Volodymyr Zelenskyj přednesl projev v obci Jahidne
První fázi ruské invaze výrazně odnesla severní část Ukrajiny, která čelila masivnímu útoku okupantů z běloruského území. Ruský teror naplno poznala například černigovská obec Jahidne. Členové invazních sil tuto vesnici silně poničili a vyrabovali, rovněž popravili 18 obyvatel a zároveň násilně nahnali 367 civilistů do sklepa místní školy. Tam je v nelidských podmínkách drželi 26 dnů. Deset lidí útrapy nepřežilo – zemřeli přímo ve sklepě. Zbytek mohl vstoupit na denní světlo až poté, co Rusové vzdali bitvu o Kyjev a Černigovskou oblast definitivně opustili.
Černigovská oblast byla po vypuknutí ruské invaze koncem února 2022 jedním z ukrajinských regionů, který čelil masivním útokům okupantů v rámci bojů na tehdejší severní (známé také jako kyjevské) frontě.
V obci Jahidne, která leží zhruba 15 kilometrů od hlavního oblastního města, žilo před invazí zhruba 400 lidí. Vesnici vzala útokem ruská 55. motostřelecká brigáda, která na Ukrajinu vnikla z běloruského území.
Okupanti černigovskou obec definitivně obsadili 3. března 2022. Více než 360 obyvatel pak nahnali do sklepa tamní školy. Civilisty drželi násilně – pod výhrůžkou zastřelení – ve stísněných prostorách bez toalet a v hrůzných podmínkách po dobu 26 dnů. Kromě toho ruští vojáci dalších 18 Ukrajinců mučili a poté zastřelili.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Záběry hrdinského vzdoru ruské přesile: Úřadoval Predátor, Da Vinciho vlk i Chinaz v zákopu
Svědectví ohledně 26denního hororového utrpení v Jahidne neustále přibývají. Deset civilistů – většinou pokročilejšího věku – nelidské věznění nepřežilo.
Krutost ruské armády
„Poblíž mě zemřel starší muž a později i jeho žena,“ vzpomínala s pláčem Valentyna Sarojanová, která věznění ve sklepě zažila. Žena v důchodovém věku o svých zážitcích mluvila před časem s reportéry agentury AP. Západní novináře školním sklepem kompletně provedla. „Na této židli jsem seděla měsíc,“ ukázala Valentyna s tím, že od té doby se výrazně zhoršily její zdravotní problémy s nohama.
„Později zemřeli další lidé. Například jeden další muž, který ležel v rohu místnosti. Mě ostatní dvakrát zachránili život, když jsem ztratila dech,“ dodala žena. Přeživší obyvatelé se zpětně shodují na krutosti ruské armády. „Jednoho dne za mnou přišel ruský voják. Byl asi opilý. Namířil mi zbraň na hrdlo, podal mi flašku a řekl: ‚Napij se,‘“ řekla reportérům z AP Svitlana Bagutaová.
O osudy místních obyvatel během ruské okupace se zajímala také nezisková organizace Ukrainian World Congress. Svědectví jí poskytla Valeria Prokopenková – 11letá dívka, která ještě před vypuknutím invaze žila spokojeně v Jahidne v rodinném domě společně se svými rodiči, prarodiči a s bratrem.
Válka na Ukrajině
„Mému dědečkovi trvalo 25 let, než tento dům postavil,“ řekla dívka u budovy, ze které zbyly prakticky jen trosky. Rodina Valerie skončila začátkem loňského března, podobně jako většina obyvatel vesnice, uvězněná ve školním sklepě. „Rusové předtím snědli všechno jídlo, které jsme v našem domově měli,“ zmínila dívka.
Benefity za zpěv ruské hymny
Civilisti museli pobývat ve sklepě dnem i nocí. Ven se mohli dostat na krátký čas, a to jen za velmi specifických případů. Například, když ve sklepě někdo zemřel, příbuzní či sousedé měli povoleno uložit tělo do hromadného hrobu – narychlo vykopaného na nedalekém hřbitově. Přesto první muž, který ve sklepě zemřel, pak ležel v místnosti ještě několik dnů, než ho lidé mohli pohřbít – stalo se tak, když si okupanti zrovna dali pauzu v ostřelování ukrajinských měst, uvedl web Al-Džazíra.
Ruští vojáci také vězňům nabízeli, že je na chvíli pustí do jejich domovů, pokud civilisté zazpívají ruskou státní hymnu. Naprosto drtivou část okupace tak obyvatelé Jahidne strávili v malém školním sklepě. Postelí bylo velmi málo, spali na nich jen ti nejstarší. Ostatní se snažili usínat na podlaze nebo na školních židlích.
Zatímco nejstarší uvězněné ženě bylo přes 90 let, naopak nejmladším „rezidentem sklepa“ bylo teprve 21denní miminko, upozornila organizace Ukrainian World Congress. Po konci okupace tedy bylo dítěti zhruba 47 dnů s tím, že většinu života strávilo ve školním sklepě za totální tmy.
Elektřina totiž ve škole nefungovala, a tak si lidé zpočátku svítili baterkami. Ty se však brzy vybily, zbývaly tedy jen svíčky. Ukrajinci tušili jen orientačně, jestli je zrovna den, nebo noc. „Abychom se nezbláznili, nakreslila jsem na dveře kalendář,“ uvedla Valentyna. Lidé se ve sklepě snažili alespoň trochu zabavit, aby nemuseli myslet na hrůzy, které se v jejich zemi zrovna dějí. Četli si knížky, děti kreslily různými pastelkami a křídami na zeď barevné obrázky.
O poznání méně veselé byly dva informační sloupce, které si lidé psali na zeď vedle dveří. Obsah těchto seznamů pak zpětně vysvětlovala 11letá Valeria: „Napravo (od dveří) jsou jména deseti lidí, kteří během věznění zemřeli. Nalevo jsou jména devíti lidí, kteří byli popraveni.“ V té době vězni ještě nevěděli, že se celkový počet popravených v Jahidne nakonec vyšplhá na 18.
Malou paštiku si dělili na čtyři části
Okupanti ukrajinským občanům přitom tvrdili, že je přijeli ochránit před neonacisty. Proto je prý museli držet ve sklepě. Zatímco během prvních dnů měli ruští vojáci prohlašovat, že jde o přechodný stav, jelikož 7. března 2022 Ukrajina kapituluje, s přibývajícím časem od takových slibů ustoupili.
K jídlu uvěznění civilisté fasovali od okupantů „proslulé“ tmavozelené potravinové balíčky s datem spotřeby do roku 2015. Jídla bylo navíc až zoufale málo. „Malou paštiku jsme si dělili na čtyři části,“ vzpomínala Valentyna. Lidé umírali právě kvůli hladu, ale i z důvodu nedostatku vzduchu, kterého ve stísněných prostorách nebylo zrovna přespříliš.
Poslední osoba ve školním sklepě zemřela 28. března 2022, tedy pouhé dva dny předtím, než se ruské jednotky z vesnice stáhly. Ráno toho dne ruští vojáci zamkli dveře do sklepa. Po několika hodinách, kdy nebylo nic slyšet, ukrajinští muži zámek vylomili silou. Když se rozhlédli po okolí, zjistili, že zničená vesnice je liduprázdná. Okupanti po sobě nechali několik kusů munice včetně dělostřeleckých granátů a zničená ruská vozidla. O další den později na místo dorazila ukrajinská vojska.
Ruská armáda z Jahidne prakticky měsíc v kuse ostřelovala Černigov. Moskva toto oblastní město chtěla obsadit a následně z něj vytvořit jeden z hlavních logistických uzlů pro útok na Kyjev. To se jí však nepovedlo. Obléhání Černigova dopadlo pro Moskvu stejnou katastrofou jako drtivá většina ostatních ruských operací v okolí ukrajinského hlavního města během první fáze invaze.
Ruský zmar u Kyjeva i v Černigově
Bitva o Kyjev započala prakticky bezprostředně po vypuknutí ruské invaze a skončila definitivně právě koncem března 2022 ukrajinským vítězstvím. Z ruského pohledu se boje na severní frontě daly považovat za totální debakl. Po obrovských ztrátách se okupanti postupně na přelomu března a dubna 2022 stáhli z Kyjevské, Černigovské, Žitomirské i Sumské oblasti. Své jednotky Moskva přeskupila a následně nasadila na východní nebo jižní frontě.
Například na motiv tankové bitvy o Černigov by se podle vojenského analytika Lukáše Visingra jednou mohly točit velkofilmy. Zmíněná elitní brigáda po těžkých bojích město proti ruské přesile skutečně ubránila, nedokázala už ale zabránit jeho odříznutí, což způsobilo zhruba tři týdny trvající ruskou blokádu.
Do obce Jahidne později zavítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Učinil tak začátkem letošního dubna, tedy v období prvního výročí od osvobození Černigovské oblasti. „Po tom, co jsem spatřil, můžu říct, že bych chtěl vidět jednu věc. Přál bych si, aby ruský prezident (Vladimir Putin) strávil zbytek svých dnů ve sklepě pouze s kýblem, který by mu posloužil jako toaleta. Nesmíme zapomenout na hrůzy ruských válečných zločinů,“ uvedl.
Zelenskyj během svého projevu nijak neskrýval obrovský smutek z toho, co se obyvatelům Jahidne přihodilo. „Ukrajina osvobodí všechna dočasně okupovaná území. Pokud odtamtud ruské jednotky neodejdou, budou zničeny,“ dodal.
