Mimořádné vysílání pořadu Divoká karta
Uvažování ruského prezidenta Vladimira Putina je nepochopitelné. Mnozí se navíc pozastavují nad kroky, které vedly k zabrání Černobylu, či otázkou, kdy by se mohl šéf ruské federace uchýlit k použití jaderného arsenálu. V pořadu Divoká karta bezpečnostní poradce Andor Šándor, vojenský analytik Martin Koller a politický analytik Štěpán Kotrba možné scénáře objasnili.
Rusko hned v první den invaze na Ukrajinu obsadilo Černobyl. Mnozí se pozastavovali nad tím, proč právě sem ruská armáda vyrazila. Experti však v cílech Putina mají poměrně jasno. „Je tam riziko, aby v Černobylu někdo neudělal nějakou pitomost. Ačkoliv je tam více možností důvodu, proč jej zabrali, tak myslím, že ho chtějí mít pod kontrolou. Žádný jiný smysluplný důvod tam není,“ podotkl Koller.
Válka na Ukrajině
Šandór ve svém vysvětlení zašel dále. „Myslím, že to je obava z výroby špinavé bomby. Je tam úložiště vyhořelého jaderného odpadu, jiný smysl to nedává. Je to symbolika něčeho, co sovětský svaz těžce prošustroval. To místo je radioaktivní, být v něm není nic, co by kdokoliv vyhledával. Vidím tam pouze vztah k úložišti vyhořelého paliva,“ vysvětlil.
Kotrba doplnil, že kdokoliv s náklaďákem může s tímto palivem způsobit katastrofu. „To je důvod, proč se Rusko stará o to, aby někdo náhodou něco neudělal. Jakýkoliv fanatik, který se dostane k výbušnině a autu, může způsobit pohromu. Vše je možné,“ uvedl.
Jaderný arzenál: Kdy a proč?
Jak Šándor připomněl, Putin ve čtvrtek ráno pohrozil, aby mu nikdo nezasahoval do plánů. „To, co dělá, bych nazval: ‚Američané, je mi jedno co chcete, mně se už do toho plést nebudete. Já si budu vše řešit sám a nepotřebuji vás. Když mi v tom budete chtít bránit, mám jaderné zbraně,“‘ parafrázoval ruskou hlavu státu.
Kotrba následně připomněl, že ukrajinský prezident požádal o přehodnocení budapešťského memoranda. „Což já čtu tak, že Ukrajina chce být opět jadernou Ukrajinou. Když to řekne vrcholný představitel státu 25 let poté, co se zaváže k bezjadernému statusu a neutralitě, tak to znamená triumf v ruce. A trumfem může být klidně deset jaderných hlavic ve sklepě,“ varoval.
Právě to by podle něj mohlo Putina vyprovokovat k použití vlastních jaderných zbraní. „Může k tomu dojít v případě, kdy první zbraň vybuchne na Ukrajině, třeba jako součást podzemní zkoušky. To by vedlo k tomu, že někdo odpálí tlačítko na druhé straně,“ myslí si politický analytik.
Šándor však tyto úvahy koriguje. „Nesouhlasím s tvrzením, že Ukrajina má někde ve sklepě deset hlavic z doby sovětského svazu. Nestrašme se. Nevím, zda to řekl Zelenskyj nebo Kuleba, je to ale jedno. Výrok o tom, že by měli mít jadernou zbraň, byl velmi nebezpečný,“ zdůraznil. Připomněl, že když Putin jadernými zbraněmi vyhrožoval, projevoval emoce.
„Jindy je jako leklá ryba, když ale dává najevo emoce, tak je nutné být opatrný. Je to síla demonstrace, ale v kontextu toho, co říkal – že nic na Ukrajině dělat nebude a najednou tam vystřelil – tak je třeba tato vyjádření nepodceňovat,“ podotkl.
Vojenský analytik Martin Koller je naopak toho názoru, že by Putin k jadernému arsenálu sáhl kvůli NATO. „Muselo by jít o případ, kdy by Rusku hrozil masivní útok ze strany NATO. Každý se drží od jaderných hlavic co nejdál, protože pak bude opravdu zle. Jakmile spadne první, tak nebude cesta zpátky,“ varuje.
