Prima Mazlíček: Co je na pozadí roztomilých videí se zvířaty?
Zjišťování informací, líčení pastí, stopování, plížení džunglí, odhalování pytláků i pašeráků – možná se budete divit, když zjistíte, že se nejedná o popis práce akčních hrdinů z filmů, ale dvou Čechů, kteří se rozhodli bojovat za životy ohrožených zvířat.
Za Tomášem Ouhelem a Františkem Příbrským stojí léta dřiny i množství úspěchů v ochraně indonéské fauny a flory. Před nedávnem si na konto připsali úspěch zatím největší. „Podařilo se nám dopadnout pašeráka ze západní Sumatry, jeho přezdívka byla Greed, což znamená chamtivost, a to sedělo. Tady ten náš Greed řídil a založil 4 velké whatsappové skupiny, kde se obchodovalo se zvířaty, pytláci tam nabízeli svoje úlovky, pašeráci přeprodávali další druhy zvířat a Greed byl velkým koordinátorem toho všeho,“ popisuje terénní zoolog z ostravské zoo František Příbrský.
Na počátku bylo vyšetřování a vyjednávání, které trvalo několik měsíců. Během nich je mimo jiné potřeba navázat s pašerákem kontakt a získat jeho důvěru. To se týmu v čele s Příbrským a Ouhelem povedlo. „Greed nám prozradil, že jeho manželka je těhotná, posílal našemu vyjednavači těhotenské testy, takže tam ta důvěra byla opravdu velká. Hlavně ale bylo potřeba zjistit, jakým způsobem obchoduje se zvířaty, s jakými druhy a s v jakém množství, jak je propojený s dalšími pašeráky a pytláky,“ líčí Příbrský.
Zavolejte novináře
Shromážděním důkazů a informací ale práce pro oba Čechy neskončila. „Museli jsme zorganizovat zátah s tamní policií, aby byl pašerák chycen i s důkazy. Kdyby se to nepovedlo, tak by celá práce přišla vniveč. Greed měl ale u sebe luskouna, koťata kočky bengálské nebo želvu mohutnou,“ vyjmenovává František Příbrský ve videu nad článkem, kde můžete vidět i záznam ze zatčení Greeda. „Zátah dělá tamní policie, my jsme jen v pozadí a nějakým způsobem to koordinujeme. Zvířata jsou zabavena, pašerák je zatčen, přesunut do vazby a začne druhé kolo.“
Tomáš Ouhel a František Příbrský po úspěšném zatčení Greeda. Vědí ale, že tím práce nekončí. Zdroj: Lucie Čižmářová
Ono řečené druhé kolo je podle zkušenosti obou Čechů stejně důležité jako to první. „Už se nám několikrát stalo, že jsme úspěšně udělali první kolo, bouchli šampaňské, oslavili to, a když začalo druhé kolo, tak jsme zjistili, že všechna práce je zničená, protože ten člověk se třeba vyplatil nebo ty důkazy zmizely,“ vysvětluje poradce pro ochranu přírody ze Zoo Liberec Tomáš Ouhel s tím, že ve druhém kole hrají významnou roli média, která plní funkci jakéhosi hlídacího psa.
„Je potřeba mít připravené novináře, kteří jednou za týden chodí na soud, ptají se, jestli už to bylo zaregistrované, kdy bude první stání, mít připravené lidi, kteří běžně komunikují s policisty, ptají se na to, co se stalo se zabavenými zvířaty, jestli byla vypuštěná, nebo jdou s policisty ta zvířata vypustit,“ vysvětluje Ouhel a naráží tím na problémy související s tamní bezpečnostní složkou. „Ve chvíli, kdy se jedná o nějaká drahá zvířata, tak je velké lákadlo pro policejní úředníky je pustit zpět na trh a oni nemají nikoho, kdo je hlídá. Policista policistu hlídá blbě,“ konstatuje Tomáš Ouhel.
Od obchodu k pandemiím
I když to tak na první pohled nevypadá, mezi pašeráky a pytláky je velký rozdíl. „Pytlák je třeba chlapík, který žije ve vesnici a živí se chytáním zvířat. Ten není přímo zodpovědný, protože tu poptávku nevytváří. Pak jsou takoví prostředníci, pašeráci, kteří už dávají dohromady různé pytláky a největší pacholci jsou organizátoři, kteří žijí ve městech a organizují prostředníky. Nejdůležitější je zaměřit se právě na tyhle lidi,“ vysvětluje Ouhel, který pracuje na ochraně zvířat a indonéské přírody už téměř dvacet let.
Na stavu zvířat a na podmínkách, ve kterých zvířata živoří, pašerákům v Indonésii nezáleží. Zdroj: Lucie Čižmářová
A jak velký problém jsou sítě pašeráků a pytláků třeba právě v Indonésii? „To záleží na tom, z jakého úhlu pohledu se na to koukáte. Pokud je to z úhlu pohledu toho, že je nedostatečný ekonomický růst země, tak to problém není. Ale pokud se na to díváte z pohledu mizející biodiverzity, vzniku zoonóz, přenosných chorob ze zvířat na lidi, tak je to podle mě jeden z největších environmentálních problémů současnosti,“ říká Tomáš Ouhel. A právě zoonózy jsou jedním z hlavních důvodů, proč bychom neměli být lhostejní k ilegálnímu obchodu se zvířaty ani my, tady, v České republice. Jedna z takových zoonóz totiž do našeho života zasáhla významnou měrou.
Koťata kočky bengálské. Zdroj: Lucie Čižmářová
„Je to i případ koronaviru, kdy ilegální obchod s luskouny a netopýry na jednom místě způsobil přenos viru, který by se jinak na člověka nedostal. Ale protože se divoká zvířata dostala na jedno místo společně, došlo k mutaci. A takových časovaných bomb jsou v přírodě ještě desítky, stovky a my vůbec ještě nevíme, co se může stát. Takže ve chvíli, kdy to nás Čechy nebude zajímat, a nebude to pro nás důležité téma, tak se může lehce stát, že příští rok tady máme koronavirus, který bude výrazně smrtelnější než ten, který známe teď. Proto by Čechy měla zajímat ochrana zvířat nejen v Indonésii, ale i kdekoliv jinde, je to velmi propojené a covid nám to ukázal,“ dodává František Příbrský.
Spolu s partnerem pořadu Nativia - české krmivo pro psy a kočky pro vás máme soutěž nejen o to, co chutná, ale i o to, co váš chlupáč potřebuje, aby byl nakrmený a spokojený.
Malí, velcí, štěňata i zasloužilí senioři – zkrátka všichni psi si rádi pochutnají na misce plné dobrot! A my pro vás...
Posted by Prima Mazlíček on Saturday, June 4, 2022
