Distanční výuku kvůli covidu vyloučit nelze, přiznal Balaš. Plošné testování však odmítl
Výběr redakce
Kvůli koronavirové situaci v Česku se již nyní někteří rodiče obávají, jak bude situace vypadat v září, až se děti vrátí do škol. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vzkázal, že plošné testování rozhodně nebude nařizovat. „Distanční výuku však nemůžeme vyloučit,“ podotkl. Jak by chtěl řešit úspory energií ve školách?
Balaš razantně odmítl, že by se ve školách opět plošně testovalo. „Distanční výuku však vyloučit nemůžeme, když bude epidemie na takové úrovni, aby děti a učitelé nemohli chodit do školy. Je to jedna z možností. Ale plošné testování nedává smysl, spíše by se mohlo testovat v místě výskytu,“ uvedl.
Přesto doufá, že se letní koronavirová vlna Českem přežene ještě koncem července a srpna. „Možná jsem velký optimista, ale zatím to tak vypadá. Studie ukazují, že se populace promoří během prázdnin, pak to budeme řešit individuálně,“ pokračoval.
Rozhodně však odmítá riskovat duševní zdraví dětí. „Nemůžeme je nechat jenom před obrazovkami bez toho, aby měly kontakt se svými kamarády a vrstevníky. Vzdělávání není pouze otázkou znalostí a kompetencí, ale i sociální interakce. Tu nezískají jinak, než že budou s kamarády na hřišti nebo ve škole,“ pokračoval.
Čtěte také
S vyhlídkou podzimu a zimy však přichází také otázka, jak by ministerstvo školství mohlo ovlivnit spotřebu energií. „Je otázka, jaká situace bude. Myslím, že kdyby se snížila teplota ve školách o jeden stupeň, tak to skoro nikdo nepozná a přinese to docela dobré úspory. Ale uvidíme. Doufám, že k tomu nebudeme muset sáhnout,“ doplnil.
Dva jazyky nutit nebudeme
Balaš má také představu několika změn ve školách. Například by byl pro, aby nebyly povinné dva cizí jazyky, ale jen jeden. „Problém v Česku je v tom, jak se jazyky učí. Chceme dětem doporučovat, aby – když mají schopnosti – dvěma jazyky mluvily. Byl bych rád, kdyby Češi mluvili jazyky svých sousedů – nemyslím jen slovenštinu, ale také němčinu nebo polštinu. A pak aby mluvili anglicky,“ uvedl ministr.
Je však toho názoru, že zájem o jazyky musí mít sami studenti. „Jsou lidé, kteří se pořádně nenaučí ani česky. Proto chceme udělat z druhého jazyka povinně volitelný, aby se doporučoval všem, kteří chtějí pracovat v zahraničí. Nemyslím, že je to krok zpět. Když zkvalitníme výuku jazyků, tak možná přitáhneme další lidi k tomu, aby si další jazyk zvolili,“ myslí si.
Čtěte také
Studenti, kteří chtějí jít na střední nebo vysokou školu, by si podle Balaše měli druhý jazyk brát automaticky. „Kdo takové ambice nemá, mohl by mu myslím stačit jazyk jeden. Ale bude to na nich. Nechceme je nutit, ale budeme vřele doporučovat, aby si dva jazyky vzali,“ dodal.
Chceme udržet 130 procent platu
V jednání je také navýšení platů pro učitele. Této otázce se Balaš aktivně věnuje. „Mluvíme o tom stále dokola. S ministrem financí jsme jednali o úpravě rozpočtu do konce roku a myslím, že jsme dosáhli rozumné dohody: 500 milionů korun. Jde o zcela racionální dohodu a měla by stačit, abychom dostáli svým závazkům,“ podotkl.
Dodal, že problém nastane v nadcházejícím roce. „Ještě jsme nevyjednávali rozpočet na příští rok. Rádi bychom pro učitele udrželi 130 procent průměrného platu, a myslím, že není důvodu myslet si, že to tak nebude,“ pokračoval. Dodal však, že systém není bezedný. „Učitelé u nás nejsou v kontaktu s dětmi tolik, jako v jiných zemích. Mají celou řadu administrativních úkolů. Když je jich zbavíme, tak se budou moci více věnovat výuce, a to je jeden ze způsobů, který umožní nenavýšení počtu učitelů a zajistí solidní platy,“ sdělil.
Jak s ukrajinskými dětmi?
Otázkou však nadále zůstávají ukrajinské děti. Do škol se jich nepřihlásilo tolik, kolik se čekalo. „Musíme rozjet kampaň, která se dostane až k ukrajinským rodinám. Budeme je přesvědčovat, aby děti přihlásily do školy. Když mají školy kapacitu, tak je nadále přijímají. Než odjede ukrajinský velvyslanec, tak se s ním sejdeme, aby nám kampaň pomohl rozjet,“ vzkázal.
Doplnil, že Ukrajinci, kteří v Česku jsou, váhají, zda zde zůstat, nebo se vrátit domů. „Dokonce jsou i případy, že kdyby se jejich děti nedostaly do škol, tak zvažují návrat na Ukrajinu. Ale pochopitelně lze kombinovat způsoby výuky – částečně je integrovat do dětských skupin s českými dětmi a částečně vyučovat on-line z Ukrajiny. Musí rozvíjet své znalosti i sociální vlastnosti,“ uzavřel.
Čtěte také
