Dokument o smrti 15letého Romana odkrývá nové smutné detaily
Předtím, než skočil ze střechy školy, se 15letý Roman přišel do třídy rozloučit se svými spolužáky. „Měl jsem vás rád,“ měl říci. Poslední slova kamarádům, rozhovor s otcem těsně před sebevraždou nebo to, jak žák deváté třídy prožíval ponižování od spolužaček. To a mnohem více odhalil reportér televize JOJ Rasťo Striško při natáčení dokumentu, který tragédii v Parchovanech na Slovensku rozebírá do podrobností. Vedení školy ani její zřizovatel nabízený prostor k vyjádření nevyužili.
„Před jedenáctou hodinou mi volala manželka, že je Roman na střeše. Vzápětí na to jsem mu volal já, to bylo 11:01, pamatuji si to, jako by to bylo nyní. Mluvili jsme spolu necelé čtyři minuty. V 11:04 mi položil telefon a když jsem se mu snažil dovolat, tak už to nebral. A v 11:05 mi volala žena, že skočil,“ líčil v dokumentu, který byl publikován na začátku prosince, otec Romana Dominik.
Dokument o smrti 15letého Romana odkrývá nové smutné detaily Zdroj: Se svolením TV JOJ
Dokument o smrti 15letého Romana odkrývá nové smutné detaily Zdroj: Se svolením TV JOJ
Dokument o smrti 15letého Romana odkrývá nové smutné detaily Zdroj: Se svolením TV JOJ
Dokument o smrti 15letého Romana odkrývá nové smutné detaily Zdroj: Se svolením TV JOJ
Dokument o smrti 15letého Romana odkrývá nové smutné detaily Zdroj: Se svolením TV JOJ
Dokument o smrti 15letého Romana odkrývá nové smutné detaily Zdroj: Se svolením TV JOJ
Dokument o smrti 15letého Romana odkrývá nové smutné detaily Zdroj: Se svolením TV JOJ
Dokument o smrti 15letého Romana odkrývá nové smutné detaily Zdroj: Se svolením TV JOJ
Dokument o smrti 15letého Romana odkrývá nové smutné detaily Zdroj: Se svolením TV JOJ
„Ani nevím, jak jsem se dostal domů. Jen vím, že mě zadrželi v Německu, došla mi nafta. Jel jsem 180 kilometrů za hodinu, byla silná bouřka. Chtěl jsem se s ním ještě rozloučit, ale nevyšlo to. Protože v 16:15 už byl mrtvý,“ pokračoval v slzách. Dnes neví, jak celou situaci zvládne.
ČTĚTE TAKÉ: Vražda a sebevražda u Vrcova: Byl to pošuk, řekl místní o útočníkovi. Co činu předcházelo?
„Jak jsem řekl na pohřbu, kladu si otázku, když už udělali takovou hovadinu, že si ho natáčeli, tak proč ta dotyčná nezakřičela, ať jde dolů, místo ať skočí?“ ptal se. Roman byl chlapec z obyčejné rodiny. Jeho otec je svářeč, matka nepracuje. Od rodičů nedostatkem lásky netrpěl, ve škole to měl ale úplně jinak.
Přál si, aby ho srazilo auto
Jako malý nosil silné dioptrie, polámané rámy od brýlí byly pouze začátkem šikany. „První ročníky to bylo pořád jen o chlapcovi, který mu ničil brýle. Potom přišla hlavní aktérka, co ho doslova šikanovala. Další holky se jí chtěly zalíbit, tak si ho také dobíraly. Pořád jim něco vadilo – vlasy, šaty. Navalovalo se to. I když jsem ho prosila, aby šel na jinou školu, tak nechtěl. Že to vydrží,“ vzpomínala Romanova matka.
Pomoc při sebevražedných myšlenkách
Pokud máte psychické potíže či jakékoliv trápení, obraťte se na odborníky například na Lince bezpečí 116 111. Linka funguje nonstop, anonymně a zdarma pro děti a studenty do 26 let. Česká asociace pracovišť linek důvěry zase nabízí seznam všech aktuálně sdružených linek, kdy si vyberete podle cílové skupiny nebo zaměření na jednotlivá témata.
Asociace poradců pro pozůstalé zase poskytuje profesionální a nestranné služby pro truchlící. Další odkazy a kontakty na jednotlivé poradny či krizová centra například ve větších městech naleznete přehledně na webu Sebevraždy.
Týden před smrtí její syn napsal dívce, která ho měla šikanovat, ať počká do pondělí a uvidí show. „Mohlo mi dojít, co za tím je. Do poslední chvíle jsem ale nevěřila, že to udělá. Už několikrát mi řekl: ‚Mami, víš co, mě ten život nebaví, nevidím v něm smysl, ale jsem tak zbabělý, že si nedokážu sám nic udělat. Jdu do školy a doufám, že mě srazí auto.‘ To mi říkal. Proto jsem doufala, že ze střechy neskočí,“ pokračovala. Jeho maminka pro něj byla důvěrnicí. Trávil s ní nejvíce času a svěřoval se jí se svými problémy. Mnohdy ho viděla plakat.
Škola stojí nedaleko Romanova domu. Dnes v jejím areálu vzniklo pietní místo, hned vedle budovy, z níž skočil. „Nebyl to chlapec, který by byl v pozadí a introvert. Evidentně měl rád lidi a chtěl mezi nimi být. Je to podle mě demonstrativní: V této škole jste mi ubližovali, tak vám ukážu, kam až jsem musel dojít. Předpokládám, že to byly myšlenky Romana, když se rozhodl, že z této budovy skočí,“ líčil reportér.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Detaily úmrtí manželů na Českobudějovicku: Kriminalisté nevylučují vraždu a sebevraždu
Ponižování od vrstevníků se stupňovalo. „Týden před tím, než skočil, přišel domu, že se mu posmívaly i děti z nižších ročníků. Nikomu nevyhověl. Třídní učitelka nevím, co dělala. Když jsem si jí stěžovala, tak se mi vysmála, že to je chlapec a má se umět bránit. To bylo vše. Říkala jsem, že mu nedají pokoj a že ho děvčata šikanují, domů chodí s pláčem... Škoda že jsem nevěděla, že jsem měla trvat na tom, aby si o tom udělala zápis,“ uvedla matka.
Ponižovali Romana učitelé?
Škola ani starosta obce, zřizovatel školy, nabízený prostor k vyjádření nevyužili. Romanův otec však míní, že se na šikaně nepodíleli jen studenti, ale i někteří učitelé svým jednáním. „Byl jsem v Německu, když mi manželka volala. Roman ji sdělil, že odešel ze třídy pět minut před koncem hodiny. Předtím byl nemocný, a tak chodil častěji na záchod. Pět minut před koncem hodiny mu ale učitelka řekla, že ať se klidně pomočí, že ho na záchod nepustí. Před celou třídou. A když opustí třídu, tak mu dá absenci,“ vzpomínal otec.
Situaci řešil telefonicky další den. „Reakce ředitele byla nepochopitelná. Řekl mi, že to tak museli zavést, protože deváťáci mají trend, kdy po pěti až deseti minutách hodiny se ptají na toaletu a že tam chodí kouřit a tak dále. Nestačí, že děvčata dělají mému synovi zle, ale ještě pedagog, který by měl jít příkladem, udělá něco takového, kdy chlapce v pubertě poníží před celou třídou,“ pokračoval.
„Sdělil jsem, že to budu řešit. Jakmile dorazím domů, přijdu do školy a bude zle. Za druhé, dám školu do televize a obrátím se otevřeným dopisem na ministra školství. Z toho bylo haló. Od té doby i Roman pociťoval, že když popoběhl, něco jako puberťák udělal – neříkám, že to byl svatoušek, byl v pubertě, lítali po škole a tak – že vždy přišla poznámka ředitele: ‚Tobě nemohu nic, protože tatík by nás dal do televize,‘“ dodal otec.
ČTĚTE TAKÉ: Mám v hlavě peklo. Mladý sportovec si prostřelil srdce, pitva jeho mozku přinesla průlom
Redakce má k dispozici z osudného dne video, které se ale rozhodla nezveřejnit. Zachycuje, jak se spolužáci Romanovi smějí, křičí na něj, on se na ně otočí, zvedne ruku a řekne: „Mám vás rád.“ To, že Roman měl ve škole své kamarády rád, potvrzuje i svědectví chlapce, který o něm promluvil se svým otcem. „Roman se přišel rozloučit do třídy. Řekl spolužákům: ‚Měl jsem vás rád,‘ a syna zastavil na chodbě. Podal mu ruku a řekl mu, že ho měl rád. Syn se zeptal, jak to myslí, a on řekl: ‚Uvidíš,‘“ líčil otec zmiňovaného spolužáka.
O chvíli později Roman skočil ze střechy, o pár hodin později zemřel. Rodiče však na poslední slova k těm, kteří mu ubližovali, nikdy nezapomenou.