Prouza: Chleba za 200? Zemědělci rádi pláčou. Snaží se vyvolat paniku a získat dotace
Výběr redakce
Z řad zemědělců zní varování, že pokud vláda upraví systém přerozdělování dotací, nastane velké zdražování a chleba by mohl stát až stovky korun. Podle šéfa Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy jde ale o cílené vyvolávání paniky. V Novém dni na CNN Prima NEWS podotkl, že zemědělci získali v minulém roce rekordní dotace a chtějí jen vytáhnout z ministerstva další.
Opravdu může stát chleba 200 korun a rohlík 15? Tyto ceny zmínil v rozhovoru pro Seznam Zprávy majitel společnosti Rabbit Zdeněk Jandejsek v souvislosti s tématem, zda může zásobování v Česku stát na malých podnicích. Jeho koncern složený z 16 dalších firem patří mezi největší zemědělské podniky, a tedy i příjemce dotací.
„Je to snaha vyvolávat paniku a snažit se lidi vystrašit. Dalším důvodem je snaha to použít jako nástroj při jednání s ministrem zemědělství, aby vytáhli další dotace,“ prohlásil v Novém dni Prouza.
Loňskou pšenici, kterou měli ve skladech, prodávají nyní čeští zemědělci za dvojnásobek ceny. „Důvod nemají, jde o zneužití paniky na trhu. Zkouší si vydělat, ale vše by mělo mít hranice. I když zemědělci rádi pláčou, podle Českého statistického úřadu měli loni třetí největší zisk v historii ČR a úplně největší objem dotací. Rozhodně na tom nejsou špatně,“ podotkl Prouza ve vysílání CNN Prima NEWS.
Čtěte také
Dodal, že tento typ zdražování se bohužel ihned promítá do koncových cen potravin. „Měla by existovat nějaká záklopka. Je správné debatovat o tom, jaká by měla být v současné době ziskovost,“ zdůraznil. Potřebujeme prý přemýšlet, kam už tak omezené peníze ze státního rozpočtu dát. Jako příklad uvedl pekaře, kterým až desetinásobně vzrostla cena za plyn.
„Zde stát měl začít přispívat a pomoct zlevnit pečivo. Neměli bychom plýtvat dotacemi stylem, že chovatelé prasat dostanou další stamiliony k miliardám, které už mají. To je velmi špatně,“ konstatoval Prouza.
Jaké změny naštvaly velké zemědělce?
České zemědělství s novou vládou čekají velké změny. Největší spor se týká strategického zemědělského plánu, který určí, jak se v dalších letech budou přerozdělovat dotace. Zásadním způsobem změní zažité poměry, navýší totiž prostředky na tzv. „první hektary“ z 10 na 23 %. Ty budou určeny na prvních 150 hektarů všech zemědělců, takže podpoří především malé farmy.
V praxi to znamená, že z 21 miliard korun určených ročně na přímé, hektarové platby se nejdříve odečte 4,7 miliardy, které poputují ke všem zemědělcům na prvních 150 hektarů. Až následně se zbylá částka rozdělí rovnoměrně na všechny hektary. A právě toto ustanovení je předmětem sporu, ve kterém na jedné straně stojí Agrární komora a velkoproducenti a na té druhé malí sedláci a Asociace soukromého zemědělství.
Válka na Ukrajině
Lidé neví, kde šetřit
Zdražování se ale netýká jen potravin. Ceny raketově vzrostly také u pohonných hmot, energií nebo bydlení. Jedním z důvodů je válka na Ukrajině, po covidu další rána nejen pro českou ekonomiku. Podle Prouzy je ale největším problémem panika a nejistota. Lidé prý nevědí, jak se chovat a kde mají šetřit.
„Podobně je to vidět na chování firem. Nevíte, za kolik budete nakupovat, raketově rostou náklady a neumíte svým zákazníkům říct, o kolik procent zdražíte. A kdo to dokáže říct, snaží se zdražování urychlovat, aby si udělal polštář. Byly zde také dva roky covidu, které měly dopad na ekonomiku a firmy mají stále dluhy,“ vysvětlil Prouza.
Češi si sáhnou hlouběji do kapsy také v dopravě, kde je podle Prouzy na rozdíl od zemědělství růst cen pochopitelný. „Zdražuje nafta a elektřina, ale roste i cena práce a vidíme tlaky na zvyšování mezd. U MHD na sebe vysoké náklady často berou města, ale například České dráhy měly kvůli covidu obrovské výpadky a nemají rezervu,“ popsal Prouza. Rád by viděl, kdyby dopravci přišli s levnějšími věrnostními programy. „Pokud jezdíte každý den, měli byste mít cenu nižší,“ navrhl.
Čtěte také
Absolvent Vyšší odborné škole publicistiky v Praze. Kromě redakce CNN Prima NEWS působí také jako redaktor Českého florbalu.
