Vývoj války na Ukrajině (16. 5. 07:00)
Finsko podá přihlášku do Severoatlantické aliance. Rozhodnutí Helsinek v neděli společně oznámili finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová. Podle finského velvyslance v Česku Jukky Pesoly země dramaticky změnila svůj postoj v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Pesola to řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Finsko dlouhodobě investuje zhruba dvě procenta HDP do obrany a má 280 tisíc vojáků, může tak být pro NATO velkým přínosem.
Proč právě teď chce Finsko vstoupit do NATO? O vstup usiloval už prezident Marti Ahtisaari v 90. letech, ale nakonec se Finsko vydalo neutrální cestou.
Abych odpověděl krátce a stručně, válka na Ukrajině změnila úplně všechno. Hlavně bezpečnostní situaci v Evropě. Provedli jsme analýzy a dospěli k závěru, že nyní je čas udělat změnu.
Neobáváte se, že by případný vstup Finska do NATO vedl k zostření napětí mezi Západem a Ruskem?
Naše tradiční strategie je vytvářet bezpečnost a stabilitu. A z našeho hlediska je toto krokem ke stabilizaci situace u nás i v dalších částech Evropy.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval Finsko a Švédsko před podáním žádosti vstupu do NATO. Vy sám jste byl diplomatem v Moskvě. Co od Ruska očekáváte?
O tom, co může přijít a jaké budou další kroky Ruska, se ve Finsku hodně mluví. Je tady několik možností na stole jako třeba kyberútoky nebo šíření dezinformací. Myslím, že Rusko nyní zvažuje všechny možnosti, které má.
Finsko má 900 tisíc záložáků. Ředitel odboru bezpečnosti na ministerstvu obrany Jane Kuusela mluvil o tom, že Finové jsou připraveni bránit svoji zemi. Opravdu takový postoj rezonuje ve společnosti?
Máme dlouhou tradici v tomto ohledu. Podle posledních průzkumů, které se dělaly kvůli případnému vstupu Finska do NATO, zhruba 76 % lidí bylo pro vstup do NATO. A je tu dlouhá historie Finů chránit svoji zemi a jsme na to připravení.
Turecko se nechalo slyšet, že bude blokovat vstup Finska a Švédska do NATO. Myslíte si, že se nakonec vstup podaří?
Neznám souvislosti, ve kterých bylo toto řečeno. Omlouvám se tedy, nebudu se k tomu vyjadřovat.
Přeji Ukrajincům vše dobré.
Řekl jste, že ruská agrese na Ukrajinu se stala jakýmsi spouštěčem pro podání žádosti Finska ke vstupu do NATO. Ukrajina je tedy klíčová v mnoha ohledech. Podpoří Finsko Ukrajinu ve vstupu do Evropské unie?
To je dobrá otázka. Já bych řekl, že nyní musíme nechat čas a prostor Evropské komisi, aby mohla pracovat, vytvořila analýzy a našla svůj vlastní názor. Uvidíme, jaký bude výsledek, a pak budeme diskutovat na toto téma na červnovém setkání.
Válka na Ukrajině
Kromě toho Ukrajina dlouhodobě neúspěšně usiluje o vstup do NATO. Podpoří v budoucnosti Finsko Ukrajinu v jejím úsilí o vstup do NATO?
Budoucnost je neznámá. To je něco, co jsme se právě teď naučili s ohledem na ruskou agresi a válku na Ukrajině. Vím, že náš prezident Sauli Niinistö telefonoval s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, který uvítal náš případný vstup do NATO. V této situaci děláme zatím jeden krok a tím je důležité rozhodnutí, které se odehrává v Helsinkách, zda požádat o členství v NATO.
Finsko si samo prošlo dlouhým obdobím balancování mezi Východem a Západem v době studené války. Tato část finských dějin je známá jako finlandizace. Podpoří a pomůže Finsko Ukrajině v tom být neutrální, až skončí válka?
To je velice těžké říct, ta země bojuje o svoji budoucnost. V tuhle chvíli nelze udílet žádné rady nebo cokoliv jiného. Já Ukrajincům přeji všechno dobré. Myslím si, že je hlavně na nich, aby se rozhodli, co chtějí udělat. Teď mají mnohem naléhavější problémy. My je podporujeme, Evropská unie je podporuje. Bylo by opravdu předčasné zaujímat k otázkám neutrality jakoukoliv pozici.
