Marvanová: Korespondenční volbu jsme měli zavést dávno. Názorový obrat ANO je dost divný

Senátorka a pražská zastupitelka Hana Kordová Marvanová

Další pochybnosti kolem korespondenční volby

Korespondenční volba funguje dlouho v řadě zemí, například i na Slovensku. Měli jsme ji zavést už dávno. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekla senátorka a pražská zastupitelka Hana Kordová Marvanová. Nestranička zvolená za Spolu mimo jiné vysvětlila okolnosti opozičního požadavku, který by Čechům žijícím v zahraničí zajistil možnost poslat hlas nejdříve poštou a poté jej případně upravit prezenčně na ambasádě.

Senát by měl v srpnu schvalovat novelu volebního zákona, která umožní Čechům žijícím v zahraničí korespondenční hlasování. Máte vůči současné podobě nějaké výhrady?
Už jsme to projednávali na výborech a tu podobu jsme podpořili. I když Češi mohou volit ze zahraničí již dlouho, pro některé z nich to je nyní dost složité. V některých velkých zemích může být volební místnost tisíce kilometrů vzdálená od vašeho domova. Chceme, aby Češi žijící v zahraničí nemuseli jezdit tisíce kilometrů, když chtějí odevzdat svůj hlas ve volbách. V řadě zemí korespondenční volba funguje dlouho, mimo jiné i na Slovensku. Měli jsme ji zavést už dávno. Připomeňme, že korespondenční volbu měla v programu i vláda Andreje Babiše. Abych se ale vrátila k vaší otázce: V tom návrhu jsou dílčí věci, u nichž jsme se pozastavili, když jsme to projednávali.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vášnivá debata nad zavedením poštovní volby. Převažují plusy, nebo minusy?

Máte na mysli třeba možnost nejdříve poslat svůj hlas poštou, přičemž si později můžete svou volbu rozmyslet a upravit ji prezenčně na ambasádě?
Ano, přesně. Zde je třeba zdůraznit, že se vám v takovém případě nebudou počítat dva hlasy. Volební komise by měla započítat jenom ten druhý na ambasádě. Musím přiznat, že nám tato věc připadala zvláštní.

Nepůsobí to tak trochu dojmem, že Češi žijící v zahraničí budou mít více práv než Češi žijící v tuzemsku? Ti své rozhodnutí ve volbách opravit nemohou.
Jak říkám, nepůsobí to na mě zrovna šikovně. Podobně to vidí někteří další kolegové ze Senátu. Je to taková komplikace, která může ztížit sčítání hlasů. Bude se muset dohlížet na to, aby se hlas jednoho člověka nezapočítal dvakrát. Předkladatelé té novely nám vysvětlili, že šlo o požadavek opozice a že tuto změnu chtěli poslanci z hnutí ANO. A když se na tom shodla pětikoalice s opozicí, nevidím důvod k tomu být proti. Sama jsem na výboru říkala, že se po schválení toho návrhu mohou objevit věci, které nebudou úplně dokonalé. Něco takového se může stát.

Vysvětlili vám zástupci opozice, proč v té novele zákona chtějí možnost „opravy“ poštovního hlasu prostřednictvím prezenční volby na ambasádě?
To by vám asi lépe řekl někdo z opozice. Pokud jsem to správně pochopila, představitelé ANO to zdůvodňovali tak, že osobní volba na zastupitelském úřadu je lépe ošetřena, než když vkládáte svůj hlas do obálky a odesíláte ho poštou – aniž by u toho byla volební komise. Opozice má za to, že hlas odevzdaný na zastupitelském úřadu by měl být nadále možný a svým způsobem nadřazený korespondenční volbě, aby třeba na někoho nebyl vyvíjen nátlak.

Tím se dostáváme k zásadní otázce. U korespondenční volby není ani volební komise, ani plenta. Lze bez členů volební komise a plenty zachovat tajnost volby? Tu tajnost nám mimo jiné má garantovat Ústava. Že je korespondenční hlasování v rozporu s tajnou volbou, a tím pádem i Ústavou, netvrdí jen opoziční politici, ale i někteří ústavní právníci.
I dnes můžou volby u nás proběhnout tak, že volič sice doma obdrží celou sadu hlasovacích lístků, ale do volební místnosti si přinese jen jeden z nich. Někdo z domácnosti mu ten lístek mohl „předpřipravit“. Jinými slovy – ani u prezenční volby nemůžete zabránit ovlivňování voliče třeba z řad rodinných příslušníků. A také to není porušení tajné volby.

Udělalo by mi radost, kdyby se politici u ústavních a volebních záležitostí nerozhodovali účelově. Výsledky voleb ze zahraničí se mohou v příštích letech dost změnit.

Jenže v případě prezenční volby si ten člověk může od komise vyžádat další sadu lístků. Takže i kdyby mu někdo z domácnosti sebral všechny lístky kromě jednoho a řekl mu: „Budeš volit tohle.“, tak ve volební místnosti si vezme nové lístky a za plentou si bude volit, co se mu zachce. Lze tohle nějak ošetřit u korespondenční volby?
Řekla bych, že právě proto byl do té novely přidán návrh opozice, o němž jsme již mluvili. Když k takovému nátlaku dojde v korespondenční volbě, ten „poškozený“ volič stále může dojít volit prezenčně na ambasádu, aby původní poštovní hlas upravil. A vlastně přesně z tohoto důvodu ten opoziční dodatek ani nerozporuji, byť – jak už jsem říkala – to může znamenat technické komplikace při sčítání. Musíme dávat velký důraz na kvalitní kontrolu u každé volební komise.

Neobáváte se, jak otázku tajnosti volby zhodnotí Ústavní soud? Mnoho představitelů opozice předpokládá, že korespondenční volba u Ústavního soudu tvrdě narazí.
Ta novela volebního zákona je podle mě v souladu s Ústavou. Kdybych si to nemyslela, tak bych pro to jako členka Senátu, který má být pojistkou ústavnosti, nemohla hlasovat. Jsem připravena to podpořit. Tu věc jsme diskutovali i v senátní ústavní komisi. Přijali jsme takové širší usnesení, které připravil ústavní expert profesor Jan Kysela. V tom usnesení jsou vyvráceny veškeré pochybnosti.

Přesto může korespondenční volba pro mnoho Čechů znamenat nejistotu – ať už domnělou či oprávněnou – nad legitimitou výsledků voleb. Nevzpomínám si, že by v Česku od revoluce poražený neuznal vítěze voleb. Neobáváte se těchto rizik?
Ani toho se neobávám. Máme tu Ústřední volební komisi, která dohlíží na to, aby volby byly v pořádku. Že proběhnou hladce, samozřejmě jistí kvalitní práce členů jednotlivých volebních komisí. Máme zkušenosti s tím, že volby u nás probíhají regulérně. Lze si na ně samozřejmě stěžovat, na jejich konkrétní průběh. Pak je to na důkladném projednávání příslušnými institucemi včetně Nejvyššího správního soudu, který řeší volební stížnosti.

Proč podle vás korespondenční volba zvedá v české společnosti tak velké vášně? Ať už se bavíme o diskusích na sociálních sítích či peprných debatách poslanců ve Sněmovně.
Domnívám se, že pravé důvody postojů jednotlivých poslanců bohužel závisí na jejich předpokladu, jak velkou podporu mohou jejich strany získat od Čechů žijících v zahraničí. Politické subjekty, které si myslí, že v zahraničí nemají velkou podporu, jsou proti korespondenční volbě. A naopak strany, které mají za to, že by mohly získat ze zahraničí více hlasů, jsou pro. Byla bych ráda, kdyby se politici od tohoto konstruktu více oprostili. Připomeňme také, že volební preference voličů jsou proměnlivé a výsledky voleb ze zahraničí se mohou v příštích letech dost změnit. Pravdou je, že s korespondenční volbou bude pro české strany více zapotřebí oslovovat zahraniční voliče. Chápu, že to nemusí být úplně jednoduchá disciplína.

Takže když to zjednoduším… Zástupci pětikoalice chtějí korespondenční volbu, protože cítí podporu zahraničních voličů, představitelé ANO a SPD korespondenční volbu nechtějí, protože tu zahraniční podporu tolik necítí. Lze to říct tímto způsobem?
Ano, cítím v tom tento banální důvod. V jednotlivých případech to takto může být, i když nevidím nikomu do hlavy. Přiznejme si, že ten názorový obrat u hnutí ANO je dost divný. Ještě před pár lety měli zavedení korespondenčního hlasování v programu a nyní jsou kategoricky proti. Znovu zmíním, že by mi udělalo radost, kdyby se politici u ústavních a volebních záležitostí nerozhodovali účelově.

Tagy:
rozhovor zahraničí politika zákon Senát Poslanecká sněmovna volby korespondenční hlasování Hana Marvanová Ústava korespondenční volby Hana Kordová Marvanová Poslanecká sněmovna ČR Senát Parlamentu ČR Ústavní soud České republiky