Druhé kolo prezidentských voleb bude v Česku v pátek a v sobotu. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Pro výsledek prezidentských voleb bude klíčové, jak se zachovají nerozhodnutí voliči. Například podle posledního průzkumu agentury STEM pro CNN Prima NEWS představují celých 29 procent dospělé populace. Podle čeho se nakonec budou váhající řídit a co volbu ovlivní? Redakce spolu s experty sestavila seznam šesti klíčových faktorů.
Podle v neděli zveřejněného modelu agentury STEM pro CNN Prima NEWS bylo 29 procent dotázaných nerozhodnutých a dalších 16 procent se označilo za nevoliče. To jsou poměrně vysoká čísla naznačující, že právě tito občané zásadně promluví do výsledku boje o Pražský hrad. Podle čeho se můžou na poslední chvíli rozhodnout a co může volbu ovlivnit?
1. Televizní debaty
Nejdůležitějším ukazatelem jsou podle odborníků televizní debaty. Ty jsou plánované ještě na středeční a čtvrteční večer. „Kromě toho, že tam kandidáti prezentují politický postoj, ukazuje se, jaká je jejich osobnost, způsob vyjadřování a celkové prezentace, která je nějakým způsobem spojena s úřadem prezidenta. Myslím si, že debaty jsou teď vlastně jediná veliká věc, která může nějakým významným způsobem s výsledky voleb zamíchat,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Karel Komínek z Institutu politického marketingu.
S tím souhlasil i sociolog a statistik Jan Herzmann. „Mediální debaty budou mít klíčový vliv na to, jak se budou lidé rozhodovat. Myslím, že se budou do posledních chvil vyostřovat,“ předpověděl a upozornil, že u televizních debat mohou lidé získat komplexnější dojem z kandidátů. „Je tam jak zvukový a obsahový dojem, tak i ten vizuální,“ podotkl s tím, že dojmy a emoce mohou hrát u váhajících voličů zásadní roli.
Evropské volby
Mezi nerozhodnuté voliče podle politologa Lukáše Jelínka zpravidla patří lidé žijící v regionech s výrazně horší životní úrovní, „kde je těžké sehnat práci, za ni důstojnou mzdu, kde často nefungují veřejné služby tak, jak by měly, a podobně“, vysvětlil.
Tito lidé chtějí podle Jelínka slyšet zájem politiků o jejich problémy a starosti. „Tito lidé očekávají i od prezidentských kandidátů nástin věcných řešení své situace, jakkoliv to prezident republiky nemá ve své pravomoci. Proto budou hodně naslouchat televizním debatám, aby slyšeli, nakolik jsou kandidáti kompetentní, dokáží uvažovat věcně a znají situaci, ve které se oni nacházejí a nakolik ji chtějí řešit,“ zdůraznil. Kandidáti podle něj nemají v debatách hovořit ve frázích, ale být co nejkonkrétnější a co nejpřesvědčivější.
2. Emoce
Jak už jsme zmínili výše, podle odborníků se váhaví voliči rozhodují také na základě emocí. „Ti lidé mají zpravidla určitou preferenci, která je ale slabá a může se změnit. A ty změny, jak jsme se poučili v minulosti, proběhnou hlavně díky emocím spojeným s kandidáty. Je to daleko důležitější faktor než všechny racionální obsahy jejich programů,“ řekl dále sociolog Herzmann a odkázal na emoce, které budou vidět hlavně v televizních debatách.
Kampaň bude podle expertů v následujících dnech ještě intenzivnější a emotivnější. Podle politologa Jelínka je však pro lidi rovněž důležitý pocit vzájemné důvěry a náklonnosti s kandidátem. „A zatímco Andrej Babiš o tu náklonnost často bojuje velmi dryáčnickými způsoby, tak u Petra Pavla mám někdy pocit, že o ni ani příliš nebojuje, že se prostě tváří ve stylu ‚berte mě takového, jaký jsem‘. Ale voliči v přímé volbě do značné míry vyžadují show. Takže půjde o to, nakolik budou schopni oba dva kandidáti nějaký typ takové show v příštích dnech sehrát,“ zdůraznil.
„Ono je to tak trošku jako když týmy nastupují na hřiště a chtějí motivovat své fanoušky. Hraje se o to, kdo to podá sympatičtěji, uvěřitelněji. Půjde o nějakou poslední emoci, poslední video nebo vzkaz,“ přidal se i politolog Jan Kubáček.
3. Mobilizace voličů
Podle Kubáčka je důležitý i mobilizační apel od kandidátů, aby lidé přišli k volbám. „Jestli voliči uvidí, že je kandidát opravdu potřebuje, pak to bude fungovat. V momentě, pokud bude projev kandidáta hraný, umělý, odfláknutý, křečovitý nebo arogantní, tak to nezafunguje,“ vysvětlil.
Oba kandidáti podle politologa mobilizují houževnatě. „Ale myslím si, že kuriózně oba mají problém. Andrej Babiš mobilizuje hodně křečovitě, emočně a měl by možná malinko ubrat. A naopak za Petra Pavla to musí dělat ostatní, je v tom zatím stále pasivnější,“ řekl Kubáček. V dalších dnech ale očekává „mobilizační mazec“.
Podle Komínka z Institutu politického marketingu Babiš mobilizuje hned od tiskové konference po prvním kole volby. „Vsadil na tu úplně nejdrsnější kartu, jakou si dokážu představit. Vykreslil celý volební střet jako život versus smrt, protože říká, že je tím, kdo nás nezavede do války. Tím vlastně explicitně říká, že ten druhý nás zavede do války, že Pavel rovná se válka, destrukce a smrt, a on je mír a ochrana vašeho života. To je největší možná hrozba, kterou si dokážu představit, že by někdo komunikoval ve volební kampani,“ popsal.
I lidé z Babišova volebního týmu po prvním kole předpovídali, že se jejich kandidátovi budou lépe mobilizovat voliči proto, že skončil jako druhý a vypadá jako „outsider“. Pokud bude přetrvávat dojem, že Pavel má vítězství takříkajíc v kapse, může to některé jeho voliče demotivovat a k urnám nakonec nedorazí, soudí expertka na strategickou komunikaci Denisa Hejlová.
Podle předvolebních průzkumů to vypadá, že by měl mít spolehlivou většinu hlasů právě Petr Pavel. Pokud se ale Babišovi podaří zmobilizovat voliče, podle Komínka to může významně zamíchat kartami. „Máme nějaké náznaky, že by mohla být volební účast až 82 procent, což by bylo opravdu výrazně více, než si dokáže kdokoliv představit. To by znamenalo významnou mobilizaci spousty voličských skupin. Pak do hry vstupuje řada lidí, kteří za jiných okolností do volebních modelů nevstupují. O jejich chování tedy víme velmi málo a máme nějaké indicie o tom, že by se mohli z velké části překlonit Andreji Babišovi,“ upozornil.
4. Překvapení a nepravdivá fáma
V rozhodnutích váhavých voličů mohou hrát roli i různá překvapení nebo nepravdivé fámy, které mohou přijít na poslední chvíli. „Je otázka, jestli kampaň nepřinese v poslední fázi nějaké překvapení, ale podstatné překvapení, které vývoj zvrátí a přitáhne podstatnou část nevoličů k urnám tak, jako se to podařilo Miloši Zemanovi,“ upozornil například sociolog Herzmann.
V roce 2013 těsně před druhým kolem prezidentských voleb vyšel v deníku Blesk inzerát, který tvrdil, že Karel Schwarzenberg připravuje půdu pro vrácení majetku potomkům válečných zločinců a že ho podporuje zástupce sudetských Němců Bernd Posselt. Schwarzenberg v souvislosti s tím podal trestní oznámení, volby ale vyhrál Miloš Zeman.
„Pokud se rozšíří mezi lidmi nějaká fáma, která třeba ani nebude pravdivá, může to ublížit,“ varovala Hejlová. Podle ní se to týká zejména Pavla, kterého lidé znají méně než Babiše. „To je taková klasická specialita, zejména hnutí ANO. Oni vždycky před termínem voleb přišli s nějakou věcí, kterou se jim podařilo zanést do mediálního prostoru. Taková zpráva způsobí jakýsi atomový výbuch, který může vykreslit Petra Pavla v negativním světle. Andrej Babiš díky tomu převezme iniciativu v rámci nastolování témat a místo toho, aby se Petr Pavel mohl nějakým způsobem prezentovat, bude to muset vysvětlovat,“ přidal se Komínek.
„Ještě je stále čas, aby někdo vytáhl něco překvapivého. Myslím, že bude nesmírně důležité, co se odehrálo a odehraje v úterý a ve středu, to jsou vždy naprosto klíčové dny před volbami,“ zdůraznil politolog Kubáček.
Pavel ještě v prosinci novináře upozorňoval, že na něj někdo chystá útok za pomocí fámy, podle níž se dopouštěl domácího násilí na své první ženě. Babiš zase předpověděl podraz, kdy bude spojován se sovětskou tajnou službou KGB, případně, že se objeví jeho smyšlené milenky.
Herzmann upozorňuje i na vliv „malých událostí“, jakou byla například účast Andreje Babiše v nedělní debatě v České televizi. „Každé překvapení poutá pozornost. Ten moment překvapení hraje vždycky ve prospěch toho, kdo ho uchystal,“ uvedl odborník. Babišův tým by teď mohl přijít například s novými billboardy. Také se možná dočkáme překvapivých vyjádření kandidátů v debatách.
5. Počasí
Ovlivnit nerozhodnuté voliče, zda vůbec přijdou k volbám, může ale i počasí. „Když napadne sníh, bude náledí, přijde obecně méně lidí k volbám,“ upozornila Hejlová.
„Tak to bývá pokaždé – když se volby konají v létě, hovoří se o tom, že vyjde sluníčko a lidé odjedou k vodě. Zaznamenal jsem, že i stoupenci Petra Pavla vyzvali voliče, aby neodjížděli na lyže, pokud bude dostatek sněhu na horách. Takže to samozřejmě může rozhodnout. Když se podíváme na předpověď počasí, má mrznout a padat sníh, třeba bude ledovka a starší voliči se budou bát vůbec vycházet z domů k volebním urnám. To jsou všechno takové drobnosti, které skutečně potom můžou i na výsledek voleb dopadnout,“ souhlasil i politolog Jelínek.
6. Zdraví kandidátů
Ovlivnit volby ale může i zdraví obou kandidátů. Například Petr Pavel byl v posledních dnech nemocný, a tak v pondělí a v úterý omezil svou kampaň a zrušil část programu. Ve středu by se už ale měl účastnit debat. „Kdyby byl nemocen delší dobu a nemohl se naplno věnovat vedení kampaně, nebyl by to detail, ale opravdu podstatný handicap. Zvlášť když by mu zdravotní stav nedovoloval se dostatečně dobře soustředit na debaty,“ upozornil Herzmann.
Andrej Babiš měl virózu minulý týden, a tak se podle šéfky poslanců ANO Aleny Schillerové nemohl účastnit hlasování o nedůvěře vládě. „Lidé nechtějí sledovat a poslouchat unaveného kandidáta, kterému třeba není rozumět, protože má zrovna rýmu,“ doplnil Jelínek.
