CNN Prima News ■ Zprávy CNN

CNN: Je NATO v přímém konfliktu s Ruskem? Podporu Ukrajiny musí členské státy zvažovat

Téma: CNN
Václav Černý
29. ledna 2023 20:21

Tank Leopard 2 Zdroj: Getty Images

S rozhodnutím Západu poslat tanky na Ukrajinu si mnozí položili otázku, jestli to znamená, že je NATO nyní v přímém konfliktu s Ruskem. Moskva má na to jasnou odpověď a dlouhodobě tvrdí, že NATO je v konfliktu s hlavním agresorem. Neustálá jaderná hrozba ze strany Ruska však členské státy NATO nutí zvažovat, do jaké míry mohou Ukrajinu podpořit.

Analýza, kterou zveřejnil web CNN, uvádí, že mezi odborníky panuje shoda, že žádnou členskou zemi Severoatlantické aliance (NATO) nelze podle jakékoli mezinárodně uznávané právní definice považovat za účastníka války s Ruskem. „Válka by znamenala údery provedené uniformovanými silami USA nebo NATO, které by útočily z území NATO proti ruským silám, ruskému území nebo ruskému obyvatelstvu,“ vysvětlil William Alberque z Mezinárodního institutu pro strategická studia. Dodal, že boje Ukrajiny nejsou válkou NATO, přestože to Rusko mnohdy tvrdí.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pavel: Mobilizace se mnou nepřichází. Blízko hranic zuří válka, NATO ale dává garanci bezpečí

Alberque svůj názor opírá o Chartu OSN, v níž se uvádí, že nic „nenarušuje přirozené právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu, pokud dojde k ozbrojenému útoku na člena OSN, dokud Rada bezpečnosti nepřijme opatření nezbytná k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti“. Stálým členem Rady bezpečnosti OSN je i Rusko, které využilo svého práva veta a zablokovalo odsouzení svých akcí na Ukrajině.

Rusko se odvolává na 11. září

K tvrzení, že je NATO v ukrajinském konfliktu hlavním agresorem, se Kreml podle analýzy CNN snaží využít určitých šedých zón. Tyto šedé zóny by mohly zahrnovat použití západních zpravodajských služeb k provádění útoků na ruské cíle. Dále by prý mohly zahrnovat zahájení války proti terorismu ze strany USA a odvolání se na článek 5 NATO o kolektivní obraně, k čemuž došlo po útocích z 11. září 2001, kdy na Ameriku zaútočili teroristé, a nikoli národní stát.

Válka na Ukrajině

Že se Západ snaží „zničit Rusko“, prohlásil například tajemník ruské Rady bezpečnosti Nikolaj Patrušev. Ruský velvyslanec ve Spojených státech Anatolij Antonov pak tvrdí, že americká administrativa tlačí na Ukrajinu, aby „provedla teroristické útoky v Rusku“. Přestože tato tvrzení nejsou ničím podložená, mohou mít určitý význam. Někteří analytici a komentátoři mimo Rusko, včetně Washingtonu, je berou vážně, což nahrává Kremlu.

Bývalý velvyslanec USA na Ukrajině John Herbst míní, že propagace myšlenky, že jde o válku NATO a Ruska, pomáhá Putinovi vysvětlit jeho domácímu publiku, proč invaze neuspěla tak rychle, jak Rusko doufalo. „Protože ruská armáda na Ukrajině selhala, je užitečné vysvětlovat to spíše jako válku s NATO než s Ukrajinou. Pomáhá to také ospravedlnit jakékoli další kroky, které by Putin mohl podniknout, a Rusko velmi rádo hraje na to, že by to mohlo znamenat použití jaderných zbraní,“ domnívá se Herbst.

Větší úspěch přinesla informační válka

Herbst zároveň podotkl, že informační válka Ruska proti Západu přinesla více úspěchu než jeho vojenské akce. Přiměla totiž racionálně smýšlející lidi ve Washingtonu, aby se zdráhali Ukrajině poskytnout zvýšenou vojenskou podporu, jelikož se obávají, že Putin použije jaderné zbraně.

„Ani nevíte, kolik expertů říkalo, že Ukrajině opravdu nemůžeme poskytnout určité zbraně, protože Putin použije jaderné zbraně. To, čeho jsme byli svědky v posledních šesti měsících, je, že ruští experti kontaktovali své kolegy na Západě, aby jim řekli, že Putin by to opravdu mohl udělat,“ popsal Herbst a dodal, že zejména Washington a Berlín se občas nechaly takovou hrozbou odradit.

Ukrajinský záchranář jde kolem hořícího auta po ruském bombardování Kyjeva. (11. října 2022)

Ukrajinský záchranář jde kolem hořícího auta po ruském bombardování Kyjeva. (11. října 2022)

Hasiči v Kyjevě likvidují požár po ruském bombardování. (10. října 2022)

Jedna z ruských raket zasáhla i dětské hřiště v Kyjevě. (11. října 2022)

16 Zobrazit galerii

Po ruském bombardování Kyjeva byla v ulicích vidět krev. (10. října 2022)

Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění.

16 Zobrazit galerii

Dlouhodobí pozorovatelé Putina se ale domnívají, že existuje jen malá hrozba, že by Rusko konflikt eskalovalo natolik, že by vyprovokovalo NATO k silové reakci. Důvodem je podle nich to, že si Moskva uvědomuje, že by pro ni taková konfrontace byla fatální. „Jedním z mála cílů, které vedení Ruska a USA v současnosti sdílí, je vyhnout se přímému konfliktu mezi oběma mocnostmi,“ řekl Malcolm Chalmers, zástupce generálního ředitele Royal United Services Institute v Londýně. „Rusko ví, že konvenční konfrontace s NATO by pro ně velmi rychle skončila,“ dodal.

S tím, že je ruský jaderný útok nepravděpodobný, souhlasilo podle CNN i několik evropských představitelů a zdrojů z NATO. Možnost odpálení jaderných raket je ale prý potřeba brát v potaz. Ukrajina bude totiž velmi pravděpodobně i nadále potřebovat a žádat více zbraní a větší podporu od svých spojenců. Pokaždé bude muset každý člen NATO zvážit, zda mu to stojí za možné riziko.

Tagy:

válka Vladimir Putin Moskva NATO Ukrajina USA Rusko Washington, D.C. Rada bezpečnosti OSN jaderná zbraň