Vládním ekonomům vůbec nejde o lidi. V Evropě nastávají nevídané věci, tvrdí Šichtařová

O původu inflace má ekonomka Markéta Šichtařová jasno – nadměrný tisk peněz a jejich uvolnění do oběhu. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS navíc uvedla, že lidé měli zchudnout už na počátku pandemie před dvěma lety. Jenže skrze dotace a zadlužování se tento obávaný okamžik posunul. Šichtařová také varovala, že kromě inflace nastávají v Evropě věci, jaké jsme zatím neviděli.

Meziroční míra inflace v červnu vystoupala v Česku na 17,2 procenta a oproti květnu přidala 1,2 procentního bodu. Mohlo by se tedy zdát, že pokračujeme v nastoleném trendu rostoucího tempa zdražování, a že stále ještě nejsme za inflačním vrcholem. Jenže meziměsíční inflace se v červnu snížila, byť jen mírně.

„Prozatím se spokojme s tím, že inflace míří ke 20 procentům. Hypoteticky může být vyšší, ale zatím nevíme, jaká bude na podzim situace s plynem,“ uvedla ve vysílání CNN Prima NEWS Šichtařová. Inflace se podle ní stane na nějakou dobu chronickou. I když se neudrží na 20 procentech, v cenách potravin prý nadále uvidíme značné skoky, kdy jeden měsíc ceny zrychlují více a druhý zase méně. Obecně se ale podle ekonomky inflace usadí na vyšší úrovní, než na kterou jsme byli zvyklí poslední desetiletí.

Vládním ekonomům nejde o lidi

Často se mezi experty i politiky vedou spory, zda je inflace „domácí“, nebo „dovezená“. Šichtařová má jasno. „Když natiskneme a uvolníme do oběhu mnoho peněz, aniž by se změnilo něco zásadního v technologii jejich používání, nebo abychom vyrobili více zboží a poskytovali více služeb, vede to k inflaci. Tečka. Bohužel od roku 2002 nebo 2008 tuhle jasnou věc ekonomové v centrálních bankách zapomněli,“ prohlásila.

Zároveň ekonomové ve vládách napříč světem prý nikdy neměli v popisu práce používat ekonomii a pomáhat lidem, ale spíš hledat hlasy lidí. Šichtařová soudí, že výsledkem tohoto jednání byl tisk tolika peněz, že už se celosvětově inflace nedá jen tak zastavit.

Ještě během pandemie koronaviru došlo k mnoha uzavírkám a dalším tiskem peněz se prý dařilo křehkou rovnováhu udržovat. Důvěra lidí tehdy byla poměrně velká. „Ale když se situace začala vracet do normálu, mechanismy se rozhodily a vše se začalo bortit. Čelíme obrovské inflaci, která se natlakovávala od roku 2008. Od té doby byly extrémně nízké úrokové sazby a k tomu zmíněný tisk peněz. Nemá to jiné řešení než inflaci a další věci, které jsme ještě neviděli,“ varovala Šichtařová.

Jaké problémy čekají eurozónu?

V eurozóně je podle ní na spadnutí dluhová krize a v mnoha zemích vyšší míra nezaměstnanosti. Vychýlením z rovnováhy jsme navíc podle ekonomky naprosto zničili v Evropě konkurenceschopnost v porovnání s USA a Asií. „Stále více dovážíme a méně vyvážíme. Vystačíme si tady tak nějak sami, nedokážeme konkurovat a klepeme se na ramena, jak jsme dobří. Naše zboží je ale čím dál více zmetkové a nedokáže čelit světu. To, že u nás jsou energie drahé, není jen dočasné, ale jde o nový normál. Budeme si muset zvyknout,“ zdůraznila.

Nedá se tak vypíchnout jedna věc, která za zdražování může. Ekonomka tvrdí, že jsme porušili tržní ekonomiku, jak se skrze dotace a zadlužování během covidu sypalo do oběhu mnoho peněz, roli hrály také centrální banky a nízké úrokové sazby. „Válka je nesprávně považována za hlavní hybatel, ale ona dílo zkázy jen dokonala. Hlavním důvodem je přebujelá hospodářská politika ‚peníze, kam se podíváte a pro každého‘,“ uvedla Šichtařová.

Překvapuje ji, že cestovní kanceláře hlásí v současnosti rekordní zájem o dovolené. „Kdyby opravdu byla panika a lidé si uvědomovali, co je čeká, neutráceli by za zbytné statky a dělali si úspory,“ prohlásila ekonomka. Je však patrné, že společnost začíná statisticky chudnout, jelikož se mzdy nezvyšují stejně rychle jako inflace.

„Lidé měli zchudnout na počátku pandemie. Ale tím, že jsme skrze balíčky rozdali mnoho peněz, odložil se tento okamžik o dva roky. Lidé už nechápou, že začátek pandemie prožívají teprve teď a nejsou schopni si to spojit s pravou příčinou. Na rozdaných penězích jsme byli schopni ekonomicky frčet, ale teď se ukazuje, že finance pořádně nepomohly,“ zkritizovala postup minulé vlády.

Prodávat draze levnou mouku? V pořádku

Někteří experti kritizují obchodníky, že krize ještě využívají a praktikují systém větších marží, než je nutné. Například při prodeji mouky, kterou získali ještě za „staré“ a nižší ceny. Šichtařová se ale těchto lidí zastává a zdůrazňuje, abychom za současnou situací nehledali jednotlivé viníky. Každý podle ní už jen dělá, co může, aby přežil.

„Kdo prodává mouku, ví, že až mu dojdou staré zásoby, ocitne se na hraně a možná kvůli vysokým cenám energií zbankrotuje. Není nic špatného na tom, že se snaží udělat si cenový polštář. Velmi brzy bude vyčerpaný. Jde o obecný nárůst cenové hladiny, je to vina celkového systému a měnové politiky,“ soudí Šichtařová.

Tagy:

Hlavní zprávy

Příští rok bude extrémní, horší než letošní. Rozhodně si neoddechneme, varuje Havlíček
Partie

Příští rok bude extrémní, horší než letošní. Rozhodně si neoddechneme, varuje Havlíček

Čeká nás extrémní rok 2023, bude horší než ten letošní, hrozil v nedělní Partii Terezie Tománkové televize CNN Prima NEWS místopředseda Sněmovny i hnutí ANO Karel Havlíček. Upozornil, že kroky vlády nebudou moci „všechno vyřešit“. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v pořadu řekl, že „na jaře se lidem uleví, protože se vládě podařilo vyřešit vysoké ceny“.

Snížení teplot v učebnách? Děti by onemocněly, budeme vytápět i nadále, zní od ředitelů škol
Školství

Snížení teplot v učebnách? Děti by onemocněly, budeme vytápět i nadále, zní od ředitelů škol

Učebny budeme vytápět i nadále, jinak děti onemocní a odrazí se to na absenci ve třídách i kvalitě vzdělání. Redakci CNN Prima NEWS to uvedli oslovení ředitelé škol, kterým se nelíbí vládou doporučované snižování teplot v prostorech nejen vzdělávacích institucí. Navzdory rostoucím cenám energií si ředitelé podle svých slov nemohou dovolit riskovat zdraví svých žáků, u některých škol přitom prudce vzrostly zálohy na energie.

Sledujte ŽIVĚ Hlavní zprávy: Roste zájem o dřevo i klestí. Jaká má samosběr pravidla?
Sledujte v TV

Sledujte ŽIVĚ Hlavní zprávy: Roste zájem o dřevo i klestí. Jaká má samosběr pravidla?

Sezóna ještě nekončí a houbaři stále z lesa nosí plné košíky. Jsou ale lidé, kteří místo na houby chodí do lesa sbírat suché větve. V době vysokých cen paliv je totiž sběr klestí nejlevnějším způsobem, jak si doma v kamnech zatopit. I samosběr v lese má ale svá pravidla. Jaká, zjistíte v nedělních Hlavních zprávách od 18:55 na CNN Prima NEWS a Primě.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
18:08

Proč je nejnovější ukrajinský úspěch u Lymanu považován za tak důležitý? Je to brána do celé Luhanské oblasti

17:33

V Izjumu bylo mučení vojáků i civilistů během ruské okupace běžné, zjistila AP

17:15

Lyman byl zcela vyčištěn od Rusů. Osvobodíme i další města, předpovídá Zelenskyj

16:31

Nejlepší odpověď na anexe je podpora Ukrajině, řekl šéf NATO, Macron chce sankce

Živě
ON-LINE: Ruský ústavní soud dal zelenou anexi ukrajinských území. Na tahu jsou poslanci

Ruský ústavní soud schválil připojení čtyř ukrajinských regionů k Rusku. V pondělí mají anexi Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti schvalovat poslanci. V Lymanu na východě Ukrajiny, kde v sobotu zavlála ukrajinská vlajka, se sice ještě bojuje, ale už tam není ani stopy po pseudoreferendu zorganizovaném Moskvou, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko by se podle čečenského vůdce Razmana Kadyrova nemělo v reakci na utrpěné porážky bát použít jaderné zbraně. Na letišti Belbek na poloostrově Krym se v sobotu večer ozval výbuch, uvedla agentura Unian. Podle tamní proruské správy tam vzplálo letadlo. Z plynovodu Nord Stream 1 už patrně neuniká plyn, tlak v plynovodním potrubí se stabilizoval, uvedly v neděli podle agentury AP dánské úřady.

Jelínková o prohře se Zwyrtek Hamplovou: Děsí mě, že takový člověk bude v Senátu

Děsí mě, že v senátních volbách zvítězila paní, jež stojí na jednom pódiu s lidmi, kteří říkají, že by šli požádat o pomoc Putina. V nedělní Partii Terezie Tománkové televize CNN Prima NEWS to řekla bývalá senátorka a šéfka klubu KDU-ČSL Šárka Jelínková. Ta se na Kroměřížsku nedostala do druhého kola senátních voleb. Nakonec v daném obvodu vyhrála kontroverzní právnička Jana Zwyrtek Hamplová (NEZ).

Záběry z boje: Ruský vrtulník je v plamenech. Posádka míří do pekel, vzkazují Ukrajinci

Bojový vrtulník Ka-52 okupantů sestřelen, radují se ukrajinští vojáci. K přesnému zásahu došlo v oblasti střežené Záporožskou samostatnou brigádou teritoriální obrany (TrO). Zářez na pažbu si tentokrát připsala 110. samostatná brigáda TrO, a to ve spolupráci s dalšími připojenými jednotkami. „Posádka byla poslána do pekla,“ informovali Ukrajinci.

Havlíček: Brečíte a neumíte přijímat rány. Fňukání známe od někoho jiného, vmetl mu Kupka

Stále brečíte, musíte umět přijmout rány, opřel se v nedělní Partii Terezie Tománkové televize CNN Prima NEWS místopředseda Sněmovny a hnutí ANO Karel Havlíček do ministra dopravy a místopředsedy ODS Martina Kupky. Ten mu ale s narážkou na šéfa hnutí ANO Andreje Babiše vmetl, že „fňukání zná od někoho jiného“ a že v kampani opoziční hnutí říkalo „objektivní lži“.

Putin nemá vagnerovce pod kontrolou. Kvůli mobilizaci zažije horké chvíle, říká analytik

Vladimir Putin nemá Vagnerovu skupinu plně pod kontrolou, říká vojenský analytik Lukáš Visingr. Jedná se však o jednu z nejúspěšnějších ruských sil během invaze na Ukrajinu. Zakladatel skupiny nicméně zkušenější veterány v jednotce doplňuje nováčky bez výcviku, ti pak slouží jen jako „potrava pro děla“. Mobilizace podle odborníka ruské problémy jen prohloubí.

Domácí zpravodajství