Západní sankce míří nejen na ruský bankovní sektor nebo na devizové rezervy ruské centrální banky, ale i na nejbohatší muže Ruské federace. Západ si od nich slibuje, že když šlápne ruským oligarchům na majetek, ti svůj hněv obrátí proti Vladimiru Putinovi a zařídí jeho pád. Kdo jsou muži, na které nyní spoléhá prakticky celý svět?
Když se řekne ruský oligarcha, pravděpodobně se mnoha lidem vybaví jméno Romana Abramoviče. Člověka, který v roce 2003 koupil slavný londýnský fotbalový klub Chelsea. Tentýž Abramovič před několika dny oznámil, že ikonu anglické Premier League prodá a výtěžek slíbil věnovat nadaci, která pomáhá obětem války na Ukrajině. Naprostá většina ruských oligarchů má za sebou trochu jiný příběh než Abramovič. A sice příběh, který je spojen s někdejší tajnou policí Sovětského svazu, KGB.
Kamarád Putina podlehl tlaku i sankcím
Roman Abramovič je patrně nejznámějším ruským oligarchou. A to hlavně díky jeho propojení se špičkovým evropským fotbalem. Abramovič je podle magazínu Forbes 155. nejbohatším člověkem světa s majetkem 12,4 miliardy dolarů (asi 292 miliard korun). Jeho podnikání se dle Forbesu soustředí na ocelářství průmysl a investice.
Abramovič sám nikdy příliš nehovořil o tom, kde ke svému jmění přišel. Začátky jeho podnikatelské éry sahají do konce 80. let do éry Gorbačovovy ekonomické reformy. Oficiální verzí je, že začal obchodovat s ropnými produkty či měnami. Byl také stíhán za zpronevěru, ale nikdy mu nic prokázáno nebylo. Jeho vzestup je spojován s někdejším ruským prezidentem Borisem Jelcinem, kterého údajně finančně zajistil, když v Rusku hrozil komunistický puč.
A zadobře byl i se současným prezidentem Vladimirem Putinem. Během jeho éry se Abramovič stal gubernátorem Čukotky. Vztahy s Kremlem ale patrně ochladnou, jelikož Abramovičova dcera Sofia se dle německého deníku Bild postavila proti válce na Ukrajině. „Největší lží propagandy Kremlu je, že většina Rusů stojí za Putinem,“ vzkázala. Abramovič nyní pod tlakem sankcí i kritiky prodává anglický klub Chelsea.
Ivanov a jeho diamanty
Sergej Borisovič Ivanov je podle americké televizní stanice NBC News jedním z nejbližších Putinových spojenců. Má za sebou poměrně bohatou kariéru ve státních službách, včetně KGB, kde se jeho cesta sešla s Putinovou. Byl také vicepremiérem nebo ministrem obrany.
Ale pozor, oligarchou, na něhož také míří západní sankce, je jeho syn Sergej Sergejevič. Ten v současné době sedí v čele státem vlastněné společnosti Alrosa, která je největším těžařem diamantů na světě. Diamantové doly provozuje jak v Rusku, tak v Africe.
Dvaačtyřicetiletý Ivanov zároveň sedí ve vedení třetí největší ruské finanční instituce Gazprombank. Ještě předtím vykonával řadu exekutivních funkcí v dalších významných ruských firmách z těžařského, ale i bankovního sektoru.
Patrušev, další syn vlivného „kágébáka“
Andrej Patrušev je rovněž spojen s funkcemi v jednom z ruských těžařských gigantů, Gazprom Neft. Patrušev je synem Nikolaje Platonoviče Patruševa, kterého s Vladimirem Putinem rovněž pojí služba v sovětské tajné policii KGB. Patrušev se později stal šéfem Federální bezpečnostní služby, která je nástupnickou agenturou KGB. A v roce 2018 byl rovněž podroben sankcím Západu. Patrušev starší měl být mimo jiné zapleten do likvidace bývalého ruského zpravodajce Alexandra Litviněnka, který přeběhl na Západ.
Ivan Igorevič Sečin, syn šéfa Rosněfti
Také další z řady ruských oligarchů, který nese břímě západních protiruských sankcí je synem mocného otce, Igora Ivanoviče Sečina, který je výkonným ředitelem ruského ropného těžařského gigantu Rosněfť. Sečin starší má za sebou i politické zkušenosti, když v letech 2008 až 2012 zastával funkci ruského vicepremiéra. Kdo byl v té době předsedou vlády? Správně, Vladimir Putin, jenž si odbýval nucenou pauzu mezi svými prezidentskými mandáty. Sečin mladší pracuje na jedné z vedoucích pozic rovněž v Rosněfti.
Válka na Ukrajině
Druhý muž Sberbank
Na sankční seznam se dostal také Alexander Alexandrovič Vedjachin, který je viceprezidentem největší ruské banky Sberbank. Sberbank krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu oznámila, že odchází ze západní Evropy. Oficiálním důvodem byly obavy o bezpečnost personálu a poboček, ve skutečnosti však Sberbank utrpěla obrovský odliv klientů, kteří z banky začali stahovat své vklady.
Ti, kteří vystoupili proti invazi
Někteří z ruských oligarchů se však již proti ruské invazi na Ukrajinu vyjádřili. Patří mezi ně jedni z nejbohatších Rusů Oleg Děripaska a Michail Fridman. Fridman je zakladatelem největší ruské soukromé banky Alfabank a investiční společnosti LetterOne. Fridman se proti válce ohradil v otevřeném dopise, který citoval britský deník Financial Times. „Válka se nikdy nemůže stát odpovědí. Velkou část svého života jsem prožil jako ruský občan, zakládal jsem a zvětšoval svůj byznys. Jsem hluboce spojen s Ukrajinci i Rusy a konflikt vnímám jako tragédii pro oba národy,“ uvedl mimo jiné Fridman.
Oleg Děripaska, který založil společnost Rusal na výrobu hliníku a sedí ve vedení automobilky GAZ či výrobce letadel Aviacor, vyzval k mírovým jednáním. „Mír je velmi důležitý,“ uvedl v aplikaci Telegram. Děripaska se na americkém sankčním seznamu nachází od roku 2018. Kdysi býval nejbohatším Rusem, o značnou část majetku přišel během finanční krize v roce 2008.
