V běloruské armádě začala předem neohlášená kontrola válečné připravenosti. Do stavu zvýšené bojové pohotovosti navíc bude uvedena i jednotka umístěná na hranicích s Ukrajinou. Ta v reakci na kroky běloruské vlády buduje obranu. Přímo na místě natáčel reportér CNN Will Ripley.
„Dorazili jsme na britsko-ukrajinskou předsunutou operační základnu poblíž běloruských hranic, kde nám ukáží opevnění, které vybudovali na ochranu před potenciální ruskou pozemní invazí. O pár kilometrů dál v sousedním Bělorusku probíhá zlověstná ukázka síly,“ uvedl Ripley.
Ruské a běloruské jednotky pořádají společné bojové cvičení tak, jako na začátku roku těsně před invazí. „Musíme být znepokojeni, nemáme přátelského souseda, ale 2 500 kilometrů nepřátelských hranic – Bělorusko, Rusko a dočasně okupovaná území. Proto musíme být připravení,“ zdůraznil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.
Válka na Ukrajině
V rozhovoru pro CNN Reznikov dále uvedl, že se Ukrajina připravuje pro případ, že by Rusové znovu vtrhli na Ukrajinu z Běloruska. Řekl, že naléhavě potřebují více zbraní, protitankové systémy a modernější protiraketovou obranu. „Nebojíme se jich. Neočekáváme, že sem přijdou, ale pokud ano, budeme připraveni,“ zdůraznil kapitán ukrajinské armády Dmytrij.
Není cesty zpět
Vojáci nepřetržitě nacvičují, aby byli co nejrychleji připravení. Když se Ripley ptal vojáka Ihora na to, zda si myslí, že se Rusové pokusí na Ukrajinu znovu přijít, odpověděl jasně: „Jen ať to zkusí.“ Ihor před válkou opravoval šicí stroje, nyní řídí vojenská vozidla. Své kolegy ve zbroji dokáže do připravených zákopů dostat skutečně rychle, tvrdí.
Jak proběhlo potopení křižníku Moskva? Ukrajinci děkují počasí, zkáza přišla za šest minut
Ukrajincům pomohlo při dubnovém potopení křižníku Moskva opakovaně počasí. Jejich střely Neptun, které při útoku na vlajkovou loď ruské Černomořské flotily použili, si neúspěšně odzkoušeli už na začátku invaze. Panuje také podezření, že vývoj střel byl cílem sabotáže. Informoval o tom deník Ukrajinska pravda, který na toto téma vedl desítky rozhovorů s ukrajinskými vojenskými činiteli. List rovněž odmítá tvrzení některých západních médií, že se křižník podařilo potopit za přispění spojenců Kyjeva.
Zákopy začali vojáci budovat na začátku dubna a od té doby je posilují. Připravují se na ruskou armádu, která na začátku války překonala ukrajinskou obranu. „O šest týdnů a tisíce mrtvých později je vojáci z tohoto praporu pomohli vytlačit,“ doplnil Ripley. Další ukrajinský voják Serhij podotkl, že nikdy nepřemýšlel nad tím, že by ruské okupanty nezvládli odrazit.
„Vím, že není cesty zpět. Máme doma rodiny, máme děti,“ podotkl Serhij. Říká se, že po silnici nedaleko bělorusko-ukrajinských hranic projelo 2 500 ruských vozidel. „I my jedeme po této silnici k mostu nedaleko hranic, v dosahu ruského dělostřelectva. Když Rusové před více než devíti měsíci vtrhli do země, projeli právě po této silnici přímo přes tento most. Teď jsou ale na mostě nastražené výbušniny a tyto bažiny, které jsou zamrzlé, jsou plné min,“ přiblížil situaci reportér CNN.
Když v únoru přijel první konvoj s přibližně 30 tisíci Rusy, Ukrajinci byli nepřipraveni a měli přečíslení 6:1. Nyní se podle Ripleyho jako vojáci před sto lety krčí v zákopech a čekají, co přijde.
