Každý, kdo sledoval Zimní olympijské hry v Pekingu 2022, musel zaznamenat velkou řadu kontroverzí od dopingu, přes nesnesitelný mráz až po avizovaný bojkot ze strany politiků. Zahraniční média hry označují jak za podivné či nejnepřátelštější, tak za perfektně zorganizované.
„Závěrečným ceremoniálem slaví Čína neradostný triumf. Peking 2022 byl omezený pandemií, plný geopolitického napětí, opět poskvrněný dopingovým obviněním a zastíněn krizí na Ukrajině. Čína navzdory tomu všemu dodržela při nejkontroverznějších hrách za poslední roky časový program. To je úspěch, protože alespoň nedošlo k úplné katastrofě,“ píše americký list New York Times.
Zimní olympiáda 2022
Novináři z USA obecně kritikou vůči olympiádě v Číně nešetří. Podle Washington Post jsou sportovní a technické výkony vyváženy kontrolou informací a odmítáním kritiky. „Komunistická strana může být s výsledkem spokojená. Ale kdo doufal, že taková velká akce může dovést Čínu k otevřenějšímu a méně represivnímu postoji, má málo důvodů k oslavám,“ zní z webu.
A do třetice kritika pocházející ze zaoceánských západních plátků. „Nejpodivnější, nejkontroverznější a nejnepřátelštější olympijské hry naší doby skončily. Uzavřeny před vnějším světem a doprovázeny otázkami na porušování lidských práv. Bylo to bizarních 17 dnů. Nic podobného jsme ještě neviděli. Hry budou hodnoceny jako úspěšné jen díky tomu, že neskončily naprostým průšvihem,“ hodnotí USA Today.
Britové se zaobírají hlavně dopingovou aférou ruské 15leté krasobruslařky Kamily Valijevové. Po triumfu v týmové soutěži vyšla napovrch informace, že při loňském domácím šampionátu v Petrohradu měla pozitivní dopingový test, když se v jejím těle objevil zakázaný trimetazidin. Arbitráž CAS ji však nakonec umožnila startovat v soutěži žen startovat.
Proč? Podle právníků omylem užila léky na srdce určené pro jejího dědu. Favoritka nakonec selhala, pokazila volnou jízdu a skončila čtvrtá. „Zimní hry, které byly absurdní, znepokojivé a často neobyčejné. Smutný příběh mladé ruské krasobruslařky Kamily Valijevové zůstane v paměti,“ píše deník The Guardian.
„Sbohem navždy nejhorším hrám ze všech. Čína, Ujgurové, Kamila Valijevová a Putin. Co měla být show zimních sportů, byl pouze sled skandálů,“ dodává The Telegraph. Také podle webu The Independent nezůstane olympiáda v paměti veřejnost ze správných důvodů. Kvůli politické situaci v Číně a omezování lidských práv, přes doping až po koronu si prý sportovní svátek zanechává velmi hořkou pachuť.
Olympijský duch úplně vyprchal
K aféře mladé krasobruslařky se vrací i ve Francii. „Čas se zastavil. Covidové hry byly perfektně zorganizované a sportovně úspěšné. Ale budou navždy poznamenané aférou Valijevové,“ píše L'Équipe. Le Monde pak připomíná předem avizovaný diplomatický bojkot zejména zástupců západních zemí včetně České republiky. Jinak média oceňují, že s ohledem na pandemii koronaviru zvládli pořadatelé hry dobře.
Těžko říct, co by na to řekli sportovci, kteří museli být po pozitivním testu v izolaci a mnohdy nestihli závody, na které se poslední čtyři roky usilovně připravovali. Navíc nemohli ani trénovat, takže i v dalším případném startu nevěděli, v jaké kondici se na olympiádě přestaví.
Zatímco Česku se nedařilo a ziskem dvou cenných kovů zaznamenalo nejhorší výsledek od roku 1994, naši sousedé z Rakouska jsou s 18 medailemi, z toho sedmi zlatými, spokojeni. „Zimními hrami se z naší země definitivně stala světová sportovní velmoc. Ale olympijský duch úplně vyprchal. Čína se raduje, ale sport smutní,“ píše web Kurier.
Podle švýcarského NZZ „dostaly olympijské hry na frak nejvíce od vrcholu studené války“ a reformy v oblasti přidělování pořádání olympijských her jsou prý nevyhnutelné.
V Itálii se z konce více než dvoutýdenní akce možná až radují. Důvod je jednoduchý, za čtyři roky se totiž zraky sportovního světa budou upírat Milána a Cortiny d'Ampezzo. „Ciao olympiádo, Itálie na tebe čeká! Italské zimní olympijské hry 2026 budou mít určitě více duše než ty v Pekingu, kde chybělo olympijské nadšení,“ píše Gazzetta dello Sport:
Deník La Stampa nešetřil jízlivostí a rýpl si do čínských sportovišť. Například zázemí disciplíny Big Air bylo totiž postavené v bývalé ocelárně, kolem lyžařských či sjezdových tratí by člověk sníh hledal jen marně a vše navíc komplikoval silný vítr v kombinaci s tvrdým mrazem. Několikrát se tak posouval či odkládal start jednotlivých disciplín, mužský běžecký závod na 50 kilometrů byl dokonce zkrácen téměř na polovinu.
„Adieu, Pekingu. Za čtyři roky zažijeme konečně zase zimní olympijské hry v opravdových horách,“ píše La Stampa.
