I během války láká Lvov turisty, třeba na české pivo. Pozor ale na focení i noční lockdown

Ukrajinský Lvov vždy patřil díky své poloze a kulturním možnostem k oblíbeným cílům turistů. A ti se mu nevyhýbají ani v době ruské invaze. Město sice od začátku války zažilo několik raketových útoků, celkově je ale považována za relativně bezpečné, neboť stojí mimo hlavní ruské cíle. Jaká panuje ve Lvově atmosféra a na co je třeba si dávat pozor? To přímo z města přibližuje spolupracovník CNN Prima NEWS Petr Máslo.

Lvov je metropolí Haličcské oblasti a vlastně i celé západní Ukrajiny. Místními obyvateli je považován za skutečné centrum původní ukrajinské kultury a folklóru. Vzhledem k tomu i ke své poloze přibližně 80 km od hranice s Polskem (tedy s Evropskou unií) je tedy logickým a oblíbeným cílem turistů z řady zemí Evropy i mimo ni. Návštěvníkům i místním toto překrásné město nabízí širokou škálu možností zábavy i poznání, ať už se jedná o nejrůznější restaurace, kavárny, originální bary a podobně, či o historicko-kulturní objekty typu muzeí, vykopávek, prastarých kostelů a klášterů, galerií a dalších. Ve městě se rovněž nachází řada parků, které představují oblíbená místa k procházce i odpočinku, zvláště v těchto horkých letních dnech.

Na své si zde tedy přijdou různé typy turistů a návštěvníků, kromě historických památek a parků za mě osobně doporučuji alespoň vyzkoušet místní vyhlášené sladkosti a pro dospělé originální lvovský višňový likér „Ljana Višňja“ (o síle 18 % alkoholu). Ve spoustě obchodů, obchůdků a kiosků jsou zde k mání výrobky s ukrajinskou tématikou, například fanoušci prezidenta Volodymyra Zelenského si mohou zakoupit polštáře a polštářky s jeho vyobrazením.

Co se současné válečné situace v zemi týče, platí zde policejní hodina (23:00), kdy se vše zavírá – s tím, že do půlnoci (alespoň tedy cizincům) policie toleruje pohyb po městě. V tomto případě je ovšem potřeba se prokázat cestovním pasem a je dobré, když znáte alespoň základy ukrajinštiny, neboť zdaleka ne všichni zdejší policisté umí anglicky. A co se používání ruštiny týče: Ano, řada lidí zde umí rusky, nicméně zvažte, zda opravdu chcete diskutovat o půlnoci s ukrajinskými policisty řečí jejich nepřátel...

Jednoznačné pozitivum pak je v tom, že noci jsou zde klidné, bez opilých osob pohybujících se na veřejnosti. Vlastně jsem zde za celou dobu neviděl nikoho opilého, alespoň mohu-li to subjektivně posoudit...

Nebezpečné fotografování

Rovněž pořizování fotografií a videozáznamů je zde (tedy na celé Ukrajině) poněkud riskantní, osobně jsem se octil v situaci, kdy jsem musel vysvětlit pětičlenné, automatickými puškami ozbrojené policejní jednotce, proč si fotím a natáčím jeden zdejší kostel (naprosto nádherná sakrální stavba, nedokázal jsem odolat).

Úskalí se rovněž skrývá v tom, že není jednoznačně a zřetelně vidět a poznat, které objekty spadají do kategorie „NEFOTIT, NENATÁČET!“. Takže se vám může stát, že si poklidně fotíte nějakou budovu, z níž se ovšem vzápětí vynoří vojáci s kalašnikovy a vy máte co vysvětlovat. Shrnu-li to tedy: V ideálním případě se vždy před focením/natáčením zeptejte a raději se i naučte alespoň nějaké základní ukrajinské fráze, které byste jako cizinci mohli potřebovat. Při komunikací s místní policií/armádou buďte milí, komunikativní, spolupracujte a nedělejte prudké pohyby.

Mimochodem, ve Lvově i v současné době funguje Generální konzulát ČR.  Je tedy dobrý nápad si na tuto instituci uložit kontakt, čistě pro případ...

Turisticky atraktivní centrum Lvova je podobně velké jako centrum Prahy – pro představu. Personál v turistických podnicích povětšinou hovoří anglicky, za znalost alespoň stopového množství ukrajinštiny samozřejmě sbíráte body navíc. Platit se zde dá bez problémů všemi běžnými platebními kartami, včetně bezkontaktních.

České pivo a suchý zákon

Pro ty, kteří se ani v zahraničí neobejdou bez českého zlatavého moku, mám dobrou zprávu: V řadě obchodů (zvláště v centru) jsou k zakoupení i české značky piva. Tak na zdraví! A mimochodem: Mějte na paměti, že konzumace alkoholických nápojů na veřejnosti je zde kompletně zakázána. Před nějakou dobou zde dokonce panoval tzv. „suchý zákon“ – tedy prohibice.

Podle informací místních autorit se ve Lvově nachází dostatečný počet protibombových úkrytů, do kterých se v případě poplachů uchylují místní obyvatelé i turisté. Zaslechnete-li tedy sirénu, prostě jen následujte ostatní do místa, k němuž směřují ukazatele s nápisem „бомбосховище“.

A pokud se nechcete zblízka seznámit s ukrajinským zdravotnictvím, NEPIJTE KOHOUTKOVOU VODU!

Tagy: