Neparazituj. Dobrovolníci se hádali o podpisy pro uchazeče o Hrad, sbírali je na protestech

Demonstrace proti vládě Petra Fialy (ODS) na Václavském náměstí, 28. října 2022

Nerudová odevzdala podpisové archy

Uchazečům o prezidentský post dochází čas. Už příští týden v úterý musí nashromáždit alespoň 50 tisíc občanských podpisů, mnozí z nich jsou ale od cílové mety relativně daleko. Podporu proto shání na četných protivládních demonstracích. Někteří dobrovolníci se snažili přesvědčit protestující, že mohou podepsat kandidaturu více lidí, jiní se pustili do hádky s konkurencí.

Prezidentští kandidáti musí odevzdat své petiční archy do 8. listopadu. Mnozí z nich už ohlásili, že mají splněno – lednových voleb se zúčastní například generál Petr Pavel, ekonomka Danuše Nerudová či expremiér Andrej Babiš (ANO). Ti buď dokázali nashromáždit dostatek občanských podpisů, nebo získat podporu zákonodárců z Poslanecké sněmovny či Senátu.

Nejeden uchazeč o Pražský hrad, který se rozhodl opřít o hlasy širší veřejnosti, se ale topí v problémech. Zkrátka se jim nedaří nasbírat zákonem požadovaných 50 tisíc občanských podpisů a hledají všechny možné způsoby, jak dosáhnout mety stanovené legislativou. Jakýmsi „společným zlatým dolem“ se pro tyto prezidentské kandidáty staly nedávné protivládní demonstrace.

Výjimkou nebyly zářijové ani říjnové protesty, kde se řečníci vymezovali proti krokům kabinetu Petra Fialy (ODS) při řešení energetické krize a inflace. V řadách bouřlivého publika na Václavském náměstí nenápadně kličkovali dobrovolníci, kteří sbírali podpisy pro svého kandidáta na hlavu státu.

Většinou šlo o uchazeče, kteří doposud odmítali sdělit, zda se blíží k zákonem definované hranici pro účast ve volbách. Například komunistický kandidát a bývalý předseda KSČM Josef Skála chodil na protivládní demonstrace poměrně pravidelně – spolu se svými podporovateli vytvářel rudý ostrůvek v davu protestujících, upozorňovali na sebe červenými vlajkami.

Třebaže měl Skála na místě petiční stánek, nejvíce podpisů mu přinesli právě dobrovolníci, kteří obcházeli každého druhého účastníka demonstrace a ptali se jich, zda nemají zájem podpořit jeho kandidaturu. „Můžete dát podpis i těm dalším, není to omezené na jednoho člověka,“ opakovali před potenciálními zájemci.

Na otázku reportéra CNN Prima NEWS, jak na tom je komunistický kandidát s podpisy, nechtěli příliš odpovídat. „No, ještě to nemá moc jistý. Snad to doženeme,“ řekli ve stručnosti. Skálova účast v prezidentských volbách je proto jednou velkou neznámou. „KSČM do konce týdne nebude stav zveřejňovat,“ sdělil redakci bez konkrétnějších informací mluvčí strany Roman Roun.

Neparazituj, hádali se dobrovolníci

O počtu nasbíraných podpisů nechce mluvit ani europoslanec Hynek Blaško. Na dotaz redakce, zda se mu podařilo shromáždit dostatečnou podporu, pouze odvětil, že „informace tohoto druhu zatím neposkytuje“. Stejně jako u Skály, i jemu dobrovolníci sháněli podpisy na protivládních demonstracích. Výjimkou nebyla ani akce pořádaná 28. října.

„Hnutí SPD ho zradilo,“ zaznělo u Blaškova petičního stánku na kraji Václavského náměstí. Ne všichni kolemjdoucí byli zcela v obraze. Někteří z nich nevěděli, že se europoslanec již nemůže opřít o podporu hnutí Tomia Okamury – nezaregistrovali, že se s Blaško rozešel s SPD ve zlém. Opoziční uskupení místo něj vyslalo do klání o Pražský hrad poslance Jaroslava Baštu.

Došlo i na několik hádek. V jednom případě si dobrovolníci šli po krku, když se snažili přesvědčit stejný protestující pár k podpisu kandidátní listiny. „Máme větší šanci, vy to víte,“ rozčílil se jeden z nich. „Nám už chybí kousek, tak zas neparazituj,“ zareagoval druhý, zatímco mával s deskou v ruce.

Ani jeden z dobrovolníků nechtěl uvést, kterého z prezidentských uchazečů zastupuje. Na poznámku reportéra CNN Prima NEWS, že občané mohou podpořit více kandidátů naráz, oba pouze odvětili, „že to je asi možné“. Takovou možnost pak potvrdil i další kolemjdoucí, shodou okolností dobrovolník, který sbíral podpisy pro matematika Karla Janečka.

„Moc jsem nepochopil, co tady je za problém. My to říkáme všem lidem, které oslovíme, mnozí to neví,“ okomentoval vzniklou situaci. Tou dobou už ale byli oba dobrovolníci pryč, každý se vydal svou cestou.

Podpisy sbírali rovněž lidé od Jaroslava Turánka – odborníka na veterinární medicínu, který se v minulosti vymezoval proti covidovým restrikcím. Ve srovnání se zbylými „kandidáty pod čarou“ se ale nedá říct, že by vedl příliš viditelnou prezidentskou kampaň.

Podporu na demonstracích sháněla překvapivě také bývala ředitelka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková, respektive její dobrovolnice. Kandidátka už v červenci překonala zákonnou hranici, na ministerstvo vnitra ale chce odevzdat minimálně 100 tisíc hlasů. V současnosti jich má „jen“ 65 tisíc.

„Bez masivní podpory občanů, pouze s něco přes 50 tisíci podpisy, které vyžaduje zákon, bych se ocitla v šedi ostatních kandidátů,“ zdůvodnila Vitásková možný konec své prezidentské kampaně.

Tagy: