Hradní kancléř Vratislav Mynář podotkl, že snaha, zbavit prezidenta Miloše Zemana kvůli jeho zdravotnímu stavu pravomocí, byl regulérní pokus o politický puč. Zdroj: Profimedia.cz
Hradní kancléř Vratislav Mynář má jasno. Podle něj situace kolem Miloše Zemana, kdy byl hospitalizován v nemocnici a politici diskutovali o aktivaci článku 66, byla regulérním pokusem o politický puč. „Je to prasárna a naprosto nehumánní. Kdybych nenatočil video s Radkem Vondráčkem, možná by byl pan prezident už zbaven pučisty kompetencí,“ mínil v rozhovoru pro iDNES.cz.
Kritika se na hradního kancléře v době hospitalizace Miloše Zemana v Ústřední vojenské nemocnici jenom valila. Informace o zdravotním stavu hlavy státu byly skoupé, Mynář však míní, že situace nebyla neúnosná. „Po pár dnech hospitalizace nebyla situace neúnosná. Tušili jsme, že pan prezident nějakou dobu v nemocnici bude a že bude vyživován tak, aby získal energii. Už po prvním propuštění nám ale bylo řečeno, že může do Lán a z léčebného hlediska už není jeho hospitalizace nutná,“ podotkl v rozhovoru pro web iDNES.cz.
Dodal však, že nikdo z Kanceláře prezidenta republiky (KPR) netušil, že se proti Zemanovi všichni spojí tak rychle. „A pokusí se vůči němu o puč,“ pokračoval. Odkazem na puč Mynář myslí část politiků a veřejnosti, která volala po aktivaci článku 66 poté, co ošetřující lékař prezidenta Miroslav Zavoral v lékařské zprávě uvedl, že „dlouhodobá prognóza je hodnocena jako krajně nejistá“.
Žádný spěch
Pokud by Zeman z těchto důvodu nemohl vykonávat svůj úřad, existovala možnost zbavit prezidenta dočasně pravomocí. Situaci ovšem příliš nepomáhalo to, že KPR o stavu Zemana informovala jen sporadicky. „Nebyl spěch, do ustavující schůze Sněmovny byl měsíc času. Do té doby nebylo třeba, aby pan prezident dělal jakýkoliv důležitý ústavní úkon,“ hájil se kancléř s tím, že se stejně nakonec ukázalo, že „realita byla na rozdíl od zprávy zcela jiná“.
„Byl to regulérní pokus o puč, kdy člověka, kterého volilo víc než 2,8 milionu lidí, chtěli zbavit kompetencí lidé, kteří byli zvoleni řádově tisícovkami hlasů. Je to prasárna, je to naprosto nehumánní. Navíc mám pocit, že kdybych nenechal natočit video s Radkem Vondráčkem, možná už by byl pan prezident zbaven pučisty kompetencí,“ dodal Mynář.
Nyní se zdravotní stav prezidenta Zeman řeší v jiném kontextu. Jelikož měl pozitivní test na koronavirus, probíhá setkávání s nominanty na ministry nové vlády přes plexisklo. Právě setkávání s možnými budoucími ministry dělá mnohým vrásky. Prezident totiž údajně jednoho z nich jmenovat nechce, spekuluje se, že jde o kandidáta na ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti).
Designovaný premiér Petr Fiala (ODS) se však nechal slyšet, že pokud prezident nejmenuje celou vládu, podá kompetenční žalobu. Na dotaz, zda má z této možnosti Zeman obavy, Mynář odvětil, že ne. „Myslím, že to je vždy chrastění zbraněmi před samotnou bitvou. Věřím, že kompetenční žaloba je nejzazší krok a při pohovoru pana prezidenta s panem premiérem se nějaké řešení, které bude nejlepší pro tuto zemi, najde,“ dodal.
Názory se různí
Otázku povinnosti prezidenta jmenovat na návrh premiéra všechny ministry, se zabývají experti. Ti se však neshodnou. „Ústava stanoví, že prezident na návrh premiéra jmenuje. Znamená to, že má povinnost jmenovat. Pokud by tomu tak nebylo, bylo by v Ústavě ‚může jmenovat‘ nebo něco takového. Úspěch pana Fialy je vcelku nasnadě,“ uvedl bývalý soudce Ústavního soud Stanislav Balík pro CNN Prima NEWS.
Opačného názoru je však bývalý poradce Václava Klause a právník Pavel Hasenkopf. „Prezident je při jmenování povinen držet se premiérových návrhů a nesmí mít žádné své nominanty. To ale neznamená, že by musel všechny návrhy přijmout. Pokud by tomu tak bylo, v Ústavě by to bylo výslovně napsané,“ upřesnil s tím, že odmítnout navrhovaného ministra je prezidentovým právem.
Debaty kolem kompetenční žaloby však možná budou zažehnány. Fiala se v pondělí sejde s prezidentem, aby se domluvili na termínu jmenování nové vlády. Může se stát, že společně najdou východisko, které bude pro obě strany schůdné.
