Vyjádření amerického prezidenta Joea Bidena, že má Izrael právo se proti útokům Palestiny bránit, spustilo v Kongresu poprask. Desítky demokratů šéfa Bílého domu kritizují za to, že podporuje násilí. Někteří demokraté pak považují Izrael za okupanta a v právu jsou podle nich v probíhajícím konfliktu Palestinci.
Vojenské operace Izraele jsou odjakživa pod drobnohledem Spojených států – tradičního spojence židovské země, kterou USA zpravidla vojensky i názorově podporují. Zřejmě nejvíce proizraelským americkým prezidentem nedávné historie byl Donald Trump, který se zasloužil o to, že s Izraelem podepsaly mírovou smlouvu Bahrajn a Spojené arabské emiráty (později též Súdán a Maroko).
Jeho nástupce prezident Joe Biden mnohé překvapil tím, že se v současném konfliktu Izraele a Palestiny tak rezolutně postavil na stranu Jeruzaléma. Při telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem Biden řekl, že Izrael má právo se bránit.
Biden ovšem respektuje i právo Palestinců na sebeurčení. Tím de facto přesně kopíruje stanovy zahraniční politiky Spojených států, které neuznávají Palestinu jako samostatný stát (na rozdíl od Česka), ale respektují právo Palestinců na územní autonomii.
Demokraté si stěžují ministrovi
Jenže demokrat Biden si svým názorem u spolustraníků v USA zavařil. Podle řady demokratů je Palestina tou stranou konfliktu, která je v právu. Dvě desítky zákonodárců proto kvapně sepsaly dopis americkému ministrovi zahraničí Antonymu Blinkenovi, ve kterém ho prosí, aby zajistil, že při bojích probíhajících na Blízkém východě nedojde k vyhnání Palestinců z východního Jeruzaléma.
Zvláště hlasitou je při kritice Izraele vlivná politička Alexandria Ocasio-Cortezová, která obyčejně zastává názory levicového spektra demokratické strany. Cortezová považuje Izrael za režim apartheidu, ve kterém země násilně utlačuje Palestince. „Spojené státy musejí přijmout odpovědnost za násilí, které podporujeme,“ sdělila politička pro The Wall Street Journal. „Nemůžeme se tvářit, že jsme neutrální, a zároveň neustále provádět akce, na které doplácejí Palestinci,“ dodala.
Také na půdě Sněmovny reprezentantů se o tématu bouřlivě diskutovalo. V Kongresu došlo k pomyslnému střetu Izraele a Palestiny, jelikož v dolní komoře vystoupily političky s palestinským i židovským původem.
„Palestinci nikam nepůjdou. A vůbec nezáleží na tom, kolik peněz pošlete izraelské vládě apartheidu,“ rozčílila se ve Sněmovně reprezentantů Rashida Tlaibová, demokratka s palestinským původem.
Proti ní řečnila politička Elaine Luriaová: „My všichni, jako Američané i já – jako židovka a Američanka – musíme deklarovat, že Izrael má právo na existenci. A má také právo se bránit,“ kontrovala.
Milníky nynějších bojů v Izraeli
Minulou sobotu došlo na Chrámové hoře v Jeruzalémě k nepokojům, při kterých se střetli izraelští policisté a palestinští věřící. Incident pobouřil radikální hnutí Hamás natolik, že v pondělí spustilo na Izrael palbu. Odpověď Izraele přišla záhy.
Tak začal poslední střet dvou rivalů, při kterém zemřelo už přes 180 lidí. Většinou na straně Palestiny, jelikož Jeruzalém používá k ochraně své země sofistikovaný systém Železná kopule, který sestřeluje nepřátelské rakety ještě před dopadem na zem. Podle Izraele už Palestinci vypálili na jejich pozice přes tři tisíce raket, píše BBC.
V sobotu podnikl Izrael útok, při kterém srovnal se zemí výškovou budovu v Pásmu Gazy, kde sídlily redakce agentury AP a Al-Džazíry. Izrael tvrdí, že uvnitř budovy operovalo hnutí Hamás. Novináři, kterým nyní nabídla úkryt agentura AFP, to odmítají. V neděli ráno pak začal Izrael ostřelovat sídlo šéfa Hamásu.
Mezitím se o víkendu naplno rozběhly diplomatické tahanice. Do Izraele dorazil americký diplomat Hady Amr, napětí na Blízkém východě řešili v Evropské unii i OSN.
