Uprchlíci v registračním centru jsou očima doslova přikováni k mobilům. Snaží se spojit s příbuznými, kteří zůstávají na Ukrajině, a mnozí tam i bojují. Anebo si vzájemně ukazují snímky rozstřílených domů, v nichž ještě nedávno v klidu a míru žili. Jsou to jejich nejhorší Velikonoce v životě. „Tohle je můj syn Daniel. Střeží lodě v Oděse, kdykoliv tam může spadnout bomba,“ pouští si video jeden z Ukrajinců.
V registračním centru pro uprchlíky v Ostravě se „slaví“ pravoslavné Velikonoce bez tradičních obarvených vajec. I bez zelených ratolestí, na stole není ani ubrus, jen pár plastových kelímků. Skupina běženců z ukrajinského Charkova upíná oči k displejům mobilů. To je teď jejich hlavní kontakt s rodinou, která zůstává ve válce. „Náš rozstřílený dům v ulici Rybalka,“ pouští mi Andrej Bucki video z ukrajinského velkoměsta, které je bezprostředně obkličováno okupanty. Rusové Charkov téměř bez ustání bombardují.
Z mobilů se valí samá hrůza
Uprchlíci mi vzápětí ukazují snímky z charkovského nádraží. Na perónech se tlačí tisíce lidí, kteří se snaží utéct z města. Fotka střídá fotku, běženci pouštějí jedno video za druhým. Nestíhám se dívat na tolik displejů najednou, ze všech mobilů se valí jen čirá hrůza. Válka v přímém přenosu. Vidím rozstřílené paneláky, hořící baráky, kouřové clony na místech výbuchů. „Tohle je zásah záchranářů u našeho domu,“ vysvětlují mi nad dalším videem. Záchranáři právě nakládají na nosítka zraněné sousedy.
Panelovému domu, v němž Andrej Bucki bydlel, poškodila bomba střechu. Všechna okna jsou vytlučená. „Pět pater, na každém čtyři byty, ve sklepě se tam teď tísní kolem sedmdesáti lidí,“ vypráví. Zůstávat v bytech je životu nebezpečné, smrt je každému obyvateli Charkova neustále v zádech. „Ten zm*d Putin nepřistoupil ani ne velikonoční příměří,“ stěžují si uprchlíci.
Jsou to smutné Velikonoce, přesto mě běženci v ostravském registračním centru vyzývají: „Ochutnejte pasku.“ Paska čili kulič je pečivo z kynutého těsta, které nesmí chybět na nedělní velikonoční hostině. Je to obdoba českého beránka anebo mazance. Chutná výtečně, pečivo přinesl 55letý Igor Batula, který začal v Ostravě pracovat ještě před válkou.
Čekání na legalizaci pobytu
Igor se v registračním centru potkává se starými známými z domoviny. „Strašná cesta, přes Rumunsko, Maďarsko a Slovensko,“ vyprávějí o překot Sergej Gala a jeho manželka, rodiče jednoho dítěte. Sergej je invalida, mobilizace se ho netýká. Teď napjatě čeká, kde rodině úřady nabídnou ubytování. Než Sergej přijde na řadu, pevně drží v ruce pořadový lístek. Do večera snad bude pobyt legalizován.
Ukrajinské Velikonoce letos vyvrcholily v neděli 24. dubna, je to vůbec největší svátek v roce. Pro pravoslavné věřící je oslava vzkříšení Krista mnohem významnější den než vánoční připomínka Ježíšova narození. Kristus povstal z mrtvých, koho ale letos na Velikonoce zabila ruská munice, ten již neožije. „Tohle je můj syn Daniel. Střeží lodě v Oděse, kdykoliv tam může spadnout bomba. Jsem na něho hrdý, ale zároveň mám velký strach,“ pouští mi video Andrej Bucki, další z občanů Charkova. Mladičký vojáček Daniel má na hlavě přílbu a odhodlaně střeží ukrajinské lodě v přístavu.
Stařenka: Rusové jsou horší než Němci
„A tohle je moje 84letá máma, ta už zažila druhou světovou válku,“ spojuje se akčně Igor Batula s maminkou. Zdraví se, stařenka mává. „Mámě se teď podařilo dostat do Německa k mé mladší sestře,“ vypráví Igor. „To je hrozné, že jsem se dožila další války,“ říká stařenka pro CNN Prima NEWS a popisuje bombardování Charkova. Německou okupaci zažila na území dnešního Ruska, v Bělgorodské oblasti. „Němci se k nám chovali lépe, než co nám teď dělají Rusové,“ přesvědčivě říká po dojmem ruské invaze.
Válka na Ukrajině
„Můj praděd Stipan Pavljučenko zemřel v roce 2020, když měl 105 let. Bojoval v první světové válce, v občanské válce po říjnové revoluci, ve druhé světové a málem se dožil i ruské invaze,“ ukazuje Igor také snímky pradědečka, jehož sako je ověnčeno desítkami válečných metálů.
„Putin je ch*j,“ ozývá se kolem velikonočního stolu v uprchlickém centru. A jak prožívají svátky příbuzní, kteří zůstali v Charkově? „Do kostela nemohou, to je nebezpečné. Všude, kde se soustředí hodně lidí, jde o život. V Charkově máme diverzanty, kteří spolupracují s okupační armádou a oznamují nepříteli, kde se lidé shlukují, to jsou pak potencionální cíle,“ líčí Sergej Gala. A už se stalo, že ruská střela padla cíleně třeba do fronty lidí čekajících například na humanitární pomoc. „Je to terorismus,“ slyším u stolu. Ukrajinské civilní kontrarozvědce se prý ale daří mnohé zrádce vypátrat.
Velikonoce na útěku
Slyším vyprávění o rodičích, kteří odmítají opustit Ukrajinu. Naslouchám zprávám o padlých kamarádech a známých. Zahynuli v troskách domů i na bojišti. Jsou to podivné Velikonoce. Slaví se zmrtvýchvstání, zatímco na Ukrajině umírají nevinní lidí. Muži, ženy, děti, starci.
„Ještě si kousněte,“ pobízejí mě Ukrajinci z Charkova, ať si opět utrhnu z kuliče čili z pasky. Velikonoce se ukrajinsky řeknou Pascha, proto pečivo dostalo název paska. Pascha je také řeckým slovem pro Velikonoce: Πάσχα. A to vzniklo z hebrejského slova pesach, které se překládá jako přechod či přejití. Přejíti čili běžet. Tohle jsou Velikonoce běženců na útěku, s nímž už ve 21. století nikdo nepočítal.
„I v Charkově to ale mají dneska hezké, podívejte,“ ukazuje mi jeden z uprchlíků aktuální snímek z bytu své sestry. Na bílém ubruse leží malovaná vejce, paska, zelené ratolesti. Ta fotka je nadějí, že se do Charkova i na celou Ukrajinu jednou vrátí mír.
Člen okupantských sil stojí u rozbořeného domu v Mariupolu. (13. dubna) Zdroj: AP
Proruští separatisté prochází tunelem kolem mrtvých těl v Mariupolu. (18. dubna) Zdroj: AP
V ulicích Mariupolu se povalují mrtvá těla. (16. dubna) Zdroj: AP
Obyvatel Mariupolu prochází kolem vraku zničeného tanku. (23. dubna) Zdroj: AP
Civilisté si berou na cestu pryč z Mariupolu jen to nejnutnější. (19. dubna) Zdroj: AP
Parkoviště v Mariupolu nyní připomíná spíš vrakoviště. (18. dubna) Zdroj: AP
Ulicemi Mariupolu projíždí ruské tanky. (23. dubna) Zdroj: AP
Tank sil samozvané Doněcké lidové republiky přijíždí do Mariupolu. (18. dubna)
Kyjev se pokouší z Mariupolu evakuovat co nejvíce civilistů. (21. dubna) Zdroj: AP
Ruský voják stojí u hořícího těla člena posádky tanku, který byl zabit v bojích v okolí Azovstalu. Zdroj: Getty Images
Obyvatelka Mariupolu v ulicích města, 13. dubna Zdroj: AP
Ocelárny Azovstal pod ruským útokem, 14. dubna Zdroj: Profimedia.cz
Proruský separatista v Mariupolu, 16. dubna Zdroj: AP
Ruský konvoj mířící na Mariupol, 16 dubna Zdroj: AP
Proruští separatisté v Mariupolu, 15. dubna Zdroj: AP
Pohled na ostřelovaný Mariupol, 14. dubna Zdroj: Profimedia.cz
Snímek zdevastovaného Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Voják se naklání k mrtvému tělu v Mariupolu. (9. dubna) Zdroj: Getty Images
Ruské tanky v ulicích Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Osoba se psem ve zdevastovaném Mariupolu, 29. března Zdroj: AP
Ukrajinci v Mariupolu zneškodnili ruský obrněný vůz. (1. dubna) Zdroj: AP
Zdevastované sídliště v Mariupolu, 1. dubna Zdroj: AP
V ulicích Mariupolu se nachází mnoho vraků zničené těžké techniky. (1. dubna) Zdroj: AP
Ukrajinci v Mariupolu zničili ruské vozidlo. (30. března) Zdroj: Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny
Zničený ruský tank v Mariupolu, 26. března Zdroj: ČTK
V ulicích Mariupolu se povalují mrtvá těla. (28. března) Zdroj: ČTK
Více než 90 procent budov v Mariupolu je zničených. (26. března) Zdroj: ČTK
Zničený obrněný vůz v ulicích Mariupolu, 26. března Zdroj: ČTK
Zdevastovaný panelový dům v Mariupolu, 26. března Zdroj: ČTK
Zničený ruský tank v Mariupolu, 23. března Zdroj: ČTK
Letecké snímky ukazují zkázu Mariupolu. (12. března) Zdroj: AP
Tank v Mariupolu zaútočil na obytný dům. (11. března) Zdroj: AP
Tank v Mariupolu střílel na obytnou budovu. (11. března) Zdroj: AP
Lidé se ukrývají v mariupolské nemocnici. (12. března) Zdroj: AP