Čech posílá drony proti ruskému agresorovi. Nepřátele monitorují i likvidují

Když Alex Novotný přemýšlel, jak pomoci Ukrajině v boji proti ruské invazi, měl hned jasno. Spoluzakladatel společnosti DronPro vsadil na obor, kterému dokonale rozumí: Válkou zasažené zemi posílá drony. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, že bezpilotní letouny umí v moderních konfliktech nepřátele monitorovat i likvidovat, čím dál větší roli mají však i v civilním prostředí – za nějaký čas je prý budeme používat místo aut.

Nepletu se, že vaše motivace k pomoci Ukrajincům je i hodně osobní?
Rozhodně, část rodiny mám totiž stále na Ukrajině. Mé blízké jsme se sem snažili stáhnout už od samého počátku války, alespoň částečně se nám to podařilo minulý týden, po vyčerpávající osmatřicetihodinové cestě. Žili kousek od Lvova, přečkali situace, kdy se za houkání sirén schovávali ve sklepě. Bylo to tam dobře organizované, každý z nich dostal včas instrukce, co má v případě nebezpečí dělat. Přesto jsme se snažili je přepravit z té jejich zahrádky a čtyř stěn co nejrychleji k nám. Neustále jsme je přesvědčovali, že je rozumné přečkat zlé časy zde. Hlavně babičce to nebylo snadné vysvětlit, proto tam nakonec s polovinou rodiny zatím zůstala.

Jaké informace máte od svých blízkých o aktuální situaci na západní Ukrajině?
V první válečné vlně došlo k vykoupení všech obchodů, lidi soužil nedostatek potravin. Postupně se prý regály zase plní, základní suroviny jsou znovu k dostání, i peníze je možné vybírat. Je ovšem jasné, že situace se může z minuty na minutu zase změnit. I proto má babička se zbytkem rodiny dostatečné zásoby, aby byli schopni v izolaci přečkat měsíc, dva.

Jejich zemi jste se rozhodnul pomoci tím, že obráncům proti ruské agresi posíláte drony. Byl to okamžitý nápad?
V první řadě mi šlo o to dostat odtamtud rodinu. Hned vzápětí mi ale kmitlo hlavou i to, že se u nás ve firmě věnujeme dronům, které se v podobném konfliktu mohou hodit. Takže to šlo ruku v ruce: Vyzvednutí části rodiny jsme spojili s předáním dronů. Stovku jsme jich tam už dodali, na druhé stovce děláme. Celou akci rozpohyboval kamarád Jurij, díky němu jsme zmobilizovali první dodávku už 24 hodin od úvodního telefonátu. Teď se k nám každý den dostává poptávka na desítky dalších dronů. Není to úplně levné, i proto jsme vypsali veřejnou sbírku, s jejíž pomocí mohou lidé přispět.

Co konkrétně znamená, že to není levné?
Na Ukrajinu dodáváme technologie v řádech vyšších desetitisíců až statisíců, drony s termokamerou například vyjdou na zhruba 200 tisíc. Podobné drony za stovky tisíc už umí zázraky na počkání. Ne vždycky je ale nutné řídit se vyloženě cenou, spíš jde o to, co přesně potřebujete. K čemu budete pořizovat dron, který dokáže monitorovat pohyb dva kilometry daleko, když jste ho sháněl kvůli zkontrolování děr ve střeše na baráku? A stejné je to i ve válce, tam se taky mohou hodit i levnější typy. Jsou dost malé, pro vojáky těžce viditelné a zasažitelné. Takový dron přitom též dokáže zprostředkovat věrný obraz konvoje i z výšky několika kilometrů. V praxi současné války je však nutné zvážit ještě něco jiného: Co pozoruji, tak na Ukrajině nebe dosti drtivě ovládlo Rusko. A zatímco drony civilního charakteru se k Ukrajincům ještě povede dostat, se sofistikovanější technologií už může být problém.

Právě jsem se chtěl zeptat, jak těžké bylo je tam dostat.
Když jsme tam jeli s první várkou, schválně jsme nemířili až za hranice. Důvod je jasný: Pokud bychom se chtěli pohybovat po Ukrajině ve své prosklené dodávce, mohli bychom si rovnou na záda namalovat terč. Proto jsme to provedli s pomocí přeskladnění, při převážení přímo na Ukrajinu jsme využili už fungujících transferů. Zkoušet to jinak by asi opravdu nemělo smysl; teta vyprávěla, že každé druhé město na Ukrajině je stejně zatarasené, probíhají důkladné kontroly, trvalo by to hrozně dlouho.

K jakým účelům se vaše drony na Ukrajině používají?
Míří do oblastí, kde jsou potřeba. Konkrétní být nemůžu, nezlobte se. Námi dodávané drony jsou každopádně především ty s optickými senzory, s termokamerami. Mají za úkol monitorovat situaci, poskytnout přehled o logistických trasách nepřítele. Jsou schopné pomoci jak s pátráním po osobách, tak třeba s lokalizací požárů – zvládnou zjistit, jak velký celek je zasažen, kolik jednotek je potřeba vyslat apod. Možného využití je celá řada. Například termální senzor u sofistikovanějších dronů je schopen detekovat známky pohybu na vzdálenost až dvou kilometrů. Podobná pomoc může být pro situaci na bojišti klíčová.

Používají na Ukrajině drony ve velkém i Rusové?
Ano. A používají navíc i technologie, které slouží proti dronům. Tyhle antitechnologie dokáží drony buď detekovat, nebo eliminovat; někdy umí obojí.

Na jaké bázi to funguje?
Na bázi signálu. Drtivá většina civilních dronů vysílá na frekvenci 2,4 a 5,8 GHz. A některé technologie umí až na vzdálenost dvou kilometrů převzít kontrolu nad téměř jakýmkoliv dronem, přistát s ním na místo určení. Nepoměrně levnější jsou lokalizační technologie, takové věci Rusové jistě rovněž používají. Některé dokáží fungovat na perimetru do deseti kilometrů, jiné operují i v rámci vyšších desítek kilometrů.

Obešla by se dnes už válka bez použití dronů?
Těžko. Víte – drony předně musíme rozdělit na armádní a civilní. Armádní větev si žije vlastním životem už od roku 1916, civilní je tady s námi zhruba dvacet let. Technologického vrcholu dosáhla v posledních pěti letech, slouží primárně pro monitorovací účely. Hodí se ke tvorbě map, 3D modelů, k detekci problémů pomocí optického senzoru, termokamery, kamery s nočním viděním. Zatímco vojenské drony dokáží překonat stovky kilometrů, ty civilní létají v perimetru přibližně deset, patnáct kilometrů. Pakliže to tedy umožní terén; jakékoli stromy, baráky a podobně totiž představují překážku ve spojení mezi dronem a dálkovým ovladačem, dochází ke ztrátě signálu.

V souvislosti s konfliktem na Ukrajině se hodně mluví hlavně o jednom konkrétním dronu – o tureckém Bayraktaru. Co všechno tohle bezpilotní letadlo umí?
V porovnání s legendárními a ikonickými Predátory nebo Reapery je Bayraktar unikátní svým poměrem cena/výkon. Klíčovým parametrem je výdrž až 27 hodin, v kombinaci s nosností 150 kilogramů a doletem 150 kilometrů. V praxi dron dokáže nést kromě raket s vysokou přesností zásahu i robustní optický/IR senzor pro denní/noční vidění. Díky tomuto senzoru jste schopni v reálném čase přesně lokalizovat cíl z maximální výšky cca 7,5 kilometrů. Dron tedy i bez munice poslouží jako dokonalý nástroj pro průzkumné mise.

Má nějaké nevýhody?
Velká nevýhoda spočívá v konstrukci typu „křídlo“, potřebuje totiž dlouhou dráhu pro start i přistání. Drtivá většina letišť na Ukrajině je přitom nyní buď obsazená nepřítelem nebo rovnou zničená. Ukrajinské silnice byly ostatně rozbité i před válkou. Snad vyjma hlavních tahů, které jsou cílem zajištění, případně se jím brzy stanou. Proto bude nutné zajistit kontrolované zpevněné pozemní plochy v perimetru do 150 kilometrů od nepřítele, aby bylo vůbec možné využívat Bayraktary i nadále.

Před pár dny se v chorvatském Záhřebu zřítil dron sovětské výroby s leteckou pumou o váze 120 kilogramů. Jak si tuhle událost vysvětlujete? Máme se taky bát, že to jedné z válčících stran může ulétnout třeba i k nám?
Stát se to může. Podle dostupných zpráv havaroval model Tupolev TU-141, což je zhruba 50 let stará technologie. V první řadě je třeba počkat na závěr vyšetřování. Klíčová je přesná trasa, odkud se dron do země dostal a kdo ho do vzduchu poslal.

Kdo?
Víme jedno: Tenhle dron je dosud součástí vojenské výbavy u Ukrajinců, u Rusů už patří pouze do vojenských archivů. Zkusím tu událost rozebrat technicky. Tuzemský Úřad pro civilní letectví ještě donedávna počítal s dopadovou oblastí dronu jako poměr stran 1:2 (výška ku délce). Dron s maximální dosažitelnou výškou šest kilometrů by se tak měl dostat kontrolovaně nanejvýše dvanáct kilometrů za hranice. Proto i s ohledem na vzdálenost do Záhřebu – minimálně 500 kilometrů od ukrajinských hranic – přisuzuji vinu technickému selhání stroje. Přerušilo se spojení s operačním střediskem, dron nedisponoval technologií bezpečného návratu nebo přistání na alternativní nouzovou plochu. A díky maximálnímu doletu až 1000 kilometrů zkrátka doklouzal až tam, kam mu vyšlo palivo. Ve válkách budoucnosti s moderními a přesnými drony by k takovýmto událostem mělo docházet maximálně dle pravidla 1:2.

Je budoucností dronů ve válce, že budou primárně sloužit k přenášení výbušniny?
Civilní drony se střední nosností umožňují mimo jiné přenášet pět kilogramů čehokoliv – balíku vody i výbušniny. To z nich dělá dobrého sluhu, stejně jaké zlého pána. Záleží tedy na nás… Jako lidstvo letíme poměrně strmě a zcela nevyhnutelně do éry automatizace a digitalizace. Je tedy zjevné, že drony dřív nebo později nahradí leccos, co dosud dělali lidé. Stávají se našima prodlouženýma očima a rukama. Na úrovni armádního spektra lze důvodně předpokládat, že budoucím vládcem nebe může být země, která získá větší počet dronů.

Blíží se snad konec éry pilotních es?
Rozhodně, čeká nás plně autonomní budoucnost. Veškeré systémy se budou řídit na základě senzorů, dron díky nim dokáže sám sebe lokalizovat vůči ostatním objektům ve vzduchu, vyhodnotit správnou reakci na útok, manévr. Od něčeho takového jsme jednu, dvě dekády. Technologie půjde dramaticky dopředu i v civilním využití.

Jak si to mám představit?
Řeknu příklad: Z hasičárny vyletí padesát dronů, které budou vodou zásobovat požárem zasažené místo, aniž by musely být řízeny člověkem.

Blížíme se i tomu, že drony budou sloužit jako dopravní prostředek?
V horizontu následujících deseti, dvaceti let je to nevyhnutelné. Nutno podotknout, že je to potřeba vyřešit z hlediska legislativy. Už teď existují drony, které dokáží přenést člověka z bodu A do bodu B – třeba Kitty Hawk od spoluzakladatele Googlu. Jen to ještě potřebuje dostat zákonný rámec. Proti tomu nelze nic namítat, bezpečnost je ze všeho nejdůležitější. Byť by se mi líbilo, abychom místo úmorných front v autě už dnes létali do práce s drony, plně respektuju, že čas k tomu ještě nedozrál. Od toho, abychom s drony dosáhli bezpečnosti srovnatelné s letadly, nás dělí minimálně deset let. Mimo jiné musí vzniknout organizovaný vzdušný prostor; na základech takové infrastruktury se sice už pracuje, dříve než za pět let to ale hotové nebude.

Vážně se dožijeme vzdušných autostrád, jak je známe ze sci-fi filmů?
Oba jsme ještě celkem mladí, tak snad ano. V horizontu příštích dvaceti, třiceti let zcela jistě vznikne něco na způsob vzdušných dé jedniček. Na pořádek tam budou dohlížet drony policie, o zraněné se postarají drony záchranky. I na takových vzdušných komunikacích se bude řešit, kdo má přednost. Jen to bude poněkud komplikovanější: létat se bude ve vícero patrech.

Jen abychom jednou na vzdušné dé jedničky nenadávali tak často, jako teď proklínáme tu současnou.
Právě proto do toho musíme vstupovat dobře připraveni. Ve vzduchu je násobně více prostoru, logistika může být mnohem, mnohem efektivnější. Drony však musí být maximálně bezpečné, aby je veřejnost přijmula. Musí ještě proběhnout spousta úspěšných testů. Osobně podobným technologickým novinkám fandím, je ale nezbytně nutné to neuspěchat. Aby se nestalo to, co nedávno ve Švýcarsku. Tam se dron v rámci testování dvakrát poslal do reálného prostředí. A dvakrát jim to spadlo. Nebojte, budoucnost přijde. Jen to zkrátka nebude hned.

Tagy:

Hlavní zprávy

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
23:35

Na Rudém náměstí proběhly obří oslavy anexe čtyř ukrajinských území

23:09

Na Donbasu do týdne zavlají další ukrajinské vlajky, řekl Zelenskyj

22:37

V Lymanu, kde dnes zavlála ukrajinská vlajka, se ještě bojuje, ale už tam nejsou ani stopy po pseudoreferendu uspořádaném Ruskem, řekl Zelenskyj.

21:39

Lyman definitivně dobytý, vojáci vyvěsily vlajky na tamní radnici

Živě
ON-LINE: Z letiště na Krymu se ozval výbuch. Podle proruské správy vzplálo letadlo

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Kyjev a Západ anexi odmítají. Na frontě hlásí vojáci obránců další úspěch, na jihu prý zničili ruský plamenometný systém, tři tanky, vrtulník a další techniku. Na letišti Belbek na Ruskem obsazeném poloostrově Krym se v sobotu večer ozval výbuch, uvedla agentura Unian, údajně tam vzplálo letadlo.

Sledujte Partii s Kupkou a Havlíčkem: Jak výsledky voleb ovlivnila energetická krize?

Česko po volbách. Kdo s kým a proč? V nedělní Partii Terezie Tománkové budou diskutovat ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka a místopředseda Sněmovny za hnutí ANO Karel Havlíček. Ve druhé části přijde na řadu velká politická diskuse, jejími aktéry budou: místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková, senátor Zdeněk Hraba a poslanci Aleš Juchelka z ANO a Radim Fiala z SPD.

Babiš: Druhé kolo voleb jsme prohráli. Vystrčil ale lhal a na kampaň v Jihlavě pršelo

Druhé kolo senátních voleb jsme prohráli, není to úspěch ANO, řekl v sobotu na tiskové konferenci šéf hnutí Andrej Babiš. Zároveň přiznal, že čekal lepší výsledek. Z ANO se totiž do horní komory Parlamentu nakonec dostali jen tři kandidáti. Neúspěch omlouval částečně tím, že když dělal kampaň s Janou Nagyovou (ANO) v Jihlavě, tak „strašně pršelo“. Současný předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) navíc podle Babiše „celou dobu lhal“.

Indie a Čína opouštějí Vladimira Putina. Chtějí, aby ukončil válku na Ukrajině

Indie a Čína zvýšily tlak na Vladimira Putina, aby ukončil válku na Ukrajině. Obávají se totiž přelití konfliktu do dalších zemí. Čínský ministr zahraničí Wang I na Valném shromáždění Organizace spojených národů (OSN) vyzval k mírovému řešení konfliktu. Indický premiér Naréndra Módí na šéfa Kremlu již dříve naléhal, aby vojska z Ukrajiny stáhl a válku tak ukončil.

Domácí zpravodajství

GLOSA: Smrkáte? Jasně, přistupte v metru ještě blíž aneb Covid nás vyškolil pořád málo

Smrkáte a prskáte? Jasně, přistupte, budeme smrkat a prskat spolu. I takhle vypadá cesta pražskou MHD na startu chřipkové a covidové sezóny. Metro plné sobeckých cestujících bez respirátorů, kteří zjevně čekají, až bude vybrán nový primátor. Zdá se totiž, že mnozí Češi asi nejsou schopni sami bez nařízení politiků vyhodnotit, zda je v jejich zájmu ochranu nosu a úst nosit.

Převaděč u Břeclavi ujížděl policii. Vůz s migranty naboural, zraněno je 21 lidí včetně dětí

Aktualizováno

Převaděč s dodávkou, v níž převážel 29 migrantů ze Sýrie, v sobotu ráno havaroval na kraji Břeclavi poté, co se snažil ujet policejní hlídce. Dodávka narazila do zaparkovaných aut a do domu, zranilo se 21 lidí, z toho šest těžce a 15 středně těžce a lehce. Bylo mezi nimi i pět děti. Uvedla to mluvčí záchranářů Michaela Bothová.