Zdravotnictví se řítí do zdi. Proč budou Česku zoufale chybět lékaři i základní péče?
Výběr redakce
Hrozí černý scénář českého zdravotnictví? Už teď trpí všeobecné lékařství v České republice hrubým nedostatkem praktiků, a podle prognóz bude hůře. Bojují s brutálním náporem ve svých ordinacích, mladí adepti mnohdy radši utečou do zahraničí a ti starší odcházejí do důchodu, aniž by za ně přicházela adekvátní náhrada. O moc lépe na tom nejsou ani další složky zdravotní péče, od pracovníků v nemocnicích po dětské psychiatry. Proč hrozí, že v blízké budoucnosti zkrátka budou chybět lékaři? Ve spolupráci s nimi jsme sepsali hlavní důvody.
Na nedostatek praktických lékařů například poukázala nedávno publikovaná prognóza Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Podle ní jsou ordinace pod velkým náporem už nyní. Kvůli výrazným demografickým změnám, bobtnající i stárnoucí populaci či nedostatku praktiků ovšem míří primární péče do velkého průšvihu. Pakliže platí předpoklad, že na jednu ordinaci připadá ideálně 1 800 pacientů, v roce 2050 to bude 2 600. Takové množství lidí nemají praktici šanci odbavit.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Stárnoucí populace? Praha není připravena. Tisíce seniorů nebudou mít kde dožít, varuje analýza
Proč jich je tak málo? „Problém je, že máme všeobecně málo lékařů. Netýká se to jen praktiků či dětských psychologů. Povolání lékaře není dostatečně atraktivní pro mladou generaci. Musí dlouho studovat, po škole pak skládat atestaci a teprve poté se stanou kompetentním lékařem. Navíc je pro ně vzdělání po vysoké škole ekonomicky nevýhodné. Současný systém vzdělání není přátelský vůči mladým lékařům,“ vysvětlil redakci CNN Prima NEWS jednu z hlavních příčin problému předseda České lékařské komory Milan Kubek.
Čtěte také
Co se týče konkrétně praktického lékařství, nemá mezi studenty nejlepší pověst. „Stále je považovaný za podřadný obor, na čemž má zásluhu i naše historie. Být obvoďákem bylo jakoby ‚za trest‘. Tehdy měl přistřižené kompetence. V praxi spíše jen posílal pacienty k ostatním specialistům. Těžko se pak vrací k slávě praktického a rodinného lékařství, kdy jsme za první republiky měli jedny z nejkvalitnějších a nejkompetentnějších lékařů na světě. Komunismus to strašně zadupal. Přitom je to obor, kde je vyžadován nejširší rozhled ze všech lékařských oborů – jsou to lidé, kteří stojí v první linii a zajišťují primární péči,“ doplnil předseda Mladých praktiků Vojtěch Mucha.
Platy? Nízké. A přesčasy vysoké
„Od lékařů se vyžaduje obrovské množství přesčasové práce. Běžně odpracují okolo 250 až 300 hodin měsíčně. To je skoro dvojnásobek jejich běžné pracovní doby. Navíc není nejlépe zaplacená. Po škole dostane lékař zhruba 170 korun čistého na hodinu. Po atestaci, kdy už je plně zodpovědný za úkony, pak 230 korun čistého. Mimo jiné jde o psychicky i fyzicky náročnou profesi. To jsou důvody, proč adepti jdou radši pracovat jinam,“ zmínil dalšího původce problému Jan Přáda, předseda Sekce mladých lékařů ČLK.
Prognóza zdravotní péče v Praze do roku 2050 Zdroj: Se svolením IPR Praha
Podobně se vyjádřil i Kubek. „Práce není dostatečně placená. Ani v nemocnicích, kdy je potřeba obrovské množství přesčasů, aby si lékaři vydělali aspoň více než jen průměrný příjem. Už i na Slovensku mají lepší platy než u nás, skoro o polovinu. Dlouho jsme byli zvyklí na to, že k nám přicházeli slovenští lékaři, dnes už se vracejí. Tady jsme zamrzli,“ dodal s poznámkou, že se musí rovněž zlepšit pracovní prostředí pro ženy. „Ty tvoří až 70 procent všech v současnosti promujících lékařů. „Naše zdravotnictví jaksi nezaznamenalo, že si mnohé lékařky chtějí zakládat rodinu a potřebují pro to speciální pracovní podmínky,“ podotkl.
Česko? Ne, díky, radši zahraničí
Palčivou realitou je také fakt, že když už se studenti vrhnou do náročného studia, ne vždy mají důvod setrvat v České republice. „Je to poměrně časté, hlavně kvůli pracovním podmínkám. Přinejmenším za hranicemi dostanou za normální pracovní dobu také normální peníze. U nás to v soukromém lékařském sektoru ještě nějak jde, ve státní sféře ale nikoliv. A je těžké se domáhat změn. Zdravotníci tu obecně fungují jako levná pracovní síla,“ konstatoval Přáda na dotaz CNN Prima NEWS.
Čtěte také
Mucha také připomněl, že v zahraničí mají takoví praktici mnohem větší kompetence i prestiž. „Na Západě se také dočkají lepšího zacházení a příjemnějšího prostředí. U nás na poli praktiků navíc přetrvává systém uměle přistřižených křídel, kdy nemohou psát recepty na některé léky a dostávají zaplaceno méně za některé úkony, třebaže je provedli ve stejné kvalitě jako jiní lékaři. V Německu může praktický lékař psát veškeré léky,“ sdělil redakci.
Jinými slovy se Česku nedaří udržet lékaře na domácí půdě. „Do zdravotnictví prostě musí přijít víc peněz. Je třeba, abychom měli více studentů na lékařských fakultách učících se v češtině, ty zde udržet. Dnes je pro univerzity ekonomicky výhodné mít co největší počet platících studentů ze zahraničí, ale nikdo z nich u nás nezůstane. Neutrácí statisícové školné, aby pak nastoupili do našeho systému za český plat,“ zdůraznil Kubek k tématu.
Zkušení stárnou a náhrada není
Času člověk neporoučí, lékaři jednoduše stárnou. Netýká se to jen praktiků, ale i specialistů na ambulantních odděleních. Již dnes se čím dál více prodlužují čekací doby na vyšetření.
„Hrozí nám demografická katastrofa, čelíme výzvě. V současnosti jsou v plné ekonomické aktivitě lidé, kteří se narodili v 60. nebo 70. letech. Husákovy děti. Nyní stárnou, postupně přestanou pracovat a začnou odcházet do důchodu. Zdravotní péči jim pak mají zajistit lidé, kteří se narodili v 90. letech. Ti tu ale skoro nejsou. Tehdy panovala extrémně nízká porodnost. Zdravotnictví se řítí do zdi, pokud se nic nezmění, a jediný, kdo má sílu něco změnit, je stát. Jinak to dopadne špatně. Nemůžeme být závislí na práci sedmdesátiletých lékařů, to prostě nejde,“ varoval před černým scénářem předseda České lékařské komory.
Mucha byl krapet optimističtější, třebaže ne o tolik. „Lékaři nad 60 let tvoří asi třetinu všech praktiků. Naštěstí máme slušný ‚dorost‘, takže přísun nových pracovníků je zatím relativně stabilní. I když silná generace praktiků nad 60 let odejde do důchodu v příštích deseti letech, dá se předpokládat, že je bude mít kdo částečně nahradit, i když ne zcela. Mnohem tragičtější situace panuje u pediatrů. Tam se to nestane,“ dodal za Mladé praktiky.
Problém o to více pocítí nikoliv velká města, ale menší obce. „Distribuce lékařské péče je špatná. Ve městech podle mě ještě není takový problém jako ve vesnicích. Mladí praktici tam nechtějí jít, hlavním důvodem ovšem nejsou jen peníze. Dělali jsme dva velké průzkumy, největší překážkou bývá kupodivu zázemí. Práce pro partnera nebo partnerku, kvalitní vzdělání ve škole, vybavenost a tak dále. Finance se ocitly až na třetím místě. Tím se nicméně rozevírají nůžky mezi zdravotní péčí ve městech a na vesnicích,“ uzavřel Mucha.
Jak chtějí lékaři bojovat s přesčasy a jak na situaci reaguje stát? Podívejte se na reportáž níže:
Viet Tran pracoval pět let jako redaktor na webu Echo24.cz. Několik let řídil magazínové sekce herních projektů SkillZone.cz a Battleforce.cz, poté spoluzaložil občasník Cooldown.cz. Média vystudoval na Univerzitě Karlově, diplomovou práci zpracovával v Japonsku, kterému se profesně věnuje do současnosti.
