Už před lety se nám tu rozmohl takový nešvar, jehož intenzita výrazně zesílila po slovenských volbách. Lidé velice často dávají rovnítko mezi Andreje Babiše a Roberta Fica. Je však srovnávání těchto politických dinosaurů na místě? V mnoha ohledech jistě ano. Na druhou stranu vzpomeňme třeba na covidová léta, kdy Babiš aktivně prosazoval očkování. A Fico? Ten si nasadil podivný plastový kryt a stal se jedním z hlavních slovenských antivaxerů. Co je ale hlavní – členové hnutí ANO nemluví o „nacismu na Ukrajině“. Na rozdíl od někoho...
Někteří Češi jsou zděšení z výsledku sobotních voleb na Slovensku. Zároveň se obávají, že za dva roky v českých volbách uspěje hnutí ANO Andreje Babiše stejně, jako se to nyní povedlo straně Smer-SD. Mezi zmíněné události lidé kladou určité rovnítko. Jistě... Určitě bychom našli několik společných znaků mezi Babišem a Ficem, z jehož triumfu je šéf ANO očividně nadšen.
V obou případech jde o výrazné tváře politické scény s velkou podporou určité části obyvatelstva v zádech. Babiš i Fico také dokázali ustát hned několik skandálů, po nichž jiní evropští politici obvykle ztrácejí podporu a stahují se do ústraní.
Dalším společným rysem dvou expremiérů je skutečnost, že oba chtěli svou politickou kariéru zakončit v prezidentské funkci. Zatímco Fico v roce 2014 podlehl ve druhém kole Andreji Kiskovi, Babiš v letošních volbách nestačil na Petra Pavla. Máme tu tedy dva politické dinosaury, kteří mají neobyčejnou schopnost ustát (alespoň mediálně) nejrůznější kauzy – včetně trestních stíhání – a udržet si popularitu. V čem jsou naopak odlišní?
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Trapné lavírování českých politiků. U slovenských voleb porušili nepsaná pravidla, říká expert
Vraťme se do covidových let, kdy denně přibývaly tisíce nově nakažených a nemocnice praskaly ve švech. Bez ohledu na to, zda byl Andrej Babiš dobrým premiérem, jeho vláda se v té době snažila pomoci nemocnicím s kapacitami prostřednictvím vyhlašování nejrůznějších opatření i prosazováním očkování. Naopak Robert Fico v oněch časech odmítal nosit roušku. Místo ní si nasadil podivný plastový kryt (bez zajištění ochrany nosu) a stal se vůdčí postavou slovenských antivaxerů, zatímco sám tajil nákazu covidem.
Otázkou je, zda by se Fico tehdy choval jinak, kdyby měl stejně jako Babiš vládní odpovědnost. Možná ano, možná ne. Proto se ještě víc hodí další srovnání, které patří do doby, kdy se oba politici nacházeli v opozici. Hnutí ANO od počátku jednoznačně odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu a vládu Petra Fialy podporuje – nebo alespoň nekritizuje – ve většině bodů týkajících se pomoci napadené zemi.
Je sice pravda, že Babišova prezidentská kampaň v mnohém překročila červenou linii. Na expremiérovy „chcimírovské“ billboardy a jeho skandální výroky o tom, že by napadenému Polsku nepřišel na pomoc, si lidé budou pamatovat asi ještě dlouho. Proti Ficovi je to ale stále slabý čajíček. Smer v této disciplíně překonává i SPD, jehož někteří představitelé se obvykle snaží své proruské postoje alespoň maskovat. Fico a spol. se rozhodli, že už nic skrývat nebudou.
„Válka na Ukrajině nezačala včera ani před rokem. Začala v roce 2014, když ukrajinští nacisti a fašisti začali vraždit ruské občany na Donbase,“ prohlásil Fico během jednoho z předvolebních mítinků, čímž klesl na úroveň českých komunistů, jako jsou Josef Skála nebo Zdeněk Ondráček.
Ještě dál je ochoten zajít místopředseda Smeru a jeden z Ficových nejvěrnějších spolupracovníků Ľuboš Blaha. Ano, to je ten, který na prvomájové demonstraci v Nitře vyburcoval dav lidí k tomu, aby skandovali, že prezidentka Zuzana Čaputová je americká k*rva.
„Základní historická pravda je, že válka a fašismus vždy přicházely ze Západu a svoboda a mír z Východu. Dříve nás okupovali Němci, teď nás okupují Američané,“ prohlásil Blaha krátce před volbami. Rovněž poděkoval ruskému národu za osvobození (v ruštině). Jestli tím myslel rok 1945, nebo 1968? Těžko říct… Je však jisté, že mezi blízkými spolupracovníky Babiše není člověk, který by se chlubil tím, že je „nejvíce levicovým poslancem.“
Slovenské volby by zcela jistě měly být pro Fialův kabinet jakýmsi vykřičníkem, co všechno může způsobit neschopnost vlády. Na druhou stranu není úplně nutné se dva roky před českými volbami děsit návratu Andreje Babiše. I u Roberta Fica se možná již brzy ukáže, že jednou věcí jsou drsná prohlášení během volební kampaně a věcí druhou je skutečná vládní odpovědnost.
