ON TOPIC: Profesor psychologie Radek Ptáček – celý díl podcastu o výchově a začátku školního roku
Uznávaný dětský psycholog Radek Ptáček, který byl v úterý nalezen mrtev, ještě čtrnáct dní před svým tragickým odchodem poskytl CNN Prima NEWS rozhovor, v němž radil rodičům i dětem, jak zvládnout školní rok a povinnosti s ním spojené. Během své vědecké dráhy se zabýval také prevencí sebevražd a vyjadřoval se k tématům, která hýbala společností.
Ptáček se nikdy netajil svým názorem, že děti mají mít dostatek času samy pro sebe a nešetřil kritikou českého školského systému. „Česká škola u většiny dětí zabíjí motivaci ke vzdělávání a většina prvňáčků, kteří se nemohou dočkat, se po dvou až třech měsících do školy přestane těšit,“ sdělil Ptáček v polovině srpna v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Podle něj škola nedokáže vytvořit dostatečně stimulující prostředí, které by děti motivovalo k učení a naplňování jakýchkoli povinností.
ČTĚTE TAKÉ: Reformy školství? Nelze vyrvat strom z kořenů, zní z SPD. Bez omlazení zahyne, namítá Zajíčková
Dalším problémem, za který je školství podle něj z části zodpovědné, je spánková deprivace dětí a mladistvých. „Během našeho dětství až do minimálně 18, ale spíše 25 roku života mohou mít lidé potřebu spánku i 10 až 12 hodin, což zkrátka české školství neumožňuje,“ řekl psycholog.
Celý problém podle něj mohou zkomplikovat i rodiče, kteří svým dětem naplánují příliš mnoho volnočasových aktivit v podobě různých kroužků. „Nemáme na to nějaká tvrdá data, ale z pohledu mé praxe je ideální, aby děti chodily do tří kroužků. Dva dny jim nechme na to, aby se daly dohromady, ale zároveň aby si prošly to, co jim ve škole nejde,“ vysvětlil Ptáček.
Podle psychologa je velmi důležité, aby děti měly i prostor na nicnedělání. „Děti by se měly naučit odpočívat. Ty nejvýznamnější změny v lidském mozku se dějí při neaktivitě, to znamená ve spánku a při tom, kdy jen tak lelkujeme. Takže jim nechme i volný nestrukturovaný čas, který ovšem nesmí zaplnit mobilem nebo počítačem,“ doporučil odborník.
Dalším tématem, kterým se uznávaný odborník zabýval, byla prevence sebevražd. Ve vysílání CNN Prima NEWS psycholog popsal faktory, které mohou činu předcházet. Podle něj se jedná zejména o izolaci, autoagresi či konkrétní sebevražedné úvahy.
Sebevražedné tendence posilovala u některých jedinců podle psychologa pandemie koronaviru a s ní spojená izolace.
Zaregistrovat signály, že někdo uvažuje nad sebevraždou, bylo podle Ptáčka na úrovni předpovědi počasí. „Dovedeme předvídat krátkodobé chování, ale velmi výrazně selháváme v možnosti předvídat to dlouhodobé,“ vysvětlil v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS klinický psycholog.
Na druhou stranu ovšem šlo vypozorovat některé faktory, které sebevraždám mohou předcházet. Podle Ptáčka se jedná o izolaci, autoagresi či konkrétní sebevražedné úvahy. Při izolaci se člověk začne stahovat ze svého přirozeného prostředí i ze svých zájmů. Po nástupu autoagrese se daný jedinec začne obviňovat z věcí, které se mohly stát. Při konkrétních sebevražedných úvahách už reálně zvažuje možnosti, jak sebevraždu spáchat a jak ovlivní jeho okolí.
Podmínka za znásilnění je selhání soudu, řekl
Na začátku letošního roku psycholog neskrýval své rozhořčení nad verdiktem Krajského soudu v Brně, který se zabýval případem dívky znásilněné otčímem a udělil za tento trestný čin podmínku. „Je to alarmující případ, který svědčí o selhání justice i znalců. Považuji to za značné podcenění problematiky sexuálního zneužívání a znásilnění. A za bezohlednost vůči oběti,“ nechal se tehdy slyšet Ptáček.
Podle něj soudní verdikt ukázal absolutní nepochopení problematiky traumatu ze strany znalce. „Jde primárně o znalcovo pochybení, osobní i odborné. O něj se přece opíral soud. Ten sám o sobě nedovede posoudit psychické souvislosti, což jej samozřejmě jakkoli nevyviňuje. I soudce by měl vědět, že jakékoli sexuální zneužití, zvláště znásilnění, na člověku zanechá nějaké psychické následky,“ řekl psycholog.
Dětem je v ústavech hůře
V roce 2021 Ptáček podporoval novelu o sociálně-právní ochraně dětí, která znemožnila umisťovat ohrožené děti do tří let do kojeneckých ústavů. „Konečně nastala správná věc, která ovlivní pozitivně stovky dětí i budoucí generace,“ uvedl tehdy.
„Dítěti se od narození do dvou let vyvine až 75 procent mozku. Co se nestane v těch dvou letech, se pak už nikdy v životě nedožene. U pěstounů má více stimulace. Že je mu v ústavu hůř, dokazují stovky studií. Neříkám, že v ústavech nepracují srdcaři, ale sestry při tom velkém počtu dětí nikdy nemohou fungovat jako matky,“ vysvětlil Ptáček.
Radek Ptáček byl v úterý nalezen mrtev. Uznávaný 48letý odborník se podle policejní databáze pohřešoval už od neděle, před zmizením odeslal své ženě několik zpráv, které vyzněly jako loučení.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Školství musíme připravit na změny, uvedli Fiala a Bek. Premiér zmínil investice do budoucnosti
