Roste zájem o dřevo i klestí
Sezóna ještě nekončí a houbaři stále z lesa nosí plné košíky. Jsou ale lidé, kteří místo na houby, chodí do lesa sbírat suché větve. V době vysokých cen paliv je totiž sběr klestí nejlevnějším způsobem, jak si doma v kamnech zatopit. I samosběr v lese má ale svá pravidla.
Šestašedesátiletá Danuše z Trhových Svinů vyráží do lesa i třikrát týdně. Cíl má jediný – nasbírat si klestí, aby se doma zahřála. „Uhlí je drahé, takže si ještě přitápíme. Občas i nějaké šišky mezi to,“ popsala seniorka.
Z malého důchodu by za uhlí musela vydat oproti minulým rokům 2 500 korun navíc. Samosběr klestí ji nestojí nic než trochu námahy, navíc je za pohyb v přírodě ráda. Většinou odnese vše v náručí. „Občas mám kárku, občas nějaký větší batoh. Musí se to doma sušit, protože je to z lesa mokré. Máme sklep, takže to je kam dát,“ doplnila Danuše.
Při současných cenách paliv může být sběr klestí levnou alternativou. Má to ale svá pravidla. „Za klest se považuje přirozený opad větví a zbytků po těžbě s tloušťkou do sedmi centimetrů,“ vysvětlil správce lesů obce Číměř Jan Špulák.
Mnohde jdou správci zájemcům naproti. „U nás klest dáváme zadarmo, pouze za práci v naší obci. Ale podotýkám, že rozumný vlastník lesa se klestu nezbavuje, protože klest představuje živiny,“ doplnil Špulák.
Za odvoz palivového dříví byste se už ale mohli dopustit trestného činu se sazbou až dva roky vězení. A v případě vysoké škody i deset let. Při sběru klestí musíte dávat pozor také na to, abyste les nepoškodili a co není suché, toho si nevšímali. „Třeba by nikdo správně neměl v lese řezat zelené větve například na adventní věnce,“ uvedl příklad správce lesa.
