Rozhovor s Milošem Zemanem
Prezident Miloš Zeman pravděpodobně bude vetovat jednoho z kandidátů na ministra. Řekl to v rozhovoru televize Nova. Jméno ale neuvedl. Jen několik hodin před Zemanovým rozhovorem budoucí premiér Petr Fiala (ODS) po setkání s prezidentem uvedl, že hlava státu jistý problém s jediným kandidátem na ministra skutečně má.
Zeman v rozhovoru pro televizi Nova řekl, že nejspíš bude vetovat jednoho z kandidátů na ministra budoucí vlády Petra Fialy. „Mimochodem, nebude to žádná personální averze, protože jsem toho člověka nikdy neviděl. Ale budu mít své důvody, které Petru Fialovi řeknu, a přes to nejede vlak,“ nechal se slyšet Zeman.
Budoucí předseda vlády by podle prezidenta mohl situaci řešit různorodě. „Poradím Petrovi, aby tento resort buď obsadil sám, nebo pověřil některého ze členů vlády. Koneckonců, Karel Havlíček (současný ministr průmyslu a obchodu, a také dopravy – pozn. red.) řídí dva resorty,“ doplnil Zeman.
Fiala na tiskovém brífinku po setkání se Zeman odmítl konkretizovat, o koho jde. „Pan prezident Zeman mi sdělil výhrady k jednomu jménu. Domluvili jsme se, že to jméno teď nebudu jmenovat,“ řekl. Nominaci jiného kandidáta na místo toho, ke kterému má Zeman výhrady, však odmítl. Seznam členů vlády považuje za kvalitní. Prezident by se měl časem se všemi kandidáty na ministry sejít.
Kdo je problémový kandidát?
Po Fialově oznámení se začalo řešit, kdo by tímto problémovým kandidátem mohl být. Experti přitom zmiňují hlavně dvě jména. Zeman by podle nich mohl mít problém buď s možným šéfem diplomacie Janem Lipavským (Piráti) nebo případným ministrem pro evropské záležitosti a nynějším senátorem Mikulášem Bekem (za STAN).
Komentátor webu Info.cz Petr Holec řekl, že u Lipavského nejde o nějaký spor z minulosti. „Vyznává jinou zahraniční politiku. Je to protiruská a protičínská rétorika. Netajil se tím, že by se bránil vyslání Adama Vojtěcha jako velvyslance do Finska,“ uvedl Holec ve vysílání CNN Prima NEWS.
Problémem je také Lipavského negativní názor vůči Izraeli. Mimo jiné kritizoval otevření pobočky českého velvyslanectví v Jeruzalémě. Naopak Zeman je velkým zastáncem židovského státu a již léta hovoří o trvalém přesunu ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma.
Letitý spor kvůli vystoupení na univerzitě
Jako druhé jméno zmínil Holec Mikuláše Beka. „Tam je spor z minulosti a víme, že Miloš Zeman nezapomíná,“ dodal komentátor. Narážel tím na situaci ze září roku 2013, kdy prezident Zeman projevil zájem vystoupit před studenty ekonomie na brněnské Masarykově univerzitě.
Bek, který tehdy byl rektorem univerzity, mu to však neumožnil kvůli tomu, že bylo krátce před sněmovními volbami, ve kterých se o úspěch pokoušela SPOZ, tedy strana, kterou Zeman zakládal a jejímž je dodnes čestným předsedou. Hlava státu Beka na oplátku přestal zvát na slavnostní ceremoniál předávání státních vyznamenání 28. října.
Odmítnutí Šmardy i Němcové
Zeman během svého prezidentského funkčního období již několikrát odmítl jmenování potenciálního ministra. V poslední vládě premiéra Andreje Babiše (ANO) se to týkalo hned dvou kandidátů ČSSD. Při vzniku vlády nechtěl udělat ministrem zahraničí tehdejšího europoslance Miroslava Pocheho. Jako důvod uvedl jeho názory na migraci, ale také Pocheho působení v pražské ČSSD. Později odmítl jmenovat Michala Šmardu ministrem kultury s tím, že je „nekompetentní“.
Po rezignaci premiéra Petra Nečase kvůli kauze s Janou Nagyovou, která se později stala jeho manželkou, Zeman nechtěl do funkce předsedkyně vlády jmenovat kandidátku ODS a nynější senátorku Miroslavu Němcovou, ačkoliv by její koalice měla ve Sněmovně většinu. Zeman místo toho jmenoval úřednickou vládu pod vedením Jiřího Rusnoka.
