Ať už patříte k pedantům, kteří pravidelně vyrážejí do myčky, vysávají, tepují, dezinfikují, nebo je vám naopak úklid auta v tomto směru ukradený a maximálně občas vyházíte prázdné láhve a použité kapesníky, jen málokdo tuší, jaké nebezpečné bakterie v našich vozech ve skutečnosti žijí. Nová britská studie přináší děsivá zjištění.
Mikrobiolog Jonathan Cox z Aston University v Birminghamu se svými kolegy nedávno odebral sterilními vatovými tampony vzorky ze šesti klíčových míst z pěti ojetých automobilů starých od dvou do sedmnácti let a pustili se do 24hodinové kultivace při teplotě 37 stupňů Celsia. Výsledek?
V miskách to žilo.
K bakteriálně nejexponovanějším místům patří hlavice řadicí páky a vůbec celá partie mezi předními sedadly. Zdroj: AP
K bakteriálně nejexponovanějším místům patří hlavice řadicí páky a vůbec celá partie mezi předními sedadly. Zdroj: AP
Mikrobi i kvasinky
Úplně nejhůře dopadly zavazadlové prostory aut. Na tomto místě se vědcům podařilo identifikovat v průměru 1425 typů bakterií. Následovalo sedadlo řidiče (649), řadicí páka (407), zadní sedadlo (323), palubní deska (317) a nakonec volant se 146 druhy různých bakterií. V kufru, na sedadlech či páce nechyběly ani fekální bakterie Escherichia coli, zlatý stafylokok, kožní mikrobi či kvasinky, přičemž pestrost výrazně překračovala úroveň kontaminace průměrné toalety.
Pokud vás zaujala relativně nízká kontaminace volantu, i na to existuje odpověď. „Zřejmě díky zvýšenému používání dezinfekčních prostředků od pandemie koronaviru se na kontaktních plochách obecně nenacházela taková úroveň bakterií, jakou jsme očekávali,“ říká Jonathan Cox. „Všichni logicky předpokládáme, že právě volant bude nejhorší, takže ho dezinfikujeme o něco víc, zatímco řadicí páka je pravděpodobně přehlížena. Ve skutečnosti je však špinavější než splachovadlo a ve většině případů dokonce špinavější než záchodová deska, což znamená, že byste měli zvážit čištění i na tomto místě,“ dodává v přiloženém videu docent Cox.
Jak zabránit těžkému průběhu covidu? Vědci z Brna podávají speciální bakterie do střev
Vědci z Brna už skoro rok pracují na klinické studii. V rámci ní pacientům s těžkým průběhem nemoci COVID-19 podávají speciální probiotika s bakteriemi, které jim ve střevě chybějí. Cílem je pomoci nakaženému vytvořit dostatek protilátek na to, aby jeho tělo dokázalo s covidem bojovat. Zdá se, že efekt takové léčby je velmi uspokojivý.
Bakterie nenosí hodinky
Pokud máte v této chvíli nutkání zalít své auto savem nebo ho zapálit, Jonathan Cox doplňuje, že by výsledky jeho studie neměly příliš znepokojovat. „Nastoupení do auta pochopitelně neznamená, že automaticky onemocníte. Jen byste měli mít na paměti, že ne všechny nečistoty jsou pro nás viditelné. V konečném důsledku jde o zmírnění rizika, navíc je nepravděpodobné, že by někdo jedl drobky z kufru.“
Naopak se běžně stává, že se ládujeme jídlem za volantem. „Umýt si ruce před jídlem v takovém prostředí je určitě dobrý nápad. Vědomí, že máme kolem sebe mikroorganismy, nám může více pomoci přemýšlet o našich zvycích při řízení. Určitě bych si dvakrát rozmyslel, než zvednu spadlý bonbon z podlahy auta a sním ho v domnění, že je v pořádku,“ uzavírá Jonathan Cox.
