Biden chtěl radikálně změnit jadernou doktrínu USA. Během války na Ukrajině ale otáčí
Výběr redakce
Administrativa Joea Bidena na konci minulého roku připravovala změnu jaderné doktríny, která vyvolávala u spojenců USA velké obavy. Spojené státy se novou doktrínou měly zavázat, že nikdy nepoužijí v boji jaderné zbraně jako první. Prezident Biden teď ale své stanovisko přehodnotil.
Americký prezident Biden loni začal se svým týmem připravovat změnu jaderné doktríny, vlivem které chtěl na poli mezinárodní politiky působit spíše jako mírotvůrce než agresor. Jenže členy NATO v tu chvíli polil pot. Biden chtěl změnit jadernou doktrínu tak, aby Spojené státy nemohly nikdy použít jaderné zbraně jako první.
Válka na Ukrajině
To by znamenalo, že by USA mohly odpovědět na jaderný útok pouze v případě, kdy by na ně někdo nukleárními zbraněmi zaútočil. Tím by se Washington naprosto dobrovolně zbavil vojenského esa a nemohl by protivníky zastrašovat jadernými zbraněmi. Právě zastrašování je ale hlavním účelem nejsilnějších zbraní na světě.
Obrat o 180 stupňů
Naštěstí pro spojence v NATO teď Biden – snad vlivem tlaku ze strany aliančních partnerů, snad kvůli válce na Ukrajině a výhrůžkám Vladimira Putina – svou kampaň usilující o změnu jaderné doktríny ukončil. Informoval o tom list Wall Street Journal.
Namísto změny přístupu k nukleárním zbraním chce naopak Biden pracovat na upevnění principů současné jaderné strategie. Ta se nezměnila od počátku Studené války.
Americký prezident chce tak nadále investovat do modernizace a rozvoje sektoru jaderných zbraní. Ta spočívá v investicích do základních třech pilířů nukleárního arzenálu – jaderných raket, bombardérů a ponorek.
Je možné, že Bidena ovlivnilo v přemýšlení i setkání se světovými lídry v Bruselu, ke kterému v týdnu došlo. Do Belgie se sjely politické špičky NATO, Evropské unie a všichni členové skupiny G7.
Čtěte také
Na otočnou židli v redakci CNN Prima NEWS usedl v dubnu roku 2020. Předtím mapoval zahraniční dění pro Seznam zprávy.
