Putin chystá atentát na Lukašenka, tvrdí institut. Popsal plán na zapojení Bělorusů do války

Alexandr Lukašenko

Válka na Ukrajině (25.11.2022 11:00)

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko jde sice svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi téměř ve všem na ruku, ale to už možná nestačí. Institut Roberta Lansinga pro hrozby ve světě a studium demokracie, americká nevládní organizace, totiž přišel s informací, že by se Kreml mohl pokusit na běloruskou hlavu státu spáchat atentát, aby následně získal kontrolu nad běloruskými vojenskými silami.

„Dle instrukcí ruského prezidenta Vladimira Putina po jeho návratu z posledního summitu Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) se ruská vojenská rozvědka může v nadcházejících dnech pokusit uskutečnit scénář týkající se buď pokusu o vraždu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, nebo náznaku atentátu, aby ho zastrašili a přinutili konečně poslat své vojáky přímo do války na Ukrajinu vedle svých ruských spojenců,“ píše zpráva zmiňovaného institutu.

Ten hlásí, že se pokusem o atentát zabývá složka pod GRU, ruské tajné služby, jejíž příslušníci v uplynulých letech prosluli například neúspěšnou otravou ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v anglickém Salisbury nebo způsobením explozí v muničním skladu v moravských Vrběticích v roce 2014.

Ve hře má být i možnost, že by atentát opravdu uspěl a v takovém případě má mít Kreml připravenou náhradu za Lukašenka. Konkrétně má jít o běloruského generála a generálního tajemníka zmiňované ODKB Stanislava Zase. Ten je údajně „naprosto věrný Rusku a pod kontrolu GRU“.

Stanislav Zas by pak podle zprávy institutu posléze mohl vyhlásit okamžité připojení Běloruska k Rusku, přičemž jako důvod by mohl uvést, že tak činí kvůli „hrozbě invaze z Ukrajiny či Polska“. Lukašenkovu možnou smrt by jednoduše svalil na USA či Ukrajinu.

„V obou případech, ať už neúspěšného, či úspěšného atentátu na Alexandra Lukašenka, by byl představen falešný důkaz o zapojení Ukrajiny a Polska pod hlavičkou NATO, což by dalo důvod Bělorusům vyjít do války proti Ukrajině a vejít na její území,“ stojí dále ve zprávě.

Lukašenko Rusům pomáhá, ale do války nešel

Samotný Lukašenko sice zajistil ruským vojskům povolení fungovat na jeho území a nechal zde také léčit ruské raněné či nabídl palebné pozice pro ruské dělostřelectvo, ale osobně se do války přímo nezapojil. K Ukrajině má mnohdy velmi ostrou rétoriku a několikrát již Kyjev obvinil z provokací, že chce Bělorusko přinutit ke vstupu do konfliktu. Na druhou stranu však Bělorusové na Ukrajince doposud nevytáhli a ani naopak.

Rusko se podle informací Institutu Roberta Lansinga údajně pokouší získat plnou kontrolu právě nad státy spadajícími do ODKB. Ta slouží de facto jako postsovětská obdoba Severoatlantické aliance (NATO). Jejími členy jsou mimo Ruska, které organizaci prakticky šéfuje, a Běloruska například Kazachstán, Kyrgystán, Tádžikistán nebo Arménie.

Zajímavostí je, že během soboty náhle zemřel Lukašenkův dlouholetý ministr zahraničí Uladzimir Makej. Bylo mu 64 let, příčinu smrti státní agentura Belta neuvedla. Makej byl považován za spojence běloruské hlavy státu, spekulovalo se o něm i jako o možném nástupci.

„Jsme otřeseni zprávami o smrti běloruského ministra zahraničí,“ uvedla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová s tím, že oficiální kondolence ruského ministerstva zahraničí bude následovat v nejbližší době. Bělorusko je blízkým spojencem Ruska, kterému poskytlo své území pro útok na Ukrajinu.

Tagy:
válka Vladimir Putin atentát NATO Ukrajina Alexandr Lukašenko Moskevský Kreml ruská invaze na Ukrajinu Bělorusové Stanislav Zas