že variant řešení je více a tato zatím není nijak preferovaná. Uvědomuje si, že kdyby některé děti měly výuku až odpoledne, byl by to by problém jak pro rodiče, tak i pro učitele a další školní personál.

Odpolední výuka by mohla vyhovovat rodičům, kteří pracují na směny. Ostatní by ale zřejmě nadšení nebyli. Museli by zařizovat dopolední hlídání dětí, ideální by to nebylo ani s ohledem na kroužky nebo mimoškolní aktivity dětí. Podle odborníků jsou navíc žáci v ranních hodinách soustředěnější na výuku.

Dokončili bychom školní rok?

Zajíc upozornil i na personální limity v případě odpolední výuky. „Je jednoduché říct, že se bude učit odpoledne, ale musí se také říct, kdo to bude učit. Nejsem si jist, jestli by učitelé byli ochotní. Jejich přetížení je už na poměrně vysoké úrovni, a pokud bychom po nich chtěli, aby vyučovali de facto další směnu, tak nevím, jak dlouho by to byli schopni zvládnout a jestli bychom vůbec dokončili školní rok jako takový,“ varoval Zajíc. „Pokud to nebude nutné, byl bych radši, kdyby směnování nemuselo nastat,“ dodal.

Podobně mluví i další odborníci. Například prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi zauvažoval, že teoreticky by směnná výuka mohla být realizovatelná na prvním stupni základních škol, kde není žádné odpolední vyučování. „Ale i tam je to naprosto nereálné, nejsou na to učitelé. Současným učitelům se nemůže navýšit úvazek na dvojnásobek,“ zdůraznil pro CNN Prima NEWS.

„Je lepší mít ve třídě třeba 36 žáků než mít dopolední a odpolední výuku,“ dodal a zároveň uznal, že i tato varianta bude pro pedagogy i žáky náročná. Navrhuje proto, aby třídy s více dětmi měly nárok na asistenta placeného státem, který by uměl ukrajinsky a pomáhal dětem uprchlíků.

Negativně se k návrhu staví i někteří učitelé. „Nedokážu si představit, že bychom dopoledne učili jednu skupinu a odpoledne druhou, to by bylo náročné jak pro nás, tak i pro děti,“ kroutila hlavou učitelka na prvním stupni z Prahy, která nechtěla být jmenována.

Výuka jinde než ve škole

Mezi další úvahy ministerstva školství patří řešení, podle něhož by se děti učily v prostorách jiných škol nebo v místech, která nejsou přímo určená na výuku. Není ale jasné, zda by tam děti docházely jen na nějaké předměty nebo na celé dny.

„Je tu třeba možnost základních uměleckých škol, které mají výuku převážně v odpoledních hodinách, takže prostory v dopoledních hodinách jsou víceméně nevyužité. Takže i tam by mohla výuka probíhat,“ řekl CNN Prima NEWS šéf Asociace ředitelů základních škol Zajíc.

Sárközi zase mluvil o objektech, do nichž by se vešlo více dětí. „Každá obec má kapacity míst, kde by se výuka mohla odehrávat, například družina. Tam by se mohlo vejít i více dětí,“ uvedl.

Na dotaz, jak by směnná výuka nebo výuka v jiných prostorách vypadala, mluvčí MŠMT Aneta Lednová uvedla, že resort stále preferuje integraci ukrajinských dětí do běžných tříd. „Vyhodnocení všech možných variant bude záviset od počtu uprchlíků, kteří do ČR přijedou a kteří zde budou chtít od nového školního roku zůstat. To bude záviset od vývoje v nadcházejících týdnech. Dotaz na konkrétní řešení, jak by výuka probíhala, je tak v tuto chvíli předčasný,“ řekla CNN Prima NEWS.

Kde sehnat učitele?

Podobné plány jsou ale uvedené i ve vládní strategii na zvládání uprchlické krize, kterou kabinet zveřejnil v dubnu. I tam se mluví o výuce na směny nebo o tom, že by se k ní mohla využít například střediska volného času, základní umělecké školy a podobně. Případně by se některé prostory škol rekonstruovaly.

Dokument počítá i s tím, že školy budou potřebovat nové pedagogy a asistenty, jazykové koordinátory a další pracovníky. Kde je vláda ale sežene, není jasné. „Jak získat lidi, řešíme už asi 15 let. Situace se trošku zlepšila s tím, jak se zvedlo finanční ohodnocení a lepší se i počty nových studentů na pedagogických fakultách, ale není to záležitost krátkodobá, je to běh na dlouhou trať. Když teď řekneme, že potřebujeme tisíc nových učitelů, na ulici je asi nesebereme,“ upozornil Zajíc.

Ukrajinští žáci by podle dokumentu mohli být vyučováni také přímo v místech nouzového ubytování. Kabinet je však smířený s tím, že „v těchto zařízeních nebude možné realizovat standardní vzdělávání s důrazem na jazykovou přípravu a výuku podle českého kurikula“.

Může utrpět výuka všech dětí

Vláda v dokumentu ujišťuje, že klíčové bude zachování co nejvyšší kvality vzdělávání pro české děti. A to právě proto, aby nebyl ohrožen „sociální smír“.

Gazdík ale připouští, že částečně může utrpět výuka všech dětí. „Když se má integrovat 150 tisíc dětí, tak to znamená určité menší pohodlí. Bude to nějakým způsobem složité, ale vzhledem k tomu, že jejich otcové se zbraní v ruce brání i naši svobodu, tak je to malá cena za to malé nepohodlí, které v současné době nebo v budoucnu zvýšením počtu žáků ve třídě utrpí české děti,“ zdůraznil ministr s tím, že pro české děti výuka s těmi ukrajinskými může být i přínosem.

Tagy:

škola školství Ukrajina školy CNN Prima NEWS žáci základní škola základní školy Petr Gazdík ministerstvo školství děti Starostové a nezávislí uprchlík Česko Praha kapacita Ministerstvo vnitra České republiky