znečištěné ovzduší

Mlha může být pro někoho symbol romantiky, pro druhého noční můra na silnici. Co se skrývá za tímto tajuplným přírodním jevem, který umí okouzlit, ale i paralyzovat celé oblasti? Prozradíme vám, jak mlha vzniká, z čeho se skládá, a přidáme i pár zajímavostí, které vás dostanou. Připravte se na cestu do hlubin jednoho z nejzáhadnějších meteorologických fenoménů!

Karvinský trafikant Radek Němec souhlasí, že jeho rodiště je nejhorším městem k životu v České republice. „Všude drogy, odpoledne je hlavní třída plná feťáků. S tím souvisí kriminalita, Karviná už není dobrým místem k životu,“ přemítá 57letý živnostník. Z úpadku viní i karvinský magistrát, na radnici se ovšem o městě mluví v superlativech. „V Karviné je všechno, co potřebuji k životu. Nemám, co bych kritizoval,“ tvrdí Jan Šimerda z Kanceláře primátora, přitom průmyslovou aglomeraci zrovna svírá smog. Kdo má blíže pravdě –⁠ trafikant, nebo radnice? Reportér CNN Prima NEWS oslovil i řadu dalších obyvatel města, které prohrálo hitparádu českých měst dle kvality života.

Že má kouření neblahý vliv na organismus, je známý fakt. Málo se však ví, že zdraví plic může negativně ovlivnit i místo, kde v Česku dotyčný žije. Řeč není pouze o krajích, ale i o konkrétních oblastech či městských částech. Pneumologové například varují před bydlením a přílišným pohybem v blízkosti rušných dopravních křižovatek a hlavních silnic. Znečištěné ovzduší odborníky znepokojuje a volají po zpřísnění dosavadních norem.

Bývávaly časy, kdy se ostravský sníh už ve vzduchu míchal se zplodinami z těžkého průmyslu, takže na zem padaly vločky, které připomínaly saze. Sníh černý tajak komiňař, říkávala moje babička. Jako kominík. Když v pondělí zasypala Ostravu nebývale štědrá bílá nadílka, udržela se sněhová čepice i na vysokých pecích. Tedy na těch odstavených ve Vítkovicích. Smogu z koksoven, chemiček a huti se město zdaleka nezbavilo.

Ze studie medicínského webu Lancet vychází, že v roce 2019 kvůli znečištění životního prostředí zemřelo více lidí než kvůli malárii, HIV, drogám či alkoholu. Znečištění vede podle výzkumu každý rok ke smrti přibližně devíti milionů lidí, což pro ilustraci odpovídá počtu obyvatel Rakouska či Švýcarska. Hlavní vinu na tom má špinavé ovzduší, ale i chemické znečištění vody.

Znečištění vzduchu působí potíže pro hmyz, jelikož jim brání ve vyhledávání rostlin, které mají opylovat. Uvádí to nová studie britských vědců.

Obyvatelé New Yorku dostali výstrahu před zhoršenou kvalitou vzduchu. Ten je totiž plný kouře a začíná být zdraví nebezpečný. V samotném New Yorku přitom žádný velký oheň nehoří. Kouř sem letí od tisíce mil vzdálených požárů na opačném konci Spojených států.

Byť se to nemusí zdát, pneumatiky jsou významným znečišťovatelem životního prostřední. Dle odborníků vyprodukují až tisíckrát více škodlivých látek než výfukové plyny. Tento problém však doposud nikdo neřešil. Do boje za ekologičtější obutí se tak pustil francouzský gumárenský gigant Michelin a ve spolupráci s biochemickou společností Carbios vyvinul revoluční technologii, která by aktuální situaci mohla výrazně zlepšit.

„Na co to je? Robime na šachtě, tak stejnak umřem dřiv,“ zpochybňují havíři výsledky nové mezinárodní studie, podle níž Karviná dýchá třetí nejznečištěnější vzduch v Evropě. „Nezbývá mi nic jiného, než to tady nějak přežít,“ komentuje zase stav ovzduší 35letá Petra. Ve městě se ovšem kvůli špinavému vzduchu i předčasně umírá, jak zjistili vědci.

Ella Kissi-Debrahová z jihovýchodního Londýna je podle všeho první osobou na světě, která zemřela na znečištění ovzduší. Po přezkoumání rozhodnutí koronera ho úřady uvedly v úmrtním listu jako příčinu úmrtí. Dívka zemřela před sedmi lety po astmatickém záchvatu na zástavu srdce, informoval web CNN.

Škodlivé výpary, které se dostanou do ovzduší při spalování paliv, zavinily v roce 2019 úmrtí až půl milionu novorozenců. Vyplývá to z nového výzkumu organizace The State of Global Air. Podle ní je situace nejhorší v Indii a subsaharské Africe.

Časopis Nature zveřejnil obsáhlou vědeckou studii, která se zabývá globálním poklesem emisí oxidu uhličitého (CO2) v důsledku světové pandemie. Podle výzkumu se snížil objem produkce tohoto plynu meziročně o 17 procent. Podle klimatologů přesto není důvod k oslavám.