Muzeum kočárků a houpadel
Mělník není jen městem vína, ale už hezkou řádku let je spojený i s výrobou kočárků. A tak není divu, že právě tady před 20 lety otevřeli muzeum věnované nejen těmto dětským vozíkům, ale i houpadlům. Návštěvníci se tu mohou pokochat opravdovými unikáty.
Muzeum kočárků najdeme v centru Mělníka nedaleko náměstí. Dětská vozítka tu mají ze všech historických období, od druhé poloviny 19. století do konce šedesátých let 20. století. „Nejstarší bychom mohli považovat za prádelní koš posazený na podvozek, který je společným dílem košíkářů a kovářů, protože kováři připravili kola a bytelný podvozek, košíkáři tu nejhezčí část, pletenou korbu,“ představuje kočárek, který toho v expozici pamatuje nejvíc, Naďa Černá, kurátorka sbírky historických kočárků Regionálního muzea Mělník.
Proutěné koše a vznik trojkolek
Návštěvníci se mohou pokochat jednotlivými exponáty v několika místnostech. Každá je navíc stylizovaná dobově tak, aby návštěvníka vtáhla do konkrétního historického období. „Ty úplně první sériovky byly hodně tříkolové, to znamená až pro sedící děti, pokud ten kočárek nebyl přímo upravený na sezení a ležení. Vzorem pro výrobu byla hlavně Anglie a Nizozemsko,“ vypráví dále kurátorka.
A Kristýna Frelichová, odborná pracovnice muzea, doplňuje informace o dalším zajímavém exponátu – kočárku, který připomíná kočár tažený koněm: „Jedním z unikátů naší expozice je trojkolka z roku 1896. Kočárek, kdy to děťátko sedělo a mělo pocit, že kočíruje toho svého koníka. Chůva byla vzadu a mohla tlačit. A krásně jim to jelo a miminko mělo pocit, že veze svůj kočár.“
Zajímavostí pak je, že tyto kočárky mají jen tři kola, byly to tedy takzvané trojkolky. Dnes to žádná výjimka není, ale tehdy byl důvodem pro jejich výrobu fakt, že v poslední třetině 19. století nesměla v Anglii čtyřstopá vozidla na chodník.
Dětské „ložnice“ na kolech i inspirace auty
Nejpůvabnější kočárky jsou z počátku 20. století, byly ovlivněny secesí a říkalo se jim promenádky nebo princesky. „Mají lunetovou korbičku, jsou subtilní na vysokém podvozku, mají spoustu krásných tylových záclonek, krásné peřinky, prostě jedním slovem takové načančané panenkovské kočárky, které na jednu stranu nebyly až tak praktické, i když jsou na první pohled krásné,“ vypráví v pořadu Prima Česko Naďa Černá.
Ve třicátých letech městům vévodily kočárky takzvaně automobilové, které svým vzhledem připomínaly kopie tehdejších vozidel. „Kočárky získávají kovové ozdoby. Zatímco do té doby se barvily korby různými malovanými ozdobami, tady začínají ty ozdoby převažovat ve stylu mohutných nárazníků, aerodynamických blatníků, stahovacích okének, kabrioletových střech,“ říká dále kurátorka.
Kočárky za války a po ní
Jak šel čas, měnily svůj design i barevnost. Až druhá světová válka značně omezila jejich výrobu. A protože většina materiálů byla vyčleněna pro válečné účely, vznikaly z náhražkových materiálů, vykládá Naďa Černá. „Takovou nejrozšířenější náhražkou byl papírový motouz nebo sláma a výroba se omezila jen na několik typů kočárků, které byly, řeklo by se, očesané a byly upravené jen k tomu samotnému transportu.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Soukromá sbírka panenek ve Smržovce láká na unikáty z celého světa
Papírových kočárků se ale do dnešní doby příliš nedochovalo, a to právě kvůli jejich materiálu. Poválečná léta se pak nesla ve znamení takzvaných osmipéráků, na které mnozí pamětníci vzpomínají s velkou nostalgií. Značný boom pak přichází v 70. a 80. letech, toto období by se dalo považovat za nejbarevnější. Kočárkům vévodí celé spektrum barev od okrové až po zelenou.
Vedle sbírky kočárků mají v mělnickém muzeu i dětská houpadla. To nejstarší pochází z počátku 20. století a je přímo z Mělníka. „Když se řekne houpadlo, všichni si asi vybaví houpací koníky, to byl takový ten nejčastější tvar. Nejstaršího koníčka tady máme z roku 1910. My si zřejmě vybavíme houpací kohouty, které jsou součástí našeho dětství. Ale ta rozmanitost byla daleko větší,“ vypráví Kristýna Frelichová.
Některá z houpadel si mohou malí návštěvníci dokonce vyzkoušet. Pokud i vy se budete chtít alespoň na chvilku vrátit znovu do dětských či mateřských let, určitě si nenechte sbírku Regionálního muzea Mělník ujít. Otevřeno tady mají celoročně a za návštěvu rozhodně stojí.
