Rozhovor o dronech s Alexem Novotným
Když Alex Novotný přemýšlel, jak pomoci Ukrajině v boji proti ruské invazi, měl hned jasno. Spoluzakladatel společnosti DronPro vsadil na obor, kterému dokonale rozumí: Válkou zasažené zemi posílá drony. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, že bezpilotní letouny umí v moderních konfliktech nepřátele monitorovat i likvidovat, čím dál větší roli mají však i v civilním prostředí – za nějaký čas je prý budeme používat místo aut.
Nepletu se, že vaše motivace k pomoci Ukrajincům je i hodně osobní?
Rozhodně, část rodiny mám totiž stále na Ukrajině. Mé blízké jsme se sem snažili stáhnout už od samého počátku války, alespoň částečně se nám to podařilo minulý týden, po vyčerpávající osmatřicetihodinové cestě. Žili kousek od Lvova, přečkali situace, kdy se za houkání sirén schovávali ve sklepě. Bylo to tam dobře organizované, každý z nich dostal včas instrukce, co má v případě nebezpečí dělat. Přesto jsme se snažili je přepravit z té jejich zahrádky a čtyř stěn co nejrychleji k nám. Neustále jsme je přesvědčovali, že je rozumné přečkat zlé časy zde. Hlavně babičce to nebylo snadné vysvětlit, proto tam nakonec s polovinou rodiny zatím zůstala.
Válka na Ukrajině
Jaké informace máte od svých blízkých o aktuální situaci na západní Ukrajině?
V první válečné vlně došlo k vykoupení všech obchodů, lidi soužil nedostatek potravin. Postupně se prý regály zase plní, základní suroviny jsou znovu k dostání, i peníze je možné vybírat. Je ovšem jasné, že situace se může z minuty na minutu zase změnit. I proto má babička se zbytkem rodiny dostatečné zásoby, aby byli schopni v izolaci přečkat měsíc, dva.
Jejich zemi jste se rozhodnul pomoci tím, že obráncům proti ruské agresi posíláte drony. Byl to okamžitý nápad?
V první řadě mi šlo o to dostat odtamtud rodinu. Hned vzápětí mi ale kmitlo hlavou i to, že se u nás ve firmě věnujeme dronům, které se v podobném konfliktu mohou hodit. Takže to šlo ruku v ruce: Vyzvednutí části rodiny jsme spojili s předáním dronů. Stovku jsme jich tam už dodali, na druhé stovce děláme. Celou akci rozpohyboval kamarád Jurij, díky němu jsme zmobilizovali první dodávku už 24 hodin od úvodního telefonátu. Teď se k nám každý den dostává poptávka na desítky dalších dronů. Není to úplně levné, i proto jsme vypsali veřejnou sbírku, s jejíž pomocí mohou lidé přispět.
Co konkrétně znamená, že to není levné?
Na Ukrajinu dodáváme technologie v řádech vyšších desetitisíců až statisíců, drony s termokamerou například vyjdou na zhruba 200 tisíc. Podobné drony za stovky tisíc už umí zázraky na počkání. Ne vždycky je ale nutné řídit se vyloženě cenou, spíš jde o to, co přesně potřebujete. K čemu budete pořizovat dron, který dokáže monitorovat pohyb dva kilometry daleko, když jste ho sháněl kvůli zkontrolování děr ve střeše na baráku? A stejné je to i ve válce, tam se taky mohou hodit i levnější typy. Jsou dost malé, pro vojáky těžce viditelné a zasažitelné. Takový dron přitom též dokáže zprostředkovat věrný obraz konvoje i z výšky několika kilometrů. V praxi současné války je však nutné zvážit ještě něco jiného: Co pozoruji, tak na Ukrajině nebe dosti drtivě ovládlo Rusko. A zatímco drony civilního charakteru se k Ukrajincům ještě povede dostat, se sofistikovanější technologií už může být problém.
Právě jsem se chtěl zeptat, jak těžké bylo je tam dostat.
Když jsme tam jeli s první várkou, schválně jsme nemířili až za hranice. Důvod je jasný: Pokud bychom se chtěli pohybovat po Ukrajině ve své prosklené dodávce, mohli bychom si rovnou na záda namalovat terč. Proto jsme to provedli s pomocí přeskladnění, při převážení přímo na Ukrajinu jsme využili už fungujících transferů. Zkoušet to jinak by asi opravdu nemělo smysl; teta vyprávěla, že každé druhé město na Ukrajině je stejně zatarasené, probíhají důkladné kontroly, trvalo by to hrozně dlouho.
K jakým účelům se vaše drony na Ukrajině používají?
Míří do oblastí, kde jsou potřeba. Konkrétní být nemůžu, nezlobte se. Námi dodávané drony jsou každopádně především ty s optickými senzory, s termokamerami. Mají za úkol monitorovat situaci, poskytnout přehled o logistických trasách nepřítele. Jsou schopné pomoci jak s pátráním po osobách, tak třeba s lokalizací požárů – zvládnou zjistit, jak velký celek je zasažen, kolik jednotek je potřeba vyslat apod. Možného využití je celá řada. Například termální senzor u sofistikovanějších dronů je schopen detekovat známky pohybu na vzdálenost až dvou kilometrů. Podobná pomoc může být pro situaci na bojišti klíčová.
Používají na Ukrajině drony ve velkém i Rusové?
Ano. A používají navíc i technologie, které slouží proti dronům. Tyhle antitechnologie dokáží drony buď detekovat, nebo eliminovat; někdy umí obojí.
Na jaké bázi to funguje?
Na bázi signálu. Drtivá většina civilních dronů vysílá na frekvenci 2,4 a 5,8 GHz. A některé technologie umí až na vzdálenost dvou kilometrů převzít kontrolu nad téměř jakýmkoliv dronem, přistát s ním na místo určení. Nepoměrně levnější jsou lokalizační technologie, takové věci Rusové jistě rovněž používají. Některé dokáží fungovat na perimetru do deseti kilometrů, jiné operují i v rámci vyšších desítek kilometrů.
Dron. Zdánlivě nenápadný stroj může být ve válce velkým pomocníkem. Zdroj: Archiv Alexe Novotného
Obešla by se dnes už válka bez použití dronů?
Těžko. Víte – drony předně musíme rozdělit na armádní a civilní. Armádní větev si žije vlastním životem už od roku 1916, civilní je tady s námi zhruba dvacet let. Technologického vrcholu dosáhla v posledních pěti letech, slouží primárně pro monitorovací účely. Hodí se ke tvorbě map, 3D modelů, k detekci problémů pomocí optického senzoru, termokamery, kamery s nočním viděním. Zatímco vojenské drony dokáží překonat stovky kilometrů, ty civilní létají v perimetru přibližně deset, patnáct kilometrů. Pakliže to tedy umožní terén; jakékoli stromy, baráky a podobně totiž představují překážku ve spojení mezi dronem a dálkovým ovladačem, dochází ke ztrátě signálu.
Bayraktar Zdroj: ČTK
V souvislosti s konfliktem na Ukrajině se hodně mluví hlavně o jednom konkrétním dronu – o tureckém Bayraktaru. Co všechno tohle bezpilotní letadlo umí?
V porovnání s legendárními a ikonickými Predátory nebo Reapery je Bayraktar unikátní svým poměrem cena/výkon. Klíčovým parametrem je výdrž až 27 hodin, v kombinaci s nosností 150 kilogramů a doletem 150 kilometrů. V praxi dron dokáže nést kromě raket s vysokou přesností zásahu i robustní optický/IR senzor pro denní/noční vidění. Díky tomuto senzoru jste schopni v reálném čase přesně lokalizovat cíl z maximální výšky cca 7,5 kilometrů. Dron tedy i bez munice poslouží jako dokonalý nástroj pro průzkumné mise.
Má nějaké nevýhody?
Velká nevýhoda spočívá v konstrukci typu „křídlo“, potřebuje totiž dlouhou dráhu pro start i přistání. Drtivá většina letišť na Ukrajině je přitom nyní buď obsazená nepřítelem nebo rovnou zničená. Ukrajinské silnice byly ostatně rozbité i před válkou. Snad vyjma hlavních tahů, které jsou cílem zajištění, případně se jím brzy stanou. Proto bude nutné zajistit kontrolované zpevněné pozemní plochy v perimetru do 150 kilometrů od nepřítele, aby bylo vůbec možné využívat Bayraktary i nadále.
Takhle ničí Bayraktar vozy z ruské armádní kolony. Zdroj: Profimedia.cz
Před pár dny se v chorvatském Záhřebu zřítil dron sovětské výroby s leteckou pumou o váze 120 kilogramů. Jak si tuhle událost vysvětlujete? Máme se taky bát, že to jedné z válčících stran může ulétnout třeba i k nám?
Stát se to může. Podle dostupných zpráv havaroval model Tupolev TU-141, což je zhruba 50 let stará technologie. V první řadě je třeba počkat na závěr vyšetřování. Klíčová je přesná trasa, odkud se dron do země dostal a kdo ho do vzduchu poslal.
Kdo?
Víme jedno: Tenhle dron je dosud součástí vojenské výbavy u Ukrajinců, u Rusů už patří pouze do vojenských archivů. Zkusím tu událost rozebrat technicky. Tuzemský Úřad pro civilní letectví ještě donedávna počítal s dopadovou oblastí dronu jako poměr stran 1:2 (výška ku délce). Dron s maximální dosažitelnou výškou šest kilometrů by se tak měl dostat kontrolovaně nanejvýše dvanáct kilometrů za hranice. Proto i s ohledem na vzdálenost do Záhřebu – minimálně 500 kilometrů od ukrajinských hranic – přisuzuji vinu technickému selhání stroje. Přerušilo se spojení s operačním střediskem, dron nedisponoval technologií bezpečného návratu nebo přistání na alternativní nouzovou plochu. A díky maximálnímu doletu až 1000 kilometrů zkrátka doklouzal až tam, kam mu vyšlo palivo. Ve válkách budoucnosti s moderními a přesnými drony by k takovýmto událostem mělo docházet maximálně dle pravidla 1:2.
Je budoucností dronů ve válce, že budou primárně sloužit k přenášení výbušniny?
Civilní drony se střední nosností umožňují mimo jiné přenášet pět kilogramů čehokoliv – balíku vody i výbušniny. To z nich dělá dobrého sluhu, stejně jaké zlého pána. Záleží tedy na nás… Jako lidstvo letíme poměrně strmě a zcela nevyhnutelně do éry automatizace a digitalizace. Je tedy zjevné, že drony dřív nebo později nahradí leccos, co dosud dělali lidé. Stávají se našima prodlouženýma očima a rukama. Na úrovni armádního spektra lze důvodně předpokládat, že budoucím vládcem nebe může být země, která získá větší počet dronů.
Bayraktar 1:0 ruská technika. pic.twitter.com/IlASIeRGRd
— Andrej Poleščuk (@andrewofpolesia) March 10, 2022
Blíží se snad konec éry pilotních es?
Rozhodně, čeká nás plně autonomní budoucnost. Veškeré systémy se budou řídit na základě senzorů, dron díky nim dokáže sám sebe lokalizovat vůči ostatním objektům ve vzduchu, vyhodnotit správnou reakci na útok, manévr. Od něčeho takového jsme jednu, dvě dekády. Technologie půjde dramaticky dopředu i v civilním využití.
Jak si to mám představit?
Řeknu příklad: Z hasičárny vyletí padesát dronů, které budou vodou zásobovat požárem zasažené místo, aniž by musely být řízeny člověkem.
#Ukraine: We present some exclusive recent footage from the eyes of the Bayraktar TB2 drone in the hands of the Ukrainian military.
— 🇺🇦 Ukraine Weapons Tracker (@UAWeapons) March 7, 2022
A 9K317 Buk-M2 TELAR, part of the infamous convoy, completely destroyed. pic.twitter.com/PUiWkeOPwm
Blížíme se i tomu, že drony budou sloužit jako dopravní prostředek?
V horizontu následujících deseti, dvaceti let je to nevyhnutelné. Nutno podotknout, že je to potřeba vyřešit z hlediska legislativy. Už teď existují drony, které dokáží přenést člověka z bodu A do bodu B – třeba Kitty Hawk od spoluzakladatele Googlu. Jen to ještě potřebuje dostat zákonný rámec. Proti tomu nelze nic namítat, bezpečnost je ze všeho nejdůležitější. Byť by se mi líbilo, abychom místo úmorných front v autě už dnes létali do práce s drony, plně respektuju, že čas k tomu ještě nedozrál. Od toho, abychom s drony dosáhli bezpečnosti srovnatelné s letadly, nás dělí minimálně deset let. Mimo jiné musí vzniknout organizovaný vzdušný prostor; na základech takové infrastruktury se sice už pracuje, dříve než za pět let to ale hotové nebude.
Víte, že dron Everdrone zachránil první lidský život? 🚑 Přečtěte si o jeho záchranné akci u nás na blogu 👉 https://t.co/8rxdKLFjin #everdrone #drones pic.twitter.com/F2DuEJJIHI
— DronPro (@DronProcz) February 5, 2022
Vážně se dožijeme vzdušných autostrád, jak je známe ze sci-fi filmů?
Oba jsme ještě celkem mladí, tak snad ano. V horizontu příštích dvaceti, třiceti let zcela jistě vznikne něco na způsob vzdušných dé jedniček. Na pořádek tam budou dohlížet drony policie, o zraněné se postarají drony záchranky. I na takových vzdušných komunikacích se bude řešit, kdo má přednost. Jen to bude poněkud komplikovanější: létat se bude ve vícero patrech.
Jen abychom jednou na vzdušné dé jedničky nenadávali tak často, jako teď proklínáme tu současnou.
Právě proto do toho musíme vstupovat dobře připraveni. Ve vzduchu je násobně více prostoru, logistika může být mnohem, mnohem efektivnější. Drony však musí být maximálně bezpečné, aby je veřejnost přijmula. Musí ještě proběhnout spousta úspěšných testů. Osobně podobným technologickým novinkám fandím, je ale nezbytně nutné to neuspěchat. Aby se nestalo to, co nedávno ve Švýcarsku. Tam se dron v rámci testování dvakrát poslal do reálného prostředí. A dvakrát jim to spadlo. Nebojte, budoucnost přijde. Jen to zkrátka nebude hned.
