Tomáš Prouza o zdražování
Z řad zemědělců zní varování, že pokud vláda upraví systém přerozdělování dotací, nastane velké zdražování a chleba by mohl stát až stovky korun. Podle šéfa Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy jde ale o cílené vyvolávání paniky. V Novém dni na CNN Prima NEWS podotkl, že zemědělci získali v minulém roce rekordní dotace a chtějí jen vytáhnout z ministerstva další.
Opravdu může stát chleba 200 korun a rohlík 15? Tyto ceny zmínil v rozhovoru pro Seznam Zprávy majitel společnosti Rabbit Zdeněk Jandejsek v souvislosti s tématem, zda může zásobování v Česku stát na malých podnicích. Jeho koncern složený z 16 dalších firem patří mezi největší zemědělské podniky, a tedy i příjemce dotací.
„Je to snaha vyvolávat paniku a snažit se lidi vystrašit. Dalším důvodem je snaha to použít jako nástroj při jednání s ministrem zemědělství, aby vytáhli další dotace,“ prohlásil v Novém dni Prouza.
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Loňskou pšenici, kterou měli ve skladech, prodávají nyní čeští zemědělci za dvojnásobek ceny. „Důvod nemají, jde o zneužití paniky na trhu. Zkouší si vydělat, ale vše by mělo mít hranice. I když zemědělci rádi pláčou, podle Českého statistického úřadu měli loni třetí největší zisk v historii ČR a úplně největší objem dotací. Rozhodně na tom nejsou špatně,“ podotkl Prouza ve vysílání CNN Prima NEWS.
Dodal, že tento typ zdražování se bohužel ihned promítá do koncových cen potravin. „Měla by existovat nějaká záklopka. Je správné debatovat o tom, jaká by měla být v současné době ziskovost,“ zdůraznil. Potřebujeme prý přemýšlet, kam už tak omezené peníze ze státního rozpočtu dát. Jako příklad uvedl pekaře, kterým až desetinásobně vzrostla cena za plyn.
„Zde stát měl začít přispívat a pomoct zlevnit pečivo. Neměli bychom plýtvat dotacemi stylem, že chovatelé prasat dostanou další stamiliony k miliardám, které už mají. To je velmi špatně,“ konstatoval Prouza.
Jaké změny naštvaly velké zemědělce?
České zemědělství s novou vládou čekají velké změny. Největší spor se týká strategického zemědělského plánu, který určí, jak se v dalších letech budou přerozdělovat dotace. Zásadním způsobem změní zažité poměry, navýší totiž prostředky na tzv. „první hektary“ z 10 na 23 %. Ty budou určeny na prvních 150 hektarů všech zemědělců, takže podpoří především malé farmy.
V praxi to znamená, že z 21 miliard korun určených ročně na přímé, hektarové platby se nejdříve odečte 4,7 miliardy, které poputují ke všem zemědělcům na prvních 150 hektarů. Až následně se zbylá částka rozdělí rovnoměrně na všechny hektary. A právě toto ustanovení je předmětem sporu, ve kterém na jedné straně stojí Agrární komora a velkoproducenti a na té druhé malí sedláci a Asociace soukromého zemědělství.
Válka na Ukrajině
Lidé neví, kde šetřit
Zdražování se ale netýká jen potravin. Ceny raketově vzrostly také u pohonných hmot, energií nebo bydlení. Jedním z důvodů je válka na Ukrajině, po covidu další rána nejen pro českou ekonomiku. Podle Prouzy je ale největším problémem panika a nejistota. Lidé prý nevědí, jak se chovat a kde mají šetřit.
„Podobně je to vidět na chování firem. Nevíte, za kolik budete nakupovat, raketově rostou náklady a neumíte svým zákazníkům říct, o kolik procent zdražíte. A kdo to dokáže říct, snaží se zdražování urychlovat, aby si udělal polštář. Byly zde také dva roky covidu, které měly dopad na ekonomiku a firmy mají stále dluhy,“ vysvětlil Prouza.
Češi si sáhnou hlouběji do kapsy také v dopravě, kde je podle Prouzy na rozdíl od zemědělství růst cen pochopitelný. „Zdražuje nafta a elektřina, ale roste i cena práce a vidíme tlaky na zvyšování mezd. U MHD na sebe vysoké náklady často berou města, ale například České dráhy měly kvůli covidu obrovské výpadky a nemají rezervu,“ popsal Prouza. Rád by viděl, kdyby dopravci přišli s levnějšími věrnostními programy. „Pokud jezdíte každý den, měli byste mít cenu nižší,“ navrhl.
