Distanční výuku kvůli covidu vyloučit nelze, přiznal Balaš. Plošné testování však odmítl

Balaš razantně odmítl, že by se ve školách opět plošně testovalo. „Distanční výuku však vyloučit nemůžeme, když bude epidemie na takové úrovni, aby děti a učitelé nemohli chodit do školy. Je to jedna z možností. Ale plošné testování nedává smysl, spíše by se mohlo testovat v místě výskytu,“ uvedl.

Přesto doufá, že se letní koronavirová vlna Českem přežene ještě koncem července a srpna. „Možná jsem velký optimista, ale zatím to tak vypadá. Studie ukazují, že se populace promoří během prázdnin, pak to budeme řešit individuálně,“ pokračoval.

Rozhodně však odmítá riskovat duševní zdraví dětí. „Nemůžeme je nechat jenom před obrazovkami bez toho, aby měly kontakt se svými kamarády a vrstevníky. Vzdělávání není pouze otázkou znalostí a kompetencí, ale i sociální interakce. Tu nezískají jinak, než že budou s kamarády na hřišti nebo ve škole,“ pokračoval.

Uprchlíci do českých tříd? Nepřidávejme děti s jazykovou bariérou, varuje starosta

Školství

Pokud se budou chtít ukrajinské děti brzy vrátit domů, není potřeba, aby se učily česky. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl starosta Prahy 9 Tomáš Portlík z ODS. Podle něj by ale uprchlíci neměli navštěvovat české třídy dříve, než dojde k odstranění jazykové bariéry.

S vyhlídkou podzimu a zimy však přichází také otázka, jak by ministerstvo školství mohlo ovlivnit spotřebu energií. „Je otázka, jaká situace bude. Myslím, že kdyby se snížila teplota ve školách o jeden stupeň, tak to skoro nikdo nepozná a přinese to docela dobré úspory. Ale uvidíme. Doufám, že k tomu nebudeme muset sáhnout,“ doplnil.

Dva jazyky nutit nebudeme

Balaš má také představu několika změn ve školách. Například by byl pro, aby nebyly povinné dva cizí jazyky, ale jen jeden. „Problém v Česku je v tom, jak se jazyky učí. Chceme dětem doporučovat, aby – když mají schopnosti – dvěma jazyky mluvily. Byl bych rád, kdyby Češi mluvili jazyky svých sousedů – nemyslím jen slovenštinu, ale také němčinu nebo polštinu. A pak aby mluvili anglicky,“ uvedl ministr.

Je však toho názoru, že zájem o jazyky musí mít sami studenti. „Jsou lidé, kteří se pořádně nenaučí ani česky. Proto chceme udělat z druhého jazyka povinně volitelný, aby se doporučoval všem, kteří chtějí pracovat v zahraničí. Nemyslím, že je to krok zpět. Když zkvalitníme výuku jazyků, tak možná přitáhneme další lidi k tomu, aby si další jazyk zvolili,“ myslí si.

Odboráři vyhrožují vládě vlnou protestů. I další jednání o navýšení platů krachla

Domácí

Spor o peníze pro zaměstnance ve veřejné sféře pokračuje. Poslední jednání v červnu skončilo krachem, a tak se odboráři vypravili na vládu znovu. Mezitím zaznívají z jejich strany i slova o protestních akcích v ulicích, pokud by se nedohodli.

Studenti, kteří chtějí jít na střední nebo vysokou školu, by si podle Balaše měli druhý jazyk brát automaticky. „Kdo takové ambice nemá, mohl by mu myslím stačit jazyk jeden. Ale bude to na nich. Nechceme je nutit, ale budeme vřele doporučovat, aby si dva jazyky vzali,“ dodal.

Chceme udržet 130 procent platu

V jednání je také navýšení platů pro učitele. Této otázce se Balaš aktivně věnuje. „Mluvíme o tom stále dokola. S ministrem financí jsme jednali o úpravě rozpočtu do konce roku a myslím, že jsme dosáhli rozumné dohody: 500 milionů korun. Jde o zcela racionální dohodu a měla by stačit, abychom dostáli svým závazkům,“ podotkl.

Dodal, že problém nastane v nadcházejícím roce. „Ještě jsme nevyjednávali rozpočet na příští rok. Rádi bychom pro učitele udrželi 130 procent průměrného platu, a myslím, že není důvodu myslet si, že to tak nebude,“ pokračoval. Dodal však, že systém není bezedný. „Učitelé u nás nejsou v kontaktu s dětmi tolik, jako v jiných zemích. Mají celou řadu administrativních úkolů. Když je jich zbavíme, tak se budou moci více věnovat výuce, a to je jeden ze způsobů, který umožní nenavýšení počtu učitelů a zajistí solidní platy,“ sdělil.

Jak s ukrajinskými dětmi?

Otázkou však nadále zůstávají ukrajinské děti. Do škol se jich nepřihlásilo tolik, kolik se čekalo. „Musíme rozjet kampaň, která se dostane až k ukrajinským rodinám. Budeme je přesvědčovat, aby děti přihlásily do školy. Když mají školy kapacitu, tak je nadále přijímají. Než odjede ukrajinský velvyslanec, tak se s ním sejdeme, aby nám kampaň pomohl rozjet,“ vzkázal.

Doplnil, že Ukrajinci, kteří v Česku jsou, váhají, zda zde zůstat, nebo se vrátit domů. „Dokonce jsou i případy, že kdyby se jejich děti nedostaly do škol, tak zvažují návrat na Ukrajinu. Ale pochopitelně lze kombinovat způsoby výuky – částečně je integrovat do dětských skupin s českými dětmi a částečně vyučovat on-line z Ukrajiny. Musí rozvíjet své znalosti i sociální vlastnosti,“ uzavřel.