Výroky o kandidátech na Hrad
Necelé dva týdny. Tolik času zbývá uchazečům o Pražský hrad, aby shromáždili dostatečný počet podpisů pro svou řádnou kandidaturu. Ani po odevzdání vyplněných petičních archů ovšem nemají zcela vyhráno – z účasti v prezidentských volbách je totiž může vyřadit ministerstvo vnitra. Každý kandidát totiž musí projít kontrolním procesem, a pokud resort zjistí pochybnosti, můžou zájemci o post hlavy státu přijít i o desetitisíce podpisů.
Prezidentští kandidáti musí odevzdat své petiční archy do 8. listopadu 2022 v 16:00. Aby se zájemci o post hlavy státu mohli zúčastnit voleb, musí shromáždit podporu 20 poslanců či 10 senátorů, případně 50 tisíc podpisů z řad veřejnosti. Po poslední možnosti letos sáhlo hned několik osobností, přičemž část z nich už hlásí, že má splněno.
Evropské volby
Se sběrem podpisů ale nekončí. V minulosti se párkrát ukázalo, že zákonem požadovaných 50 tisíc podpisů zdaleka nestačí. Jejich největším strašákem je ministerstvo vnitra, které petiční archy přezkoumává. Prezidentští kandidáti se proto snaží vytvořit co největší „podpisovou rezervu“, aby se nestalo, že při kontrole přijdou o tisíce podpisů.
Předně resort zkoumá formální náležitosti archů a úplnost jednotlivých podpisových řádků, tedy zda listina obsahuje všechny požadované údaje o každém signatáři. „Pokud tyto atributy splňuje alespoň 50 tisíc řádků či podpisů, je zkoumán náhodně vybraný vzorek 8 500 podpisů. Petice se skenují a vybrané řádky systém automatizovaně ztotožňuje vůči státním evidencím, zda uvedená osoba s danými údaji existuje a je voličem,“ přiblížil pro CNN Prima NEWS kontrolní proces Adam Rőzler z tiskového oddělení.
Na manuální kontrolu se přechází v momentě, kdy systém zaznamená neztotožněné řádky s petenty. Pokud pracovníci ministerstva vnitra zjistí nesprávné či neúplné údaje u méně než tří procent podepsaných občanů, jednoduše je nezapočítají do celkového počtu shromážděných podpisů a tím je celá kontrola u konce.
Nelítostné škrtání podpisů
Jestliže ale resort zaregistruje chybovost u více než tří procent podepsaných podporovatelů, přijde na řadu druhý náhodný vzorek, rovněž o velikosti 8 500 signatářů. Prezidentští kandidáti jsou v maléru, pokud se ukáže, že i druhý výběr vykazuje nedostatky u více než tří procent podpisů. „Poté ministerstvo vnitra odečte od celkového počtu podepsaných občanů počet signatářů, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích,“ dodal Rőzler.
Příklad: Pokud se u prezidentského kandidáta se 60 tisíci podpisy ukáže opakovaně chybovost v hodnotě sedmi procent, přijde uchazeč o Hrad o 4 200 podpisů. O svou účast ve volbách nicméně nepřijde, jelikož splnil zákonný limit.
To ovšem nebyl případ Tomia Okamury, který chtěl zabojovat o prezidentské křeslo ve volbách v roce 2013. Ministerstvu vnitra odevzdal nominační petici s 61 966 podpisy. V prvním vzorku činila chybovost 19,4 procenta, v druhém dokonce 23 procent. V průměru tak Okamura přišel o více než pětinu podpisů a skončil těsně před branami prezidentských voleb.
„Nejčastěji jde o absenci některých povinných údajů, či nedojde ke ztotožnění voličů v důsledku nečitelnosti,“ vyjmenoval Rőzler nejčastější nedostatky. Řada lidí například zaměňuje adresu dočasného bydliště s trvalým, občas dochází také k duplicitním podpisům. Párkrát se rovněž stalo, že měli bývalí kandidáti na prezidenta i podpisy lidí, kteří už ale nebyli mezi živými.
„To, že podepsaná osoba nežije v době přezkumu, není rozhodné. Zkoumá se, zda osoba zemřela až po zahájení sběru podpisů. Pokud tomu tak je, pak je podpis započítán. V opačném případě se neuzná a vykáže jako chyba. Ministerstvo vnitra však nemá v rámci registračního řízení oprávnění zkoumat podrobněji důvody chybovosti, tedy jak se chybný údaj na petici objevil. To není předmětem registračního řízení,“ doplnil pro CNN Prima NEWS.
Odliv podpisů řešil i Zeman
Obrovská ztráta podpisů se nevyhnula ani uchazečům o Pražský hrad, kteří se probojovali přes registrační síto. Například bývalý úřednický premiér Jan Fischer odevzdal v roce 2012 petici se 101 261 podpisy, ministerstvo mu ale uznalo „jen“ 77 387 jmen. O desítky tisíc podpisů přišel rovněž současný prezident Miloš Zeman – ze 105 tisíců podporovatelů platilo nakonec pouze 83 tisíc.
Současný prezident měl i v roce 2018 velkou míru chybovosti. V prvním odebraném náhodném vzorku úředníci zjistili problémy u necelých 8,3 procent podpisů, ve druhém vzorku u 7,7 procent. Zemanovi tak byl odečten průměr z obou čísel, stále ale měl dostatek jmen na kandidátní listině – na vnitro odevzdal petici se 103 817 podpisy.
