Ať už za potopení ruského křižníku Moskva mohou ukrajinské rakety Neptun, nebo nehoda na palubě, jde o největší námořní ztrátu za posledních 40 let vůbec, píše americká CNN. V analytickém článku rozebírá detaily zkázy lodě představující pýchu flotily Vladimira Putina, která nyní odpočívá na dně Černého moře.
Ukrajinci jako vůbec první informovali o tom, že je křižník Moskva potopený. Podle nich se o to zasloužili oni sami, respektive jejich střely Neptun. Kreml naproti tomu tvrdí, že na palubě vypukl požár neznámého původu a ten pak odpálil munici, která se následně postarala o to, že se loď potopila. CNN také nabízí třetí variantu – že fatální poškození způsobila neschopnost ruských vojáků.
Podle zprávy ruské státní tiskové agentury TASS citující nespecifikovaný zdroj, byla posádka lodi převezena do přístavu Sevastopol na Krymu. TASS neposkytla žádné další podrobnosti o počtu členů posádky zachráněných z lodi. Později napsala, že se s posádkou setkal vrchní velitel námořnictva admirál Nikolaj Jevmenov. Ministerstvo obrany k tomu dodalo i krátké video.
Jisté je, že Moskva byla vyzbrojena řadou protilodních a protiletadlových raket, stejně jako torpédy, námořními děly a systémy protiraketové obrany. Čili spoustou arzenálu, který mohl v důsledku zásahu střelou nebo požáru explodovat. Objevily se i spekulace, že křižník mohl převážet také jaderné zbraně. To však američtí zpravodajci vylučují.
Zásah do ruské bojové morálky
Potopení Moskvy představuje velkou technickou ztrátu, ale především krutý zásah do morálky ruské armády. Křižník byl totiž vlajkovou lodí Černomořské flotily, už samotný název vypovídá o důležitosti gigantického plavidla.
„Obě vysvětlení, proč se Moskva potopila, naznačují možné ruské nedostatky – buď špatnou protivzdušnou obranu, nebo neuvěřitelně laxní bezpečnostní postupy a kontrolu škod na vlajkové lodi Černomořské flotily,“ poznamenali analytici Mason Clark, Kateryna Stěpaňenková a George Barros z Institutu pro studium války.
Válka na Ukrajině
„Vyvolává to otázky o námořní kompetenci Ruska deset let poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že se chystá obnovit schopnosti, morálku a profesionalitu námořnictva. Zdá se, že nebyl schopen dodržet žádný ze svých slibů ohledně všech vojenských složek,“ uvedl pro CNN Carl Schuster, bývalý kapitán amerického námořnictva.
Největší námořní ztráta od roku 1982
Spekulativní už je vliv potopení křižníku Moskva na samotnou ruskou invazi na Ukrajině. Analytici to považují za relativně malou ztrátu. Uvádí totiž, že loď byla většinou používána k útokům na ukrajinské strategické cíle včetně letišť. Ty však Rusko dokáže likvidovat i díky pozemní technice a letadlům. Mluvčí amerického resortu obrany John Kibry ale zase řekl, že hlavním posláním Moskvy byla protivzdušná obrana jiných lodí v Černém moři. A z tohoto pohledu půjde pro „blízkou budoucnost“ o znatelné oslabení.
CNN poznamenala, že potopení Moskvy znamená v prostřední námořních sil největší ztrátu ve válce od roku 1982. Tehdy se v konfliktu o Falklandské ostrovy stal obětí britských torpéd argentinský křižník General Belgrano. Byl podobně dlouhý jako Moskva – měřil 182 metrů – a ačkoliv není jasné, kolik lidí přesně se nacházelo na ruském křižníku, předpokládá se, že General Belgrano jich před 40 lety převážel minimálně dvojnásobek. Jednalo se o zhruba 1 100 osob.