Poslanci mluvili o strategii k uprchlické krizi
Nestrašme kolapsem, žádný nenastane, řekl v pátek na plénu Poslanecké sněmovny ministr školství Petr Gazdík (STAN), když s kolegy z vlády představoval strategii k řešení uprchlické krize. Podle něj ve školách kapacity jsou. Nejsou ale na stejných místech, kde je volné ubytování nebo pracovní pozice. Problém prý řeší.
„Míst ve školách máme dost, jen se kapacity neslučují s ubytováním a s místy, kde maminky najdou práci. Kolem Prahy je situace nejvážnější. Chceme vzdělávat Ukrajince v českých třídách, intervence je nejlepší. Někde to půjde lépe někde hůře,“ řekl na plénu Sněmovny Gazdík. „Nestrašme kolapsem, žádný nenastane,“ zdůraznil ministr.
Podle něj je potřeba připravit zákon lex Ukrajina 2. „Nepomáháme ukrajinským běžencům a jejich dětem na úkor českých dětí a jejich rodičů. České děti absolvují zápis do mateřských škol dříve než ukrajinské,“ podotkl.
Chce také věnovat pozornost mladistvým uprchlíkům ve věku 15 až 18 let, na které se nevztahuje povinná školní docházka. Jak jejich situaci bude řešit, ale Gazdík neřekl.
Když budou uprchlíci pracovat, pomoc přestane být prodělečná
Ke strategii uprchlické krize ve Sněmovně mluvili i další ministři. „Pokud v Česku bude moci pracovat zhruba třetina uprchlíků z Ukrajiny, díky odvodům pak pomoc státu migrantům přestane být prodělečná,“ uvedl na plénu ministr vnitra a koordinátor strategie Vít Rakušan (STAN).
Podle něj do Česka kvůli válce na Ukrajině přišlo zhruba 340 tisíc běženců, část z nich se už však pravděpodobně vrátila. „Česká republika to zvládla, přijala více než tři procenta své populace,“ podotkl Rakušan.
Podle něj se Češi při pomoci běžencům s Ukrajiny nesmí nechat „zviklat xenofobními výkřiky“. „Ukrajinští migranti jsou z 45 procent děti, 80 procent dospělých uprchlíků tvoří ženy a nejsou to žádní ‚vyžírkové‘,“ řekl ministr. Do pomoci se podle něj aktivně zapojilo 63 procent Čechů.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) mimo jiné uvedl, že počítá s prodloužením vyplácení humanitární dávky uprchlíkům z konce srpna do konce února. V čase by se ale mohla podle něho částka pět tisíc korun snižovat, což by mělo motivovat běžence k tomu, aby si hledali práci. Podporu získávají uprchlíci za měsíc, ve kterém obdrželi vízum k ochraně. V případě potřeby ji mohou pobírat ještě pět měsíců.
Válka na Ukrajině
Zdravotnictví se nehroutí
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ujistil, že zdravotnictví se kvůli uprchlické vlně nehroutí. Ministerstvo podle něho postupuje tak, aby se nezhoršila dostupnost lékařské péče a léků. „Proočkovanost ukrajinských dětí se velmi podobá proočkovanosti dětí v Rakousku,“ poznamenal Válek k obavám ze zavlečení nemocí, které byly v Česku díky očkování vymýceny.
Vládní strategie popisuje tři fáze uprchlické vlny, ze kterých už Česko má podle Rakušana za sebou „boj o bezpečí“ v prvních 30 dnech, kdy byli uprchlíci odbaveni a rychle ubytováni. Nynější druhá fáze na období 30 až 180 dní je zaměřena na adaptaci uprchlíků, k čemuž mají pomoct zejména jazykové kurzy. Třetí fáze pro období 180 až 360 dní počítá s integrací migrantů nebo jejich návratem na Ukrajinu.
Opoziční hnutí ANO a SPD strategii kritizovaly. „Použitelný slíbený plán neexistuje,“ kritizoval za ANO poslanec Jiří Mašek. Místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO) řekla, že vláda měla s chystanými opatřeními přijít daleko dříve. Požadovala, aby vláda předložila skutečný strategický plán zvládání uprchlické vlny. Zástupci SPD se obávají dopadu přílivu uprchlíků na dostupnost školství, zdravotní péče nebo bezpečnost.
