Kdo začal převlékat ruský kabát? Od Putina se odvrací Zeman, Klaus i Foldyna
Český prezident Miloš Zeman patřil k velkým zastáncům svého ruského protějšku Vladimira Putina. Zdroj: Profimedia.cz
Někteří dřívější podporovatelé ruského prezidenta Vladimíra Putina se k němu v důsledku ruské agrese na Ukrajině nyní obracejí zády. Velmi ostře vůči němu vystoupil například český prezident Miloš Zeman, zklamáním se netajil ani jeho předchůdce Václav Klaus. Porušení mezinárodního práva kritizují také poslanci SPD Tomio Okamura či Jaroslav Foldyna.
Zeman patřil dlouhodobě k evropským hlavám státu, které měly k ruskému prezidentovi nejblíže. V minulosti relativizoval například přítomnost ruských vojsk na východě Ukrajiny, nebo byl kritizován za příliš mírný postoj v kauze Vrbětice.
Válka na Ukrajině
Po napadení Ukrajiny ruskou armádou však své postoje radikálně změnil. „Ruská federace zaútočila na Ukrajinu. Jedná se o akt nevyprovokované agrese, který je zapotřebí důsledně odsoudit, a to nikoliv pouze slovy, ale také činy. Mám rád ruskou kulturu. Vážím si obětí ruského lidu ve druhé světové válce, ale to neznamená, že budu souhlasit s tím, aby na území suverénního státu bez vyhlášení války vstoupila cizí armáda,“ prohlásil Zeman ve svém projevu.
Český prezident přiznal, že se mýlil, když si myslel, že Rusko na Ukrajinu otevřeně nezaútočí. „Přiznávám, že jsem se mýlil. Iracionální rozhodnutí vedení Ruské federace způsobí výrazné škody samotnému ruskému státu. Je načase sáhnout k daleko tvrdším sankcím, než byly plánované,“ dodal.
Šok Václava Klause
Také Zemanův předchůdce ve funkci zažil v posledních dnech z Ruska značnou deziluzi. Do poslední chvíle nevěřil, že by mohlo Rusko skutečně Ukrajinu napadnout. „Radikální zvrat, který nastal dnes (ve čtvrtek) ráno, nás nejen překvapil, ale i šokoval. Napadení suverénní země je neakceptovatelné a je potřeba jej odsoudit. Očekávali jsme rozumné chování Ruska, bohužel k němu nedošlo,“ prezentoval své stanovisko Institut Václava Klause.
Čtěte také
Velkým přítelem Ruska byl dlouhodobě také poslanec SPD (dříve ČSSD) Jaroslav Foldyna, který například pravidelně v Česku vítal kontroverzní motorkářský gang Noční vlci. Dnes však situaci na Ukrajině přirovnává k bombardování Jugoslávie v roce 1999, které dlouhodobě odsuzuje.
„Velmi těžce jsem prožíval situaci kolem bombardování Jugoslávie a uloupení Kosova. Je to velmi podobné tomu, co se odehrává během střetu Ukrajiny s Ruskem. Dochází k porušení mezinárodního práva a pakliže jsem včera stál na straně proti porušování mezinárodního práva, tak dnes stejně tak odsuzuji krok, kdy někdo bombarduje suverénní a svobodný stát Ukrajinu jen proto, že řeší nějakou politickou situaci,“ sdělil poslanec pro CNN Prima NEWS. Konflikt odsoudil také jeho stranický šéf Tomio Okamura.
Také čeští komunisté vyjádřili své zklamání nad tím, že ruský prezident Vladimir Putin vtrhl na Ukrajinu. Tím se „snížil na úroveň Spojených států amerických a NATO například během války v Jugoslávii“, jak napsala na Facebooku současná šéfka KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná.
„Ukrajina skutečně projevovala neskutečné fašizoidní tendence, ale tím, jak na ně Putin zareagoval, se snížil na úroveň USA a NATO, které podobným způsobem ospravedlňovaly bombardování Srbska,“ uvedla Konečná s tím, že komunisté jsou pro řešení konfliktů beze zbraní.
Kdo Putinovi zůstal?
Naopak nadále přesvědčeným obhájcem ruského prezidenta zůstává právník a bývalý politik ČSSD Jiří Vyvadil. Ten se tvrdě opřel do prezidenta Zemana, kterého v minulosti hlasitě podporoval. „Na konci své éry se už Miloš Zeman zcela ztrapnil. Je skvělé, že už brzo vypadne. A hlavně chci vidět, jak by ze svého pojízdného křesla trestal Putina těmi nejostřejšími sankcemi. Fakt se jenom musel usmívat. Ale v této zemi už je fakt všechno jedno,“ napsal na Facebook.
Čtěte také
Vojtěch vystudoval mediální a mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 2017 působil v redakci Echo24 a Týdeníku Echo. Do CNN Prima NEWS nastoupil na podzim roku 2020.
