Do Senátu nově usednou dvě kontroverzní kandidátky, těmi jsou někdejší ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová (vpravo) a právnička Jana Zwyrtek Hamplová. Zdroj: CNN Prima NEWS
Letošní senátní volby nebyly jen o jihlavském souboji Miloš Vystrčil (ODS) vs. Jana Nagyová (ANO). Velké emoce vzbudil i úspěch dvou nových senátorek – někdejší ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové (NK) a právničky Jany Zwyrtek Hamplové (za NEZ). Proč vzbuzují kontroverze?
Vítězství obou kandidátek ve druhém kole senátních voleb překvapilo mnoho politiků i komentátorů. Vzbudilo několik rozporuplných reakcí na sociálních sítích a dokonce i hádek.
A to především v případě úspěchu Jany Zwyrtek Hamplové, která kandidovala jako nestranička za Nezávislé (NEZ) na Kroměřížsku. Tam už v prvním kole těsně vyřadila kandidátku KDU-ČSL Šárku Jelínkovou (ta měla 18,31 procenta hlasů, zatímco Zwyrtek Hamplová 18,86 procenta). Lidovci neúspěch vyčítají i hnutí STAN, které na Kroměřížsku postavilo svého kandidáta Rudolfa Seiferta. Podpora vládních stran se tím rozložila mezi dva uchazeče o senátorské křeslo. Nakonec v prvním kole neuspěl ani jeden.
Ve druhém kole voleb se Zwyrtek Hamplová postavila kandidátce hnutí ANO Lucii Pluhařové. Jelikož pětikoalice na Kroměřížsku neměla vlastního kandidáta, její zástupci voličům doporučovali volit Pluhařovou jako „menší zlo“. Zwyrtek Hamplová ji ale nakonec porazila výsledkem 50,65 procenta, což činilo rozdíl pouhých 233 hlasů.
„Úspěch Zwyrtek Hamplové je pro mě velkým otazníkem a vykřičníkem. Děsí mě, že vyhrála žena, jež klidně stojí na jednom pódiu s lidmi, kteří se nebojí hlásat vystoupení z EU a NATO a klidně chtějí požádat o pomoc Putina, válečného zločince, pro kterého je Česká republika nepřátelská země,“ byla s výsledkem voleb nespokojená poražená místopředsedkyně lidovců Jelínková. Takto se vyjádřila v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.
Hamplová se totiž v poslední době účastní protivládních demonstrací, na nichž se podílejí i různé radikální či extremistické strany. Mezi sympatizanty demonstrací jsou například zástupci KSČM, SPD, Svobodných nebo Trikolory, vystoupila tam ale i kapela Ortel. Organizátoři protestu sami sebe označují za politicky nezařazené občany, podle jejich webu mimo jiné požadují, aby ČR zajistila přímé smlouvy s Ruskem o dodávkách plynu za nízké ceny. Odmítají přijetí eura a chtějí, aby bylo Česko vojensky neutrální zemí.
Demonstrace se uskutečnily během září. Premiér Petr Fiala (ODS) organizátory označil za „síly, které se hlásí k proruské orientaci, mají blízko k extrémním pozicím a jsou proti zájmům ČR“.
„Pátá kolona Moskvy a dezinformátorka“
„Hamplová je reálnou pátou kolonou Moskvy,“ řekl o nové senátorce ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Petros Michopulos. Jeho kolega Martin Schmarcz právničku označil za „prokremelskou dezinformátorku“. Redakce CNN Prima NEWS Zwyrtek Hamplovou kontaktovala, aby ji dala možnost zareagovat. Právnička se ale zatím neozvala.
„Pražští novináři obvolávají obce a města, aby na mně tzv. něco našli. Protože ten tlak začíná být skutečně nestandardní, soustředěný ze všech zvolených senátorů téměř výhradně na mou osobu, a zasahující dokonce už i do výkonu mé profese, vydám k aktuální situaci v nejbližších hodinách jasné prohlášení, jak budu této mediální ‚štvanici‘ čelit,“ uvedla Zwyrtek Hamplová stroze v pondělí na Facebooku. CNN Prima NEWS od političky chtěla vyjádření ke kritice na její adresu.
Podle politologa Ladislava Mrklase představuje vítězství Hamplové potenciální konkurenci pro opoziční hnutí ANO. „Opozice může mít určitého konkurenta v podobě ještě jiné formy opoziční síly. I to je dost varovný signál pro Andreje Babiše a ANO, že jeho opoziční neochvějnost není taková,“ upozornil Mrklas.
Zwyrtek Hamplovou si mnoho lidí může pamatovat i z dob pandemie koronaviru. Tehdy velmi hlasitě kritizovala přijímaná opatření. Dokonce se účastnila i demonstrací s antivaxery a brojila proti covidovým vakcínám.
Právnička má ale delší politickou minulost. Začínala v komunální politice jako členka ČSSD, kterou byla v letech 1996 až 2004. Později kandidovala za Nezávislé, které mezi lety 2003 a 2017 vedl její tehdejší manžel. Rok dělala starostku Mohelnice a necelý rok působila jako poslankyně. Ve Sněmovně v červenci 2005 nahradila zesnulého Pavla Dostála. O vstup do Senátu se neúspěšně pokoušela už v roce 2008.
„Jsem na výsledek hrdá, protože to byl takový výsledek proti všem. Všichni se jaksi proti nám snažili spiknout, neměli jsme jediný billboard, a přesto jsme vyhráli. Jsem šťastná,“ radovala se ze sobotního postupu do Senátu Zwyrtek Hamplová.
Nová senátorka vystudovala práva na Univerzitě Karlově a od roku 1999 vede vlastní advokátní kancelář. Jako právnička se zaměřuje na veřejné právo a oblast samosprávy a státní správy, hájí starosty a zastupitele. V roce 2020 dokonce získala ocenění od tuzemské odborné veřejnosti v anketě Právník roku 2019.
Obhájkyně sexuálního obtěžování
Emoce ale o víkendu vzbudil i úspěch prezidentky Unie rodinných advokátů a někdejší ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové. Ta zvítězila v obvodu Plzeň-město nad starostou Přeštic Karlem Naxerou (TOP 09). Byla jedinou nezávislou kandidátkou a získala 54,06 procenta hlasů.
Její volební heslo bylo „Jsem normální“, také chtěla bojovat za „normální svět“. „Chci chodit do hospody, chci si dávat tlačenku a zapíjet ji pivem. Chci si říkat svůj názor, jaký mám. Nechci, aby se vypínaly weby, nechci, aby mi mazali statusy na Facebooku,“ představovala svůj normální svět v předvolební debatě na TV Nova. „Chci říkat pravdu. Chci říkat, že někdo je cikán nebo černý, chci rodinu, kterou tvoří muž a žena,“ pokračovala.
Jsem normální je heslo, se kterým jde do senátních voleb exministryně spravedlnosti Daniela Kovářová. Ve vysílání CNN Prima NEWS slogan vzala za svůj, když pronesla jsem normální, jsem binární, nikoliv nebinární. Zdroj: Facebook Daniely Kovářové
Na Twitteru nedávno uvedla, že „sexuální obtěžování je přirozené chování všech samců a samiček“ nebo že „komu vtip nebo plácnutí po zadku připadají nevhodnými, musí si s tím poradit sám“.
„Tohle totiž žádný zákon nevyřeší. A nesmí řešit. Nebo se tu ušikanujeme k smrti. A k vyhynutí,“ upozornila na sociálních sítích. Kriminalizace podle ní má čekat jen „hrubé násilníky, kteří překročí hranici stanovenou trestním právem“.
V poslední době je tak označována za „obhájkyni sexuálního obtěžování“. „Baví mě rozčilení zmanipulované části veřejnosti nad něčím, co jsem neřekla nebo co si nemyslím,“ reagovala pro CNN Prima NEWS. Více kritiku své osoby ale rozebírat nechtěla, prý toho má po zvolení do Senátu moc a teprve se rozkoukává.
Kovářová byla od května 2009 do července 2010 ministryní spravedlnosti ve vládě Jana Fischera (navržena ODS). Také působila jako předsedkyně Legislativní rady vlády. Po odchodu z vlády se vrátila k advokacii i k vyučování na vysokých školách.
Po letošním prvním kole voleb do Senátu řekla pro MF Dnes, že hodlá v Senátu zastavovat „každou hloupost, která jde ze Sněmovny a je výsledkem politického boje mezi stranami ve stylu: my vám schválíme blbost výměnou za to, že vy nám schválíte jinou blbost“. Chce také „zastavovat zbytečné nové povinnosti, administrativu a každý nový úřad s mnohamilionovým rozpočtem“.
Jako právnička se věnuje právu rodiny a rodinným vztahům. Od roku 2018 je prezidentkou Unie rodinných advokátů. Také je autorkou několika knih, ve kterých často psala i o sexu a erotice. Například v knize Flirt s politikou popisovala, že ministerská kancelář je vhodná na sexuální hrátky. Zároveň rozebírala otázku, zda je lidé mají provozovat se svými podřízenými.
Komentátor Schmarcz ve vysílání CNN Prima NEWS uznal, že se Kovářová „vyjadřuje možná trošku expresivně“. Nelze ji ale podle něj srovnávat s Hamplovou.
„Kovářová je konzervativní dáma, která dokonce byla ministryní. Není protizápadní, je pro původní západní hodnoty. S lidmi, jako je Tomáš Czernin (senátor TOP 09, pozn. red.), může mít shodu v některých názorech,“ myslí si Schmarcz.
Na podrobný přehled nových senátorů se podívejte ZDE.
