KOMENTÁŘ: Za pád českého hokeje nemůže ani trenér Pešán, ani prohra se Švýcary

Čeští hokejisté se po osmifinálové prohře se Švýcary poprvé v historii nedostali na olympiádě nebo mistrovství světa mezi poslední osmičku. Mluví se o debaklu či ostudě. Než ale začneme pořádat hon na partu kolem trenéra Filipa Pešána a kapitána Romana Červenky, uvědomme si, že špatná kondice českého hokeje se opravdu netočí jen kolem posledního olympijského vystoupení.

Stačilo porazit ve skupině Švýcarsko a ruský výběr, aby fanoušci znovu oblékli české dresy a slepě věřili, že to letos konečně cinkne. V medailový úspěch doufal ještě v pondělí i Jaromír Jágr. „Vůbec bych se nedivil, kdybychom hráli o první místo a celkové vítězství,“ prohlásila legendární osmašedesátka krátce po zápase s Rusy.

Odvetné utkání se Švýcary v osmifinále ale přineslo velmi rychlé vystřízlivění. Blamáž, debakl, parodie, ostuda, hon na trenéra Pešána. Těmito slovy by se daly shrnout nejčastější reakce na předčasný konec olympijské cesty.

Je ale třeba brát v potaz, že nešlo o olympijský turnaj jako v Naganu, Salt Lake City, Turíně, Vancouveru či v Soči. Na všech pěti zmíněných olympiádách se totiž ukázali hráči z NHL. Pořádala se klání nejlepších hokejistů z těch nejlepších.

Naproti tomu olympijský turnaj v Pchjongčchangu 2018 a letos v Pekingu je jen jakousi demoverzí skutečného hokejového svátku. Dokonce svou prestiží nemá ani na každoroční mistrovství světa, kam tradičně jezdí hráči z NHL, jejichž týmy se nedostanou do play off nebo vypadnou v prvním či druhém kole Stanley Cupu.

Kam se hrabeme na rok staré selhání Švédů?

Za zmínku rovněž stojí systém olympijského turnaje, který je od mistrovství světa odlišný. Zatímco Švýcaři klidně mohli prohrát tři skupinové zápasy za sebou a poté jim stačilo v osmifinále porazit Česko, na mistrovství světa by s podobnou bilancí měli už jen velmi teoretickou šanci postoupit do vyřazovacích bojů.

Kam se také hrabe letošní český olympijský neúspěch na totální selhání švédských hokejistů na mistrovství světa před rokem, když ve skupině A skončili až pátí, a nedostali se tak vůbec do vyřazovacích bojů? Pamatuje si to dnes vůbec ještě někdo?

Na mistrovstvích světa je naprosto běžné, že tým ze silné šestky v jednom z prvních zápasů skupinové části selže s někým z outsiderů. Švýcarsko navíc už dávno nepatří mezi žádné hokejové otloukánky. Stříbrný medailista z mistrovství světa 2013 a 2018 Česku i jiným silným hokejovým celkům zatápí už tradičně.

Velká pětka Česku uniká

Problém tedy nespočívá ve zpackaném osmifinále se Švýcary. Česko rok od roku čím dál více přenechává svou pozici v elitní hokejové šestici. Kanadsko-americkou NHL zásobuje svými hráči stále méně a Rusko, Švédsko, ale i Finsko se mu neúprosně vzdaluje.

Česká hokejová extraliga pak neprodukuje hráče (české, nikoliv slovenské), kteří by si na mezinárodním turnaji bez opor z NHL poradili sami. To jasně dokazuje právě poslední olympijský turnaj. Že je něco špatně, ukazuje i fakt, že na domácí ligu stále s klidem stačí 50letý Jágr a 39letý Tomáš Plekanec hraje o čelo kanadského bodování.

Extrémně alarmující jsou také výsledky poslední sezony Euro Hockey Tour, ve které Češi sbírali jednu prohru za druhou a hráli roli směšného outsidera. Český hokej dlouhodobě krvácí a je potřeba rychle něco udělat, aby se to přestalo dít. Házet ale vinu na trenéra Pešána a upírat veškerou pozornost na nepovedené utkání se Švýcary je však mimo mísu.

Z pohledu běžného pozorovatele lze snad jen doufat v zázrak. O totálním úpadku českého hokeje se intenzivně psalo už před mistrovstvím světa v roce 2010 i během něj. A snad každý tuzemský fanoušek si pamatuje, jak tento turnaj nakonec dopadl. Hned poté následovaly dva další medailové zářezy na šampionátech 2011 a 2012. Znovu si spravit reputaci může Česko právě na letošním mistrovství světa ve Finsku, které začne už 13. května.