Kdo nahradí Putina? Dcera Jekatěrina, vzpěrač s pověstí klauna nebo krotký daňový úředníček

Vladimir Putin měl za otce válečného invalidu

Na první pohled se zdá, že ruský prezident Vladimir Putin má ve své vlasti neotřesitelnou pozici. Jenže to se může rychle změnit – ať už kvůli vetchému zdraví, případně zásluhou válečných neúspěchů na Ukrajině. Kdo by se v případě Putinova odchodu stal novým vládcem Kremlu? Spekuluje se hned o několika jménech.

V Putinově ideálním světě by už nad Kyjevem dávno vlála bílo-modro-červená vlajka, celá planeta by se bála nadpozemsky neporazitelné ruské armády, jeho vlast by se znovu po sovětském vzoru rozpínala od Užhorodu po Vladivostok a on by jí díky nedávné změně ústavy vládnul přinejmenším do roku 2036.

Jenže v Putinově ideálním světě nežijeme. Ukrajina se stále statečně brání ruské invazi. Reputace ruské armády utrpěla nesmírné šrámy. A i Vladimir Vladimirovič se může za určitých okolností se svou prezidentskou funkcí rozloučit mnohem dříve, než dojde na půlku třetí dekády.

„Změna je nevyhnutelná,“ řekl třeba opoziční aktivista a advokát Mark Fejgin v rozhovoru pro ruskou Espreso TV.

Nejde jen o dohady, zda Putina neodstaví vážné zdravotní problémy. Podle hlasů přímo z Ruska totiž nelze vyloučit ani to, že si odchod do ústraní zvolí po skončení svého současného mandátu v roce 2024 sám.

Proč? Protože nebude mít na výběr. Konflikt na Ukrajině je daleko vleklejší, než kdokoliv předpokládal. Stojí nejen obrovské množství peněz, ale i životů. Klidně se tedy může stát, že Putin pozvolna ztratí dosud tak ohromující podporu ruské společnosti a nezbude mu nic jiného, než raději v tichosti vybrat svého nástupce. Dostatečně loajálního. Přijatelného pro obyčejné Rusy.

Tím by byl na první pohled například Dmitrij Medveděv. 56letý právník z leningradské dělnické čtvrti, bývalý vzpěrač, který s Putinovým posvěcením vykonával prezidentskou funkci už v letech 2008–⁠2012.

Tehdy jej v zahraničí považovali za racionálního a prodemokratického politika, se kterým je možné jednat. To už dávno neplatí. Medveděv veřejně mluví o západních představitelích jako o imbecilech, na sociální síti je označil za bastardy a špínu. Současný náměstek šéfa bezpečnostní rady Ruské federace dokonce 30. května prohlásil, že by raketové údery nemusely směřovat pouze na ukrajinská, ale i západoevropská města.

Na první pohled se i díky své rázné rétorice zdá jako favorit číslo jedna. Ale je jím skutečně? „Nemá šanci. Je to nula. Klaun,“ odmítal Fejgin.

Tím by se otevíral prostor pro někoho zdánlivě nenápadnějšího: pro Michaila Mišustina. Plešatý ministerský předseda před dvěma roky nahradil ve funkci právě Medveděva. Vedle svých zálib v hokeji a skládání častušek se musel v poslední době věnovat rovněž vysvětlování toho, jak se jeho manželka dostala k podezřele značnému majetku.

Klame tělem – ač ho někdo může vnímat jako krotkého daňového úředníčka, ve skutečnosti patří k Putinovým nejvěrnějším. Moskevskému ekonomovi pomáhá mimo jiné to, že jeho otec pracoval s Putinem v KGB. Respekt mezi velkými hráči si však vydobyl spíš něčím jiným: To on v Rusku vymyslel a zavedl způsob elektronické evidence tržeb, získal tak skvělý přehled o aktivitách všech podnikatelů v zemi.

„Kdyby došlo k nutnosti rychlé změny, může představovat přechodné řešení pro dobu tří měsíců, než dojde na nové prezidentské volby. Skutečným Putinovým následníkem ale také není,“ mínil Fejgin.

Jako další varianta se tak nabízí současný moskevský starosta Sergej Sobjanin. Někdejší místopředseda Putinovy vlády býval v 80. letech prostým strojníkem v Čeljabinsku. Coby snaživý komsomolec se ovšem záhy vypracoval až do pozice vycházející politické hvězdy.

Teď je dvanáctý rok prvním mužem Moskvy a jako takový Putina pravidelně podporuje. V tomto duchu vystoupil například 18. března 2022 při oslavách připojení Krymu k Rusku. I on tedy ví, kudy vede cesta nahoru. Jenže… Proti němu by stáli mnohem ostřejší kozáci.

Synové, dcery a těžké váhy

Předně: šéf FSB Alexandr Bortnikov, opravdu těžká politická váha. Ale i zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko, který svého času vedl Federální agenturu pro atomovou energii, a jehož úřady Evropské unie spojují s pokusem o otrávení disidenta Alexeje Navalného.

Zapomenout nelze ani na generálního tajemníka Bezpečnostní rady Ruské federace Nikolaje Patruševa. Vlastně právě na něj, 70letého jestřába ze staré školy, by si vsadil třeba bývalý ředitel britské tajné služby MI6 Richard Dearlove.

„Putin bude odstaven, žádný plán nástupnictví ale neexistuje,“ mínil Dearlove. „Volba podle mého tedy může padnout právě na Patruševa, protože on nyní rozhoduje, kdo se za Putinem dostane a kdo ne.“

Již zmíněný Fejgin poukazuje na možnost, že by do Kremlu zamířil jeden ze dvou Patruševových synů. Mocenský rébus ovšem může nabrat ještě docela jiný směr. Ruský advokát opozičníků by se totiž nedivil, kdyby Putin předal říši do rukou své mladší dcery Jekatěriny Tichonovové.

Bývalá rokenrolová tanečnice je ve 35 letech zástupkyní ředitele Ústavu pro matematický výzkum složitých systémů na Moskevské státní univerzitě. Pokud Putin potřebuje někoho, komu může opravdu věřit, její zvolení se nabízí. Ať už si o tom budou na Západě myslet cokoliv.

Tagy:
válka Vladimir Putin prezident Kreml Ukrajina Michail Mišustin Dmitrij Medveděv FSB nástupce Rusko Sergej Sobjanin Nikolaj Patrušev Sergej Kirijenko Jekatěrina Vladimirovna Putinová Alexandr Bortnikov