Vývoj války na Ukrajině 20. srpna 2022
Báli se slovních útoků a šikany, proto na veřejnosti raději předstírali, že rusky vůbec nemluví. S odstupem času ale jejich strach pominul. Mnozí Rusové žijící v Česku s válkou na Ukrajině od začátku nesouhlasili, a proto nechápou, proč by se měli za svůj původ stydět.
Kritika a šikana. Právě toho se Rusové žijící v Česku se začátkem války na Ukrajině báli. Aby na sebe nepoutali zbytečnou pozornost, mluvili na veřejnosti česky, leč věděli, že svůj akcent těžko skryjí. Některým to pomohlo, jiní se nevhodným komentářům stejně nevyhnuli. „Na začátku března mi na zaprášeném okně služebního auta prstem někdo namaloval písmeno Z. V prvních týdnech války mě také někteří kolegové oslovovali výrazy typu okupante nebo Rusáku. Asi po měsíci je to naštěstí přestalo bavit,“ svěřil se CNN Prima NEWS 35letý Andrej. Doplnil však, že chování jeho českých přátel a kolegů se k němu nezměnilo.
Nepříjemný zážitek z posledních týdnů má za sebou také 53letá Marina. „V čekárně u lékaře si neznámý muž všiml, že mluvím česky s přízvukem a okamžitě se mě zeptal, jestli jsem z Ukrajiny. Když se dozvěděl, že pocházím z Ruska, byl nemile překvapen. Nečekala jsem na jeho odpověď, nasadila milý úsměv a zeptala se ho, jestli je to takový problém,“ vylíčila žena s tím, že byl zřejmě její otázkou zaskočen.
„Řekl, že to problém není, ale vzápětí se mě zeptal, co si myslím o válce na Ukrajině. Vysvětlila jsem mu, že tu žiji přes 20 let a samozřejmě nesouhlasím s tím, co se tam děje. Zabíjí se nevinní lidé a děti. Ale tohle je politika a obyčejní lidé jako my to neovlivní. Stejně jako neovlivníme války, které probíhají v jiných zemích,“ doplnila žena.
Další Rusové se redakci CNN Prima NEWS se začátkem války na Ukrajině svěřili, že se kvůli obavám ze šikany k Rusku raději nehlásili. Byl jejich strach oprávněn? Už několik dní po začátku invaze se na sociálních sítích množily fotografie pražských kaváren i lékáren, které na své dveře vylepovaly cedule s nápisy, které dávaly občanům Ruska najevo, že nejsou vítaní.
Podobné příspěvky sdíleli také Ukrajinci žijící v Česku. „Například moje kamarádka z Ukrajiny, která žije od malička v Česku, sdílela fotku prvního mrtvého dítěte ve válce s tím, že každý Rus za to nese odpovědnost. Přestala jsem ji na sociálních sítích sledovat, ale cítím se kvůli tomu špatně, i když bych neměla,“ popsala 28letá Valeria.
Rusové za válku odpovědnost nenesou
Někteří Češi začali na ruské spoluobčany slovně útočit, jak se zasažení redakci svěřili. Válka v zemi trvá už šestý měsíc, umírají tam vojáci i civilisté a statisíce Ukrajinců odtud uprchly. Rozhodli se tak Češi za agresi ruského prezidenta Vladimira Putina „trestat“ lidi, kteří za ni nemohou? „Není to fér. Lidé zřejmě nechápu, že Rusové, kteří žijí v Česku, se odstěhovali ze země pryč a nenesou odpovědnost za to, co se tam děje. Přece si nevybíráme, kde se narodíme. Myslím si, že vinit člověka za to, kde se narodil, je stejné, jako odsuzovat lidi za barvu pleti,“ zmínil Andrej, který žije v Praze už 24 let a pracuje v české dopravní společnosti.
Ačkoliv zpočátku měli Rusové strach, mnozí z nich teď říkají, že obavy už pominuly. Mimo jiné i proto, že se chování jejich českých přátel nezměnilo. Shodují se také v tom, že Češi neodlišují Rusy od Ukrajinců. Mnozí ukrajinští uprchlíci totiž mluví rusky. „Teď už je mi to jedno. Prvotní vlna opadla a už nemám strach. Nikdo na mě nekouká a navíc si myslím, že mnozí zaměňují Rusy a Ukrajince a nikdo nechápe, jaký jazyk na veřejnosti používáte,“ popsala 27letá Simona D., která pochází z Uzbekistánu, kde se mluví rusky.
Že k záměně často dochází, potvrzuje také Andrej. „Asi před týdnem jsem vyjížděl z parkoviště obchodního centra se staženým okýnkem a měl v autě puštěnou ruskou hudbu. Najelo ke mně auto a řidič mi do okna zakřičel, ať táhnu zpátky na Ukrajinu. Zřejmě si neuvědomil, že jsem Rus,“ vylíčil svou zkušenost.
Někteří Rusové se časem zkrátka obrnili. „V poslední době se mi už několikrát stalo, že mě okřikli. Když jsme s ruskými kamarádkami dobíhaly tramvaj, jedna z nás hlasitě rusky zakřičela: ‚Běžíme, běžíme‘. Kolem procházela starší žena a reagovala slovy: ‚Běžíme, běžíme, ruské krávy‘. Tak jsem se zastavila a plynulou češtinou se jí zeptala, jestli má problém. Byla zaskočena a okamžitě se mi omluvila,“ pokračovala Simona s tím, že když na ni má někdo narážky, že je z Ruska, nemá problém mu odpovědět čistou češtinou. „Všechny jazyky jsou přece povolené, žijeme v demokratickém státě,“ dodala.
Rusové žijící v Česku se také shodují, že mnozí z nich mají zkušenosti jen se slovními útoky. Ty koneckonců někteří zažívali ještě před válkou. „S nadávkami se v Česku setkávám už od doby, co jsme se sem s rodinou přistěhovali. Stačilo někde začít mluvit rusky a už to jelo. Od drobných nadávek ve stylu ‚Rusáci, táhněte domu‘, až po menší šikanu ve škole. Na konci 90. let to bylo ale horší. V poslední době se akorát setkávám s tím, že mým kamarádům odmítli poskytnout nějaké služby. Známý mi například říkal, že je v březnu jedna kavárna neobsloužila. Sám jsem se s tím ale nesetkal,“ poznamenal Andrej.
K tomu, aby lidé neútočili na Rusy žijící v Česku, už několikrát vyzval například ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) nebo premiér Petr Fiala (ODS). Ten v pořadu Partie televize CNN Prima NEWS zároveň upozornil, ať za chování ruské vlády nepykají ani děti. „Za nic nemohou. Nikdy. Jednou z charakteristik totalitních režimů je, že viní děti za postoje rodičů. Tohle se dít nesmí. Je tady mnoho Rusů, kteří nechtějí mít nic společného s putinovským režimem. Snad to zůstalo jen u výjimečných excesů a nebude se to opakovat,“ zdůraznil předseda vlády.
