Americký prezident Donald Trump minulý týden opět signalizoval, že myšlenku zavedení dodatečných cel na zboží z Evropské unie vůbec neshodil ze stolu. To je varovné zvláště proto, že evropská ekonomika citelně zpomaluje.
Trump v květnu o půl roku odložil rozhodnutí o zavedení cel na auta či autodíly z EU. Mohl by je tedy zavést v první polovině listopadu, pravděpodobně zrovna v době, kdy se Evropa bude vypořádávat s bezprostředními dopady brexitu, dost možná jeho tvrdé varianty.
„Evropská unie je ještě horší než Čína, jenom menší,“ nechal se před víkendem Trump slyšet v rámci předvolebního setkání s příznivci ve státě New Hampshire. „Chová se k nám hrozně: překážky, cla, daně.“
V pátek Eurostat zveřejnil statistiku vzájemného obchodu EU a USA v letošním prvním čtvrtletí. Trumpa nepotěšil. Přebytek EU z obchodu s USA totiž činil takřka 75 miliard eur, meziročně byl tedy o více než jedenáct procent vyšší. Německo svým přebytkem s USA mezi zeměmi EU zřetelně dominuje.
O víkendu se ve Francii setkají představitelé zemí skupiny G7. Pokud se státníkům vedoucích ekonomik světa nepodaří zmírnit transatlantické napětí, půjde o další špatnou zprávu, a to i pro Českou republiku. I když ta by americkými cly na evropská auta byla zasažena spíše jen nepřímo.
Trump ovšem může zavádět cla a sankce také třeba v souvislosti s digitální daní. Tu Francie již zavedla a Česko ji plánuje. Trumpova administrativa přitom francouzskou digitální daň již prošetřuje a pokud shledá, že má diskriminační povahu, Trump nevyloučil, že například zavede další cla na francouzské zboží, konkrétně naznačil možnost dodatečného dovozního zdanění francouzských vín.
Lukáš Kovanda