Ruští vojáci staví barikády a hloubí příkop v západní části okupované Luhanské oblasti. Nové satelitní snímky společnosti Maxar odhalily téměř dvoukilometrové protitankové opevnění u města Hirske, upozornila stanice CNN. Z vyjádření ruských médií lze soudit, že tuto práci odvedla žoldnéřská Vagnerova skupina.
Opevnění se skládá ze čtyř řad cementových pyramid. Rusové doufají, že tak zastaví pohyb všech ukrajinských vozidel a tanků na východ, uvedla CNN. Za protitankovým opevněním se ještě nachází velký příkop, což jde poznat ze satelitních snímků Maxaru.
Ruští vojáci staví opevnění v západní části okupované Luhanské oblasti.
Zdroj: CNN/Maxar Technologies
Ruští vojáci staví opevnění v západní části okupované Luhanské oblasti.
Zdroj: CNN/Maxar Technologies
Ruští vojáci staví opevnění v západní části okupované Luhanské oblasti.
Zdroj: CNN/Maxar Technologies
Ruští vojáci staví opevnění v západní části okupované Luhanské oblasti.
Zdroj: CNN/Maxar Technologies
Ruští vojáci staví opevnění v západní části okupované Luhanské oblasti.
Zdroj: CNN/Maxar Technologies
Ruští vojáci staví opevnění v západní části okupované Luhanské oblasti.
Zdroj: CNN/Maxar Technologies
Město Hirske leží v západní části Luhanské oblasti, necelých 20 kilometrů jižně od Lysyčansku a asi 65 kilometrů západně od Luhansku. O zmíněný Lysyčansk a k němu přilehlý Severodoněck okupanti sváděli s Ukrajinci velmi tvrdé boje během léta při masivní ruské ofenzivě na Donbasu.
Severodoněck nakonec Rusové za cenu velkých ztrát dobyli 23. června. Lysyčansk pak Ukrajinci definitivně opustili 2. července, čímž ruská armáda de facto získala kontrolu nad celou Luhanskou oblastí. To jí ale moc dlouho nevydrželo. Ukrajinci už nyní hranice Luhanské oblasti znovu překonali a snaží se nyní získat zpět západní část tohoto území.
Stavění nových opevnění nedaleko od Lysyčansku ukazuje, že Rusko v této oblasti očekává ukrajinský útok. Kromě Maxaru zveřejnila satelitní snímky z okolí města Hirske i Evropská kosmická agentura. Podle ní kopání velkého příkopu probíhalo ve dvou obdobích. První část Rusové hloubili na konci září, tu druhou pak na začátku října.
Ačkoli by takzvaná „Vagnerova linie“ mohla skutečně okupantům pomoci ubránit se před frontálním útokem, ukrajinským silám zatím nic nebrání v tom, aby se opevnění vyhnuly. Linie totiž v této době není dlouhá ani dva kilometry.
Ukrajinští vojáci (16. října)
Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják střílí z kulometu. (17. října)
Zdroj: Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny
Ukrajinský voják
Zdroj: Getty Images
Ukrajinský voják stojí u vraku ruského tanku. (4. října)
Zdroj: AP
Zničený ruský tank v Charkovské oblasti (3. října)
Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci sedí na obrněném vozidlu nedaleko od Lymanu. (4. října)
Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci
Zdroj: Ministerstvo obrany Ukrajiny
Zničená ruská technika
Zdroj: Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny
Zničená ruská technika
Zdroj: Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny
Ukrajinský voják u zničeného ruského tanku v Doněcké oblasti
Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci u Charkova pálí z kanónu SPG-9. (19. července)
Zdroj: AP
Ukrajinský voják se fotí u dělostřelecké palby v Doněcké oblasti. (3. září)
Zdroj: AP
Ukrajinský voják během výcviku v Kyjevské oblasti (27. srpna)
Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci (16. října)
Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják střílí z kulometu. (17. října)
Zdroj: Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny
Ukrajinský voják
Zdroj: Getty Images
Ukrajinský voják stojí u vraku ruského tanku. (4. října)
Zdroj: AP
Zničený ruský tank v Charkovské oblasti (3. října)
Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci sedí na obrněném vozidlu nedaleko od Lymanu. (4. října)
Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci
Zdroj: Ministerstvo obrany Ukrajiny
Zničená ruská technika
Zdroj: Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny
Zničená ruská technika
Zdroj: Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny
Ukrajinský voják u zničeného ruského tanku v Doněcké oblasti
Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci u Charkova pálí z kanónu SPG-9. (19. července)
Zdroj: AP
Ukrajinský voják se fotí u dělostřelecké palby v Doněcké oblasti. (3. září)
Zdroj: AP
Ukrajinský voják během výcviku v Kyjevské oblasti (27. srpna)
Zdroj: AP
Podle ruských médií ale budou vagnerovci na tomto zařízení pracovat i v nadcházejících dnech. Ruským plánem je prý linii protáhnout na sever až k luhanskému městu Kreminna a směrem na jih pak k doněckému Svitlodarsku.
Taková vzdálenost vzdušnou čarou dosahuje více než 50 kilometrů. Podle analýzy CNN by tato linie mohla mít délku přes 200 kilometrů, pokud se ji tedy Rusům podaří vůbec dostavět. Záležet bude i na tom, jak rychle se Ukrajincům v Luhanské oblasti povede postupovat.
Studoval na Gymnáziu Na Vítězné pláni a poté na Vyšší odborné škole publicistiky (VOŠP), kde také získal první novinářské zkušenosti. V on-line zpravodajství CNN Prima NEWS začal pracovat v květnu 2020. V té době přispíval také do studentského magazínu VOŠP s názvem Generace20 a na hudební web Planeta Hudba. Po dokončení studií na VOŠP v létě 2021 nastoupil na CNN Prima NEWS jako redaktor. Nyní se věnuje především domácí politice a válce na Ukrajině. Má rád filmy, hudbu, české pivo, videohry, tetování, literaturu a hlavně češtinu, kterou v minulosti doučoval – zejména studenty připravující se na maturitu. Nesnáší totalitní ideologie, přehnanou politickou korektnost i striktní dělení světa na „černou“ a „bílou“.